Tři úrovně efektu FOMO aneb Co přispívá k současné (podezřelé) náladě na trzích?

Slavný investor Warren Buffett kdysi řekl, že důvode vzniku cenových bublin na trzích je pocit, že váš o hodně hloupější soused vydělává o hodně více než vy. V posledních letech takhle možná bohatne leckdo, a tak je obava, že vám ujede pomyslný vlak, že nebudete u dalšího velkého růstového příběhu, velice rozšířená. A trhy to samozřejmě ovlivňuje.

Konkrétně ve Spojených státech, kde je investování na finančních trzích velice rozšířené i mezi běžnými lidmi, se vlastně není co divit. Během pandemie vzrostlo bohatství tamních domácností nejvýrazněji od 50. let, kdy se začaly statistiky sledovat. Jmění Američanů je více než šestkrát větší než HDP země.

Ano, drtivá většina tohoto bohatství je v držení deseti procent nejbohatších, na vývoji na finančních trzích to ale nic nemění. Tak velká koncentrace peněz ovšem uvedený efekt FOMO (fear of missing out) podporuje a zvýrazňuje. S vědomím, že "ti bohatí se mají zase o něco lépe", se pocit, že ti ve vašem okolí bohatnou, zatímco vy ne (nebo pomaleji), snáší ještě hůře. Rychlá a takřka neomezená dostupnost informací všeho druhu šíření takového pocitu usnadňuje na úroveň v historii nevídanou.

FOMO (nejen) v tomto prostředí lze cítit minimálně ve třech základních podobách či úrovních.

1. Dlouhodobý FOMO

Akcie tabákové společnosti Altria jsou jedním z nejvýkonnějších titulů všech dob. 10 000 USD investovaných na začátku 70. let by mělo v současnosti hodnotu přes 250 milionů USD. Neuvěřitelné, jakkoli jde o hodnoty bez zahrnutí inflace.

Většinu zhodnocení přitom zajistily dividendy opětovně investované do akcií společnosti. Výplaty podílů ze zisku firmy jsou tedy pro dlouhodobé zhodnocení v případě Altrie zásadní.

Celý článek najdete na https://www.investicniweb.cz/investice/strategie-analyzy-tipy/tri-urovne-efektu-fomo-aneb-co-prispiva-k-soucasne-podezrele