Čtvrteční zasedání Evropské centrální banky ve znamení strategické revize měnové politiky
Je potřeba provést strategickou revizi měnové politiky. To byla jedna z prvních věcí, kterou Ch. Lagardeová oznámila po nastoupení do úřadu prezidentky Evropské centrální banky (ECB) v listopadu 2019. Od té doby uplynulo jeden a půl roku, aby byly na začátku letošního července zveřejněny hlavní závěry strategické revize. Ve zkratce se hlavní změny týkají dvou oblastí – inflačního cíle a klimatických změn. Vzhledem k tomu, že ECB zasedá tento čtvrtek (22/7) a Ch. Lagardepvá dopředu avizovala, že toto zasedání přinese důležité změny, tak neuškodí si některé věci připomenout.
Redefinice inflačního cíle se v rámci strategické revize očekávala. Zatímco doposud byla cenová stabilita v eurozóně vymezena jako udržování růstu spotřebitelských cen těsně pod 2 %, tak nově to bude 2 % růst spotřebitelských cen ve střednědobém horizontu. Zároveň ECB zdůraznila symetrii inflačního cíle, tj. že odchylky inflace pod cílem i nad cílem bude ECB považovat za nežádoucí, což však apriori neznamená, že dočasné přestřelení inflace nebude ECB tolerovat. Dřívější pojetí inflačního cíle přitom inklinovalo k tomu, že nižší růst spotřebitelské inflace je lepší než rychlejší růst, tj. že růst inflace jen o 1 % je méně znepokojivý než růst inflace o 3 %. S nově nastaveným inflačním cílem tato předchozí asymetrie padá.
Z technického pohledu se zatím nic nemění, když klíčovým ukazatelem cenové stability nadále zůstává harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP). Do budoucna je však plánována úprava HICP, když do indexu budou začleněny náklady spojené s bydlením, což by mělo inflaci navyšovat. Pokud se podíváme na vývoj inflace v eurozóně, tak od roku 2012, kdy růst činil 2,5 %, se inflace nachází výhradně pod 2 %. ECB tak v posledních letech dlouhodobě neplnila inflační cíl s výjimkou roku 2018 s růstem inflace o 1,8 %. Od nově definovaného inflačního cíle sice nelze očekávat okamžité zázraky, avšak na druhé straně větší flexibilita ECB a plánované rozšíření HICP k tomu může pomoci.
Pokud jde o rozšíření mandátu ECB o klimatické změny, tak ECB chce začlenit aspekty změny klimatu měnověpolitických operací v oblasti zveřejňování informací, hodnocení rizik, rámce zajištění a nákupu aktiv podnikového sektoru. Právě poslední bod, nákup aktiv podnikového sektoru, stojí obzvláště za pozornost. ECB si totiž vytváří prostor k tomu, aby v budoucnu kupovala výlučně či preferenčně cenné papíry, které budou tzv. zelené a jejichž emitenti budou splňovat „klimatická“ kritéria. ECB se tak vlastně vydává cestou ESG investic.
Minimálně
vše výše zmíněné bude ECB tento čtvrtek velmi detailně komunikovat a toto
zasedání lze tak vlastně chápat jako takový dlouhodobý forward guidance. Na
strategickou revizi jsou samozřejmě navázány i nástroje měnové politiky. Zde
žádné okamžité změny očekávat nelze, když hlavní mix v podobě záporných
úrokových sazeb, nákupů cenných papírů (programy APP a PEPP) a dlouhodobých
levných půjček bankám (TLTRO) zůstane neměnný. Zároveň však může ECB o něco
více naznačit, jak to bude s nákupy cenných papírů až dojde
k ukončení protipandemického programu PEPP. Pokud vyjdeme
z předpokladu, že ECB bude chtít naplnit inflační cíl a zároveň se začne
od příštího roku v eurozóně tzv. fiskálně utahovat, tak z toho
vychází jediné – nákupy cenných papírů budou muset pokračovat, přičemž 20 mld.
eur měsíčně v rámci APP pravděpodobně stačit nebude.
Miroslav Novák
Vystudoval obor Finance na Vysoké škole ekonomické v Praze a Finance a finanční služby na Vysoké škole finanční a správní. Zkušenosti v oblasti bankovnictví načerpal v UniCredit Group, kde působil na oddělení Treasury. Od roku 2010 pracuje jako analytik ve společnosti AKCENTA. K oblastem jeho zájmu patří především problematika měnových kursů. Miroslav Novák není ortodoxním zastáncem žádné ekonomické školy, což mu umožňuje hodnotit objektivně nejenom dění na finančních trzích, ale i na poli globální ekonomiky. Je autorem řady odborných článků a expertních komentářů, které pravidelně využívají přední česká i polská média.
AKCENTA CZ je jedním z nejvýznamnějších obchodníků s devizami na českém trhu a ve střední Evropě s více než 20 letou tradicí. Kromě výhodných individuálních kurzů pro nákup a prodej deviz a minimálních poplatků za zahraniční platební styk, nabízí i zajištění proti kurzovým rizikům (forwardové obchody a opce). Společnost aktivně působí také v Polsku, Maďarsku, Slovensku, Rumunsku, Německu a Francii. Klientské portfolio tvoří více než 39 tisíc subjektů, převážně malých a středně velkých firem orientovaných na export nebo import. Je držitelem licence platební instituce a obchodníka s cennými papíry udělenou ČNB.
Více informací na: https://www.akcentacz.cz
Další zprávy o bankách
Poslední zprávy z rubriky Okénko investora:
Přečtěte si také:
Prezentace
19.03.2024 Kde jsou nejlevnější last minute zájezdy – jak...
15.03.2024 Klíčové faktory úspěšného tradingu? Názor...
12.03.2024 XTB zvyšuje úroky z volných prostředků!
Okénko investora
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Michal Brothánek, AVANT IS
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Trhy excelují: Japonský Nikkei, americký Nasdaq a nejnověji i zlato dosahují historických maxim
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
Spotřebitelská inflace dále ustupuje, meziroční růst již na inflačním cíli ČNB
Ali Daylami, BITmarkets
Vítězství Trumpa může zbrzdit rozvoj centralizovaných digitálních měn
Okénko finanční rady
Lenka Rutteová, Bezvafinance
Velké odhalení, aneb nová kampaň proti kyberšmejdům. Tentokrát z úřadu
Jan Béreš, Kalkulátor.cz
Petr Holub, MojeNebankovka
Lukáš Raška, Portu
Češi berou nadprůměrné důchody. Za nejvyššími musíme do Norska
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Historické okénko rekvalifikace a kde získat nové dovednosti v Brně
Jiří Sýkora, Swiss Life Select
Swiss Life Hypoindex březen 2024: Hypoteční sazby stagnují. Další zlevnění hypoték přijde na jaře
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Energetika v problémech: Ceny energií padají, ze situace ale těží spotřebitel