Evergrande jako kapka v dluhovém moři, akciový trh řeší větší téma

Společnost Evergrande, druhý největší čínský developer s více než 1 300 projekty ve 280 městech, upadla do velkých finančních problémů. Mimo vlastního developmentu firma také řadu nemovitostí přímo spravuje, přesně jde o více než 2 800 projektů v 310 městech. Po několika dnech nervozity ale trhy jako kdyby čínský problém přestaly řešit. Co čekat dále? A které dluhy by investoři možná měli vnímat jako (ještě) palčivější?

V byznys modelu zradil Evergrande pákový efekt při financování projektů kvůli výpadku v cash flow. V současnosti není Evergrande schopná dostát závazkům převyšujícím 300 miliard dolarů. Ty se týkají minimálně 128 bank a více než 120 nebankovních institucí. Samotná čínská realitní společnost věří, že se z nynějších finančních problémů dostane a závazkům dostojí. V dopise zaměstnancům to podle čínských médií napsal předseda správní rady Chuej Kcha Jüan.

Podle Barclays Capital i CITI se problém svým potenciálním negativním dopadem ani zdaleka neblíží situaci okolo bankrotu americké investiční banky Lehman Brothers. Dále pak, ačkoli ke konci roku 2020 bylo přibližně 41 % aktiv čínského bankovního sektoru přímo nebo nepřímo spojeno se sektorem nemovitostí, podle BNP PARIBAS z 300 miliard USD dluhu Evergrande je „pouze“ něco pod 50 miliard USD financováno bankovními půjčkami. Čínský bankovní sektor by tak měl mít dostatečnou rezervu k absorbování potenciálních nedobytných pohledávek.

Další otázkou by byl dopad do realitního sektoru, kde jsou ale slyšet názory, že místní samospráva a jiné státní subjekty jsou případně připraveny vytvořit poptávku po uvolněných nemovitostech. Velkou neznámou je přístup vlády. Čínští politici prozatím vyzvali velké věřitele, aby společnosti Evergrande poskytli na uhrazení závazků více času.

"Optimistický pohled na problém realitní firmy Evergrande je ten, že silně zadluženého developera čínská vláda nějakým způsobem zachrání. Ekonom Pavel Kohout v Lidových novinách napsal, že by vládní zásah čínské ekonomice umožnil vyhnout se nejhoršímu, tedy řetězovému bankrotu bankovního sektoru, který by měl dozvuky v celé čínské ekonomice i v zahraničí. Upozornil ale, že je to pouhá spekulace, protože nikdo neví, jak se k tomu čínská vláda postaví," píše Erik Best, autor bulletinu The Fleet Sheet.

"Vážný pohled na celou věc je takový, že Peking využije tuto potenciální světovou finanční pohromu k prosazení svých vlastních zájmů podobně, jako využil covid-19. Vzpomínáte si? Nejprve situaci bagatelizoval tím, že problém ututlával, a poté ji zveličil nařízením lockdownů a zákazů cestování, které Západ vyděsily a postupně přiměly přijmout mnohá autoritářská opatření, která do té doby odsuzoval. Tato strategie fungovala dobře v případě covidu-19, tak proč by ji Čína nezopakovala i v případě Evergrande?" ptá se tradičně kontroverzně Best.

Jak se budou platit opravdu velké dluhy?

Stovky miliard dolarů, o které jde v případě Evergrande, jistě nelze bagatelizovat. V některých vyspělých zemích se ale pomalu začíná zhmotňovat často diskutované téma potřeby zvyšování daní. Vzhledem k bezprecedentnímu nárůstu dluhu v době pandemie se z vyšších daní stává téměř nevyhnutelnost. Globální zadlužení, včetně vládního, domácího a podnikového a bankovního dluhu, dosahuje rekordních téměř 300 bilionů dolarů, přičemž ve druhém čtvrtletí 2021 přibylo 4,8 bilionu. Podle studie společnosti Janus Henderson se dluh v roce 2020 zvýšil o 9,3 bilionu dolarů, tedy více než za osm předchozích let dohromady.

Celý článek najdete na www.investicniweb.cz