Cizinci v hl. m. Praze v roce 2020 - Počet cizinců meziročně vzrostl o více než 18 tisíc a cizinci tvořili 17 % obyvatel.

Počet cizinců v Praze meziročně vzrostl o více než 18 tisíc a cizinci v roce 2020 tvořili 17 % obyvatel Prahy. V Praze žije okolo 36 % všech cizinců evidovaných na území ČR. Nejvyšší zastoupení podle státní příslušnosti měly osoby z Ukrajiny, Slovenska, Ruska a Vietnamu.

Na konci roku 2020 bylo v Praze evidováno 228 532 cizinců. Praha tak s velkým náskokem představovala kraj s největším počtem cizinců v České republice. Druhý největší počet cizinců byl zaznamenán ve Středočeském kraji, a to 90 095, nejméně pak v kraji Vysočina (12 891) a Zlínském kraji (11 678). Také z hlediska procentuálního podílu cizinců na populaci je Praha mezi kraji na prvním místě, cizinci zde tvoří 17,1 % celkové populace. Na druhém místě je Karlovarský kraj, kde cizinci představují 7,5 % obyvatel a na třetím kraj Plzeňský se 7,1 %. Nejmenší podíl na populaci tvoří cizinci ve Zlínském kraji, a to 2 %.

Graf 1: Počet cizinců v jednotlivých krajích ČR k 31. 12. 2020

Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie Ministerstva vnitra ČR

Počet cizinců v Praze a země původu

Počet cizinců v Praze se od roku 2004 konstantně navyšuje (s výjimkou let 2012 a 2013, kdy meziročně klesl o 1 709 osob) prakticky souběžně jako počet cizinců v ČR. V roce 2004 bylo v Praze 77 922 cizinců, v roce 2010 již 148 447 a v roce 2019 se jejich počet navýšil na 210 483. Také mezi rokem 2019 a 2020 tak došlo k navýšení počtu cizinců, o 18 049, tedy o 8,6 %, a to i přes omezení mobility spojené s pandemií COVID – 19.

Graf 2: Vývoj počtu cizinců v ČR a v Praze

Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie Ministerstva vnitra ČR

228 532 cizinců zároveň představuje 36 % všech cizinců evidovaných v ČR. V Praze tak žije více než třetina cizinců pobývajících na území České republiky. Jedná se o stabilní podíl na cizinecké populaci, v roce 2010 žilo v Praze 35 % všech cizinců v ČR. V roce 2004 to bylo 30,6 %, tudíž můžeme říci, že dlouhodobě se podíl cizinců evidovaných v Praze navyšuje. Jedním z hlavních důvodů atraktivity Prahy (a obecně hlavních měst) pro cizince je fakt, že Praha je vzhledem k velikosti a různorodosti svého pracovního trhu atraktivní jak pro vysoce kvalifikované cizince, tak pro cizince s nižší pracovní kvalifikací.

Žen-cizinek žilo v roce 2020 v Praze 103 487. Ženy tak tvořily 45,3 % cizinecké populace v Praze. I podíl žen postupně narůstá, v roce 2004 tvořil 40 %, v roce 2010 pak 43,8 %.  Hlavní motivací cizinců ke stěhování do Prahy jsou pracovní důvody a proto mezi nimi převládají muži. Čím více je populace cizinců z hlediska zastoupení obou pohlaví vyrovnanější, tím více je zřejmé, že se cizinci v ČR, tedy i v Praze, usazují.

Co se týče původu cizinců, 73 853 z nich pochází ze zemí Evropské unie a 154 679 z ostatních zemí. Občané EU tak tvořili 32,3 % všech cizinců v Praze, občané ostatních zemí 67,7 %. Podíl cizinců ze zemí EU na celkovém počtu cizinců se také v dlouhodobém měřítku postupně navyšuje, v roce 2004 (tedy v roce našeho vstupu do EU) to bylo 27,6 %, v roce 2010 pak jen 23,2 %, ale v roce 2020 to bylo již zmíněných 32,3 % cizinců ze zemí EU. V roce 2007 se sice členy EU staly Bulharsko a Rumunsko, a v roce 2013 Chorvatsko, vypadá to však, že se tento fakt na podílu cizinců ze zemí EU výrazněji neprojevil. Oproti celé České republice je však podíl cizinců ze zemí EU v Praze nižší, v ČR tento podíl tvořil 38,6 % a podíl cizinců ze zemí mimo EU pak 61,4 %. 

Z hlediska státní příslušnosti mají v Hl. m.  Praze mezi cizinci nejvyšší zastoupení Ukrajinci, kteří tvořili více jak jednu čtvrtinu všech cizinců (26,0 %), dále státní příslušníci Slovenska (15,2 %), Ruska (11,5 %), a Vietnamu (6,1 %). Tabulka níže ukazuje 11 nejvíce zastoupených zemí mezi cizinci žijícími v Praze.

Zastoupení cizinců v obyvatelstvu Prahy

Z celkového oficiálního počtu obyvatel Prahy (tj. 1 335 084) tvořili v roce 2020 cizinci 17,1 % obyvatel. Podíl cizinců na celkovém složení obyvatel Prahy dlouhodobě narůstá, v roce 2004 činil 6,7 % a v roce 2010 11,8 %.

Graf 3: Vývoj procentuálního zastoupení cizinců na celkovém počtu obyvatel Prahy

Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie Ministerstva vnitra ČR

Při podrobnějším pohledu na rozdělení cizinců evidovaných v Praze, a to na jednotlivé městské části, zjistíme, že nejvíce cizinců je evidovaných na Praze 4 (20 094), Praze 5 (18 262) a Praze 10 (18 018). Nejvíce cizinců je tak evidováno v nejobydlenějších městských částech, což vyplývá z jejich velikosti. Zajímavější tak bude pohled na to, jaký podíl tvoří cizinci z celkového počtu obyvatel v jednotlivých městských částech. Z těchto údajů zjistíme, že ze všech 57 pražských městských částí má největší podíl městská část Praha – Nebušice, kde cizinci tvoří 33,2 % obyvatel (z celkového počtu 3 360 obyvatel). Na druhém místě se pak v této kategorii nachází centrální městská část Praha 2, kde cizinci tvoří 26,1 % obyvatel (z celkového počtu 50 901 obyvatel) a na třetím Praha – Dolní Měcholupy s podílem cizinců 25,9 % (z 3 658 obyvatel)

Kartogram 1: Podíl cizinců na počtu obyvatel jednotlivých městských částí k 31. 12. 2020

Věkové složení cizinců evidovaných v Praze

Když se podíváme na věkové složení cizinců evidovaných v Praze, zjistíme, že největší zastoupení mají osoby v produktivním věku (tj. 15–64 let), kterých je celkem 193 087 a tvoří tak 84,5 % z celkového počtu cizinců. Je to podstatně více, než jaké je zastoupení v této kategorii u celkového obyvatelstva Prahy, kde do této kategorie spadá 65 % obyvatel. Naopak zastoupení cizinců v neproduktivním věku, tedy 0-14 let (10,5 %), a 65 let a více (5 %), je nižší než u celkového obyvatelstva Prahy, jak ukazuje graf níže.

Graf 4: Věkové rozložení obyvatel Prahy a cizinců evidovaných v Praze k 31. 12. 2020

Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie Ministerstva vnitra ČR

-----

^{-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------}

Pozn.: Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky. Údaje o cizincích zahrnují cizince s trvalým pobytem, občany EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinné příslušníky s pobytem přechodným, občany tzv. třetích zemí s dlouhodobým pobytem, příp. s dlouhodobými vízy. Údaje nezahrnují cizince s platným azylem na území ČR. Pramenem dat je Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR.

Kontakt:

Mgr. Adam Vlč

Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze

Tel.: 274 054 223

E-mail: adam.vlc@czso.cz