Je americká inflace opravdu přechodná?

Ve Spojených státech a v dalších regionech světa včetně České republiky zažíváme už několik měsíců relativně rychlý růst spotřebitelských cen. Růst inflace má zásadní dopady na měnové trhy, což reflektuje vývoj jednotlivých měnových párů. Centrální banky po celém světě čelí výzvám v oblasti plnění mandátu cenové stability a nastavení měnové politiky. Česká národní banka není zdaleka jedinou, která započala s utahováním politiky i z důvodu usměrnění inflačních očekávání. Trhy ale bedlivě sledují především reakci Fedu, který zatím k utažení měnové politiky nepřistoupil. Jeho zástupci totiž současný vývoj inflace považují za přechodný. Co ale znamená, že růst cen je přechodný? Jaké implikace má takové vnímaní růstu cen pro nastavení měnové politiky USA?

Červnová meziroční inflace (CPI) v USA dosáhla 5,4 %. Růst cen byl tažen několika faktory. Prvním faktorem byl významný meziroční růst cen energií, který dosáhl 24,5 %. Pohonné hmoty potom dokonce o 44,5 %. Meziroční růst ceny energií a pohonných hmot byl vedle silné poptávky způsoben také efektem srovnávací základy. Cena ropy v covidovém roce 2020 dramaticky klesla vlivem oslabení poptávky způsobeným celosvětovými lockdowny. Spolu s cenou energií a pohonných hmot přirozeně vzrostla také cena dopravy, kde meziroční růst dosáhl 10,4 %. Do růstu spotřebitelských cen významně promluvil také globální nedostatek čipů a dalších polovodičů, který se v USA projevil na růstu cen ojetých aut. Nákup nového auta se ve stínu covidové nejistoty mohl řadě spotřebitelům jevit jako vysoký výdaj. Prodlužující se čekací doba na nové automobily vlivem nedostatku čipů dále hovoří ve prospěch sice ojetého, ale už vyrobeného automobilu. V červnu proto v USA meziročně vzrostla cena ojetých automobilů a nákladních vozů o rekordních 45,2 %, zatímco cena nových ve stejném období vzrostla „pouze“ o 5,3 %. Vedle toho například cena jídla a vytížených zdravotnických služeb vzrostla v řádech jednotek procent.

Z dat je zřejmé, že vysoký cenový růst zažívá pouze několik měřených kategorií. Tyto kategorie jsou významně ovlivněny růstem ceny ropy, jehož meziroční srovnání vychází z velmi nízké srovnávací základny z roku 2020, a nedostatkem čipů a polovodičů na globálních trzích. Tato situace je v souladu s rétorikou Fedu a dalších centrálních bank, které tvrdí, že současný růst cen je pouze přechodný. Nové výrobní kapacity čipů a polovodičů jsou hlášeny na začátek roku 2022, a lze tak očekávat zlepšení v oblasti jejich nedostatku. Nedávné oznámení Fedu o zvýšení sazeb v roce 2023 vedlo ke zplošťování americké výnosové křivky, což lze interpretovat jako ochlazení očekávání rychlé ekonomické obnovy spojené s pokračujícím růstem poptávky – více k tomuto tématu jsme psali zde. Mírné ochlazení poptávky dále uleví od nedostatku polovodičů a čipů, a to bude mít přímý vliv na výši jejich ceny. Lze tedy očekávat alespoň zpomalení růstu jejich ceny v následujícím roce. To vedle vysoké srovnávací základny z letošního roku povede ke spíše nízkým meziročním růstům cen v této kategorii. Podobný průběh lze očekávat také u ceny ropy a s ní spojenými cenami energií, včetně pohonných hmot. Poptávka po ropě by měla mírně ochladnout a efekt nízké srovnávací základny z roku 2020 nahradí efekt vyšší srovnávací základny z roku 2021. V oblasti ropy a ropných produktů tak neočekáváme pokračování meziročních růstů cen o desítky procent.

Vývoj situace tedy naznačuje, že současné tempo růstu cen je přechodné. Velmi však záleží na tom, jaké časové období lze takto označit. Přechodné jevy se v makroekonomickém prostředí běžně vyznačují trváním mezi šesti až devíti měsíci. Samotný Fed a řada dalších centrálních bank však připouští, že v současné situaci nelze vyloučit delší trvání. Důležité je ale zmínit, že současná situace velmi pravděpodobně nepotrvá roky. A to je ta podstatná informace pro centrální bankéře ve Fedu a ECB, kteří i přes zrychlující inflaci v řadě regionech světa nereagují přísným utažením měnové politiky. Kalkulují totiž s tím, že mimořádná situace v roce 2021 nebude trvat věčně a inflace i bez významných měnověpolitických zásahů začne od dalšího roku zpomalovat. Zvyšování sazeb v letošním roce by tak z pohledu mandátu Fedu v podobě cenové stability a zaměstnanosti bylo možné vnímat jako chybu, která by negativně ovlivnila vývoj dalších let.

Pavel Peterka

Zastupuje pozici hlavního ekonoma finanční skupiny Roklen. Je kandidátem na titul Ph.D. v oblasti aplikované ekonomie se zaměřením na digitální firmy a digitální ekonomiku na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, kde také aktivně přednáší. Je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze, kde se věnoval ekonomii, národnímu hospodářství, managementu a v rámci prestižní vedlejší specializace rozvoji firem. V minulosti pracoval jako analytik společnosti CETA, kde pracoval na odvětvových analýzách a na analýzách dopadů regulace. Ve finanční skupině Roklen pracuje na pozici hlavního ekonoma. Jeho specializací je dění na měnových a finančních trzích.

Roklen

Investiční skupina Roklen propojuje finanční svět s moderními technologiemi. Provozuje ekonomický portál Roklen24, online směnárnu měn RoklenFx a crowdfundingovou platformu Fundlift spojující rostoucí firmy s investory.

Více informací na https://www.roklen.cz/roklenfx/.