Česká pošta: Listopadová nadílka nových poštovních známek

Provonění vánočních pohlednic

Od středy 10. listopadu si mohou na poštovních přepážkách či na webových stránkách České pošty zájemci zakoupit novou výplatní písmenovou poštovní známku s klasickými vánočními motivy. Sám o sobě tento fakt není nijak převratný, ale vánoční atmosféru dokresluje vůně Vánoc, která je na známku přidána poprvé.

Česká pošta představila v minulosti první kruhovou známku na počest génia Járy Cimrmana. Současné rozšíření druhů známek dává prostor voňavé známce. Zda bude v budoucnu Čapkovo R.U.R na hologramové známce, zatím není jisté.

„Vánoce jsou snad nejkrásnějším obdobím roku. Ačkoli oproti dřívějším dobám již několik let v doručovací síti České pošty dochází ke snižování objemu dopisů a pohlednic, tradice posílání vánočních přání nejbližším a přátelům je stále populární, obzvláště v dnešní covidové době. Snad právě proto jsme chtěli tento zvyk nějak ozvláštnit a třeba mu i dodat na důležitosti. Věříme, že se to díky voňavým známkám podaří,“ říká vedoucí známkové tvorby České pošty Martin Holý.

Nominále známky je zastoupeno písmenem „B“, které odpovídá ceně za vnitrostátní obyčejné psaní – standard do 50 g v ekonomickém režimu dodání dle ceníku základních poštovních služeb v aktuálním znění – ke dni vydání 19 Kč a autorem její výtvarné podoby je Pavel Sivko. Známku vytiskla Tiskárna Hradištko, s. r. o. metodou ofsetu, vůni dodala sítotiskem, v nákladu 3 500 000 známek k datu vydání.

Nový aršík připomíná českou národní patronku

Podobenka svaté Ludmily v žehnajícím gestu je ústředním motivem nového příležitostného poštovního aršíku, který připomíná 1 100. výročí zavraždění nejstarší české světice. Výtvarný návrh aršíku pochází z dílny Karla Zemana, rytinu vytvořil Miloš Ondráček. Nominální hodnota aršíku je 60 Kč a zájemci si jej mohou od středy 10. listopadu zakoupit na specializovaných přepážkách či v e-shopu na webových stránkách České pošty.

Svatá Ludmila je též považována za jednoho z významných předků českých panovníků, je známá jako zastánkyně křesťanských hodnot a proslula svou dobročinností. Stála u zrodu vlády Přemyslovců i nástupu křesťanství v českých zemích a tím i u počátku moderních českých dějin. Narodila se kolem roku 860 n. l. a pocházela z knížecího rodu Pšovanů, v němž byla vychována jako pohanka. Jako velmi mladá se stala manželkou prvního českého doloženého přemyslovského knížete Bořivoje I., jemuž porodila několik dětí. Asi jejími nejvýznamnějšími syny jsou Spytihněv a Vratislav, kteří později dosedli na knížecí stolec. Převratnou událostí, která měla podstatný vliv na rostoucí převahu Přemyslovců v českých zemích, bylo přijetí křtu Bořivoje I. přímo z rukou slovanského věrozvěsta a arcibiskupa Metoděje. Sama Ludmila také přijala křest a stala se šiřitelkou křesťanského myšlení a hodnot. Bořivoj I. zemřel ještě před dosažením dospělosti svého prvního syna a vládu nad Čechami převzal velkomoravský kníže. Ludmila, která se vždy snažila ovlivňovat soudobou politickou situaci, neodešla do ústraní, jak by se od vdovy očekávalo, ale účastnila se veřejného života a zabezpečila přechod vlády na své syny a odpoutání Čech od Velké Moravy. Po smrti prvorozeného Spytihněva a nástupu Vratislava I. k vládě, vychovávala jeho syny Václava a Boleslava. Po smrti Vratislava I. zůstala Ludmile nadále péče o výchovu budoucího knížete, Vratislavově manželce Drahomíře bylo svěřeno regentství. Obě ženy měly rozdílné názory jak na politiku Čech, tak na víru a tím i na výchovu následníka. Ludmila budoucího knížete vychovávala v přirozené zbožnosti a důraz kladla i na vzdělání a křesťanské hodnoty. Drahomíra naproti tomu nebyla nakloněna křesťanské víře a ráda by viděla svého syna jako tvrdého nekompromisního vládce. Spory obou žen vyvrcholily vraždou Ludmily. Byla uškrcena, protože prolití její krve by patrně vedlo k prohlášení za mučednici. Když se mladý kníže Václav ujal vlády, nechal její ostatky převézt do Prahy do kostela sv. Jiří, aby ji měl nablízku, což svědčí o jejich blízkém vztahu. Kult sv. Ludmily se brzy začal šířit po celé zemi. Kanonizována byla v roce 1144 jako první slovanská světice.

Společně s aršíkem vychází i obálka prvního dne vydání (FDC), jejímž motivem je vražda svaté Ludmily uškrcením. Celou emisi vytiskla Tiskárna Hradištko, s. r. o., aršík ocelotiskem z ploché desky kombinovaný ofsetem a sítotiskem v nákladu 31 000 kusů a FDC ocelotiskem z ploché desky nákladem 2 700 kusů.

PODCAST:

8. 11. 2021 - Matyáš Vitík, tiskový mluvčí České pošty (m4a, 254kB)