Guvernér NBP indikoval, že utahování bude pokračovat. - Ranní glosa: Zatímco MNB opět zvedla sazby

Guvernér NBP indikoval, že utahování bude pokračovat.

Vysoká inflace trápí nejenom ČR, ale i další středoevropské země jako Maďarsko a Polsko. Listopadová inflace v obou zemích překonala 7 % a tak není divu, že maďarská a polská centrální musely znovu utáhnout měnovou politiku. V případě MNB i NBP tak došlo ke zvýšení oficiálních úrokových sazeb včera, respektive předevčírem. Začněme s MNB, která zvedla svoji jednotýdenní depozitní o dalších 20 bazických bodů na 3,30 %. Včerejší akce byla již třetím restriktivním zásahem v řadě, který proběhl ve čtvrtek - tj. mimo řádné zasedání bankovní rady, které se koná vždy jen jednou za měsíc a to zpravidla v úterý. Na regulérním zasedání MNB zpravidla mění hlavní úrokovou sazbu (tříměsíční) a nastavuje pravidla pro operace s forintovou likviditou (prostřednictvím nákupů dluhopisů a ovlivňováním trhu s FX swapy). Nicméně přechod na týdenní rytmus změn nastavením jednotýdenní depo sazby poskytl MNB dodatečný prostor pro dolaďování měnových podmínek, tak aby zůstaly dostatečně utažené a nedocházelo k jejich uvolnění ať již skrze překvapivě vysoká inflační čísla (a tudíž implicitně pokles reálné úrokové sazby), anebo prostřednictvím oslabení forintu. Co se týká polské NBP, tak zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu ve středu večer, což bylo zřejmě nejnižší možné zvýšení úroků, které si lze představit. Přičemž z komentáře Výboru pro měnovou politiku, který byl vcelku umírněný, nijak nevyplývalo, že by se NBP nějak připravovala agresivněji bojovat s inflací. Tento dojem částečně napravil na své tiskové konferenci prezident NBP Glapinski, který včera nepřímo indikoval, že současné tempo zvyšování úrokových sazeb (co zasedání to zvýšení o 50 bazických bodů) bude pokračovat dokud se (makroekonomické) podmínky nezmění. Stejně jako v českém případě bude zajímavé sledovat, kde se oficiální úrokové sazby v tomto cyklu v Maďarsku a Polsku zastaví. Jedno je jisté - cyklus zvyšování bude v obou středoevropských zemích pokračovat i během prvního čtvrtletí 2022. Zároveň lze také pochybovat o tom, že dosud vytvořený úrokový diferenciál vůči eurovým úrokovým sazbám uchrání forint a zlotý před další možnou depreciací. Jednak je třeba počítat, že například v Polsku inflace ještě není na vrcholu a tudíž není garantován další růst reálných úrokových sazeb a jednak náhlý nárůst averze k riziku může způsobit krátkodobý odliv spekulativního kapitálu z celého regionu.