Rozbřesk: Raketové zdražování bytů pokračuje

Ceny nemovitostí v Česku na začátku roku 2021 dál zdražovaly, a to ještě rychleji než ke konci roku 2020. Podle čísel z Eurostatu se zvýšily ceny od začátku roku o 4,6 % a meziročně skoro o 12 %. Čísla z Českého statistického úřadu ukazují na ještě rychlejší růst cen bytů o 15,1 %. A to zejména kvůli rychlému růstu cen starších bytů mimo Prahu.

Za zrychlováním cenového růstu stojí bezesporu nesoulad mezi poptávkou a nabídkou - na jedné straně rostoucí zájem o nemovitosti daný nízkými úrokovými sazbami, na straně druhé zaostávající bytová výstavba. A slabou nabídku v nejbližších kvartálech asi nic zásadního úplně nerozhýbe. Počet dokončených rezidenčních projektů sice po hlubokých loňských propadech letos roste, na druhou stranu nové projekty pokračují v poklesu. Současně (nejen) stavební firmy hlásí problémy s drahými vstupy a nedostatkem pracovníků (ten je hlavním problémem pro více než 40 % stavebních firem). Z pohledu centrální banky znamená pokračující rychlý růst cen bytů jediné - budou ještě více nadhodnocené (podle posledních odhadů ČNB na datech do konce roku 2020 byly nadhodnocené o čtvrtinu). A to může být časem signál pro utažení nejen měnových kohoutů, ale i těch makro-prudenčních (kterými banka reguluje dostupnost financování pro domácnosti).

To globální trhy žily v mezičase trochu jiným tématem - revizí měnové politiky ECB. Ta přechází k symetrickému chápání 2% inflačního cíle, což by v praxi mělo znamenat podobně jako v USA dočasnou toleranci k vyšší inflaci. Praktická implementace bude však pravděpodobně daleko flexibilnější a pragmatičtější než v případě amerického cílování “průměrné inflace”. Trhy teď budou upírat veškerou pozornost k červencovému setkání ECB (22.7.), na kterém bude klíčové sledovat, jak revize měnové politiky dopadne na stávající komunikaci centrálních bankéřů a jak ovlivní připravovaný ústup z mimořádných pandemických programů (čekáme, že postupný útlum programu PEPP začne na podzim).

TRHY

CZK a dluhopisy

Česká koruna vůbec dobře nenese návrat pandemické nejistoty na trh. Měnový pár se vyšvihl nad 25,92 EUR/CZK a ke konci týdne bude asi koruna jen těžko hledat pozitivní impuls k obratu. Pokud však v nejbližších měsících neuvěříme v nové masivní uzávěry ekonomiky hnané variantou delta, měla by se koruna dříve nebo později postavit na nohy. Domácí úrokové sazby pak dál porostou (i v roce 2022) a koruna má navíc v zádech velice nízké zajištění domácích exportérů.

Zahraniční forex

Zatímco delší úrokové sazby na obou stranách Atlantiku klesly na těžko pochopitelné úrovně (výnos desetiletého UST na 1,25 %, respektive Bundu na -0,34 %), tak eurodolar v průběhu dne lehce ožil. Stalo se tak poté, co ECB oznámila očekávané změny ve strategii měnové politiky, která formálně posouvá inflační cíl o 0,1-0,2procentního bodu výše (symetricky na 2,0 %). Pro trhy však zůstává největší téma koronavirová delta varianta a to, jak na ní budou reagovat tvůrci hospodářské politiky. Z Fedu se přitom již objevily první holubičí signály upozorňující na deltu (viz včera Mary Daly).

Na pozadí oslabujících středoevropských měn včera zasedala polská centrální banka. Nehledě na přestřelování inflačního cíle a zásadní zvýšení odhadů růstu HDP (skoro na 5 % v roce 2021), NBP svoji uvolněnou měnovou politiku nijak nezměnila. Ba co více - v komentáři k rozhodnutí stále setrvává možnost devizových intervencí (proti zlotému). Stejně tak NBP bude pokračovat v nákupech vládních dluhopisů. Sečteno a podtrženo - silně holubičí politika NBP se nikterak nemění, což je a bude zásadní omezující faktor pro zlotý.