Komentář: Fed zahajuje normalizaci své expanzivní politiky, ale jen velmi opatrně

Americká centrální banka zahájila proces normalizace měnové politiky, když v souladu s očekáváním oznámila postupnou redukci nákupů dluhopisů do své bilance v řádu 15 mld. měsíčně. Tento krok však prozatím neznamená, že by také uvnitř Fedu nastala radikální změna v myšlení centrálních bankéřů, která by pod tíhou vysoké inflace vedla k významně změně rétoriky v jestřábím směru. Šéf Fedu Powell se stále drží mantry o dočasnosti vysoké inflace a argumentuje tím, že druhý makroekonomický cíl - plná zaměstnanost - nebyl dosud naplněn. Zajímavé přitom je, že Powell zároveň odmítá jasně definovat, co vlastně termín “plná zaměstnanost” reprezentuje, a odkazuje se na sérii ukazatelů, které údajně vedení Fedu sleduje.

V zásadě holubičí vzkaz, který od Powella (čekajícího stále na to zda jej prezident Biden renominuje na post šéfa Fedu pro další období) zazněl, byl přece jenom mírně kompenzován opatrným varováním v komentáři k rozhodnutí FOMC. To spočívá v tom, že Fed by mohl redukci nákupů dluhopisů akcelerovat. A taková možnost přitom může v příštích týdnech snadno nastat, neboť celková meziroční inflace (CPI) již bude oscilovat okolo hodnoty 6 % a data z trhu práce budou zřejmě velmi dobrá.

Skutečná změna myšlení v jestřábím směru, které by zároveň mohla být i budíčkem pro trhy dluhopisů, se tak může odehrát až na předvánočním zasedání Fedu, kdy bude zveřejněna nová makroekonomická prognóza. Ta může ukázat na to, že převažující konsensus centrálních bankéřů uvnitř vedení Fedu již počítá se dvěma nárůsty úrokových sazeb v roce 2022 (o celkových +50 bazických bodů).