Živočišná výroba se koncentruje
Nižší stavy hospodářských zvířat jsou však z velké části kompenzovány zvýšením užitkovosti.
Za posledních 20 let prošla živočišná výroba v Česku velkými změnami – snížením stavů hospodářských zvířat, snížením počtu zemědělských podniků s chovem zvířat, zvýšením počtu chovaných zvířat v jednom podniku i změnami ve stavech zvířat v subjektech různých právních forem zabývajících se živočišnou výrobou.
Nejvíce klesly stavy prasat
Podle integrovaného šetření v zemědělství došlo mezi roky 2000 a 2020 k největšímu propadu stavů u prasat, a to na méně než polovinu (–56,2%), stavů prasnic dokonce na třetinu (–67,1%). Na podzim 2020 bylo v ČR chováno 1 509,9 tisíce prasat, z toho 130,7 tisíce prasnic a chovných prasniček. Stavy skotu klesly téměř o desetinu (–9,3%) a dosáhly 1 412,3 tisíce ks, z toho krav bylo 589,0 tisíce. Jejich počet klesl jen mírně (–1,4%), ale výrazně se změnilo zastoupení krav podle užitkového typu. Počet dojených krav klesl na 358,9 tisíce (–28,2%), počet ostatních krav, tedy masných, se znatelně navýšil na 230,1 tisíce (+136,0%). Chov malých přežvýkavců procházel v roce 2000 útlumem, takže vzhledem k nízké srovnávací základně se jejich stavy do roku 2020 významně zvedly. Podle posledního Agrocenzu čítala celková populace ovcí 172,7 tisíce ks (+164,3%) a populace koz 24,4 tisíce (+142,0%). V chovu drůbeže přály podmínky rozvoji chovu slepic, jejichž stavy se navýšily o 25,9% na 8 433,1 tisíce ks, a to i přesto, že chovatelé museli čelit požadavkům na zlepšení životních podmínek nosnic chovaných v klecích. Stavy kachen vzrostly na 635,2 tisíce ks (+27,6%). Naopak počty vykrmovaných kuřat, hus a krůt se podstatně snížily. Stavy kuřat nekopírovaly trend růstu oblíbenosti kuřecího masa u spotřebitelů a klesly o 34,9% na 12 584,6 tisíce ks. V roce 2020 se chovalo 23,7 tisíce hus (–80,0%) a 309,3 tisíce krůt (–64,7%).
Za výše uvedenými jednoduše porovnatelnými čísly stojí mnohem složitější procesy, jimiž chov hospodářských zvířat za 20 let prošel a které se odrážejí ve výsledcích živočišné výroby. Jedním z nich je značný nárůst užitkovosti. Díky šlechtění, novým technologiím, dostupnějším krmným komponentům a ozdravování stád stoupla průměrná roční dojivost z 5 255 litrů na 8 893 litrů na dojnici a zvýšil se počet odchovaných selat ze 17,8 na 29,3 na prasnici za rok. Průměrná roční snáška narostla z 277 vajec na slepici na 310 konzumních vajec na nosnici (pozn.: v mezidobí došlo ke změně ukazatele). Tyto parametry nás řadí mezi vyspělé země a podle potenciálu výroby je naše zemědělství s těmito zeměmi konkurenceschopné, na naplněném evropském trhu se však prosazuje spíše surovinami než hotovými výrobky. Z Česka se vyvážejí mléko či živá zvířata (na porážku i k dalšímu chovu) a na náš trh se naopak dováží vepřové maso, drůbeží maso nebo sýry.
Hustota zvířat v DJ/100 ha obhospodařované zemědělské půdy
Zdroj: ČSÚ
Nejintenzivnější chovy v Pardubickém kraji
Živočišná výroba není v České republice rozšířena rovnoměrně a podle krajů se liší i druhové zastoupení. K porovnávání tak odlišných druhů zvířat, jako jsou skot nebo drůbež, slouží dobytčí jednotky (DJ, viz pozn. na str. 25). Při jejich vztažení k rozloze zemědělské půdy získáme hustotu v DJ na ha. Vyjádřeno takto vypočítanou hustotou zvířat je živočišná výroba nejintenzivnější v Pardubickém kraji (64,6 DJ/ha), následuje další typicky zemědělský kraj Vysočina (64,4 DJ/ha), ale hned po něm Liberecký kraj s převážně horským charakterem (61,2 DJ/ha). Nejméně intenzivní je živočišná výroba v kraji Ústeckém (26,0 DJ/ha), o málo vyšší v Jihomoravském (31,3 DJ/ha) a Olomouckém (36,5 DJ/ha). Za výrazným poklesem hustoty zvířat ve dvou posledně jmenovaných krajích stojí propad ve stavech prasat.
Od roku 2000 se snížil počet zemědělských subjektů s živočišnou výrobou z 28,3 tisíce na 16,3 tisíce v roce 2020, nejvíce ubylo chovatelů prasat (–81,9%) a drůbeže (–72,2%). Chovatelů ovcí jako jediného druhu hospodářských zvířat přibylo, a to ze 3,2 tisíce na 4,1 tisíce (+28,0%). U všech druhů se navýšil počet zvířat chovaných v jednom zemědělském podniku, neboť největším úbytkem byly postiženy podniky s malým počtem zvířat. Souhrnně na jednoho chovatele skotu připadlo v průměru 118 ks hovězího dobytka, chovatel prasat měl v držení na svém hospodářství průměrně 486 ks, chovatel ovcí pečoval o stádo s průměrnou velikostí 42 zvířat, chovatel koz se staral průměrně o 16 ks a chovatel drůbeže hospodařil s hejnem čítajícím průměrně 5 167 ks.
Změny podle typu podniku
Cenným a ojedinělým výstupem Agrocenzů je rozdělení výsledků podle právních forem zemědělského hospodaření. Skot je podle tohoto kritéria rozložen rovnoměrně, od 20,8% ve společnostech s ručením omezeným přes 23,4% u zemědělských podnikatelů – fyzických osob (FO) a 24,5% v družstvech až k 28,2% skotu v akciových společnostech. Prasat je nejvíce v chovech akciových společností (66,6%), nejméně (3,9%) jich chovají zemědělští podnikatelé FO. Ti však mají ve svých chovech 73,7% ovcí a 59,1% koz, kdežto družstva pouze 1,0% ovcí a 0,9% koz. Polovinu drůbeže (50,0%) chovají společnosti s ručením omezeným, dalších 38,8% akciové společnosti, nejméně drůbeže (4,4%) se chová v družstvech. Za uplynulých 20 let ubylo prasat u chovatelů všech právních forem, nejvíce u zemědělských podnikatelů FO (–82,4%) a v družstvech (–79,1%). U všech jmenovaných právních forem kromě družstev přibylo skotu a ovcí, skotu nejvíce (+19,5%) u zemědělských podnikatelů FO, kteří rovněž ztrojnásobili stavy ovcí. K úbytku drůbeže došlo u chovatelů všech právních forem kromě společností s ručením omezeným. Přibližně na třetinu zredukovala svá hejna družstva a zemědělští podnikatelé FO, kdežto společnosti s ručením omezeným své chovy o dvě třetiny rozšířily.
Zastoupení velikostních skupin zvířat v chovech (%)
Zdroj: ČSÚ
Článek si můžete také přečíst také v časopise Statistika&My.
Více informací na www.czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Zemědělství:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz