Investiční pozice ČR vůči zahraničí a zahraniční zadluženost – komentář k 31. 3. 2021
k 31. 3. 2021
V prvním čtvrtletí 2021 se schodek investiční pozice České republikyvůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) snížil o 162,8 mld. Kč na 546,4 mld. Kč ke konci března. V meziročním srovnání je schodek nižší o 184,6 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 9,6 %. Stav zahraničního dluhu České republikyčinil na konci prvního čtvrtletí 4307,9 mld. Kč (tj. 76 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav zahraničního dluhu o 167,7 mld. Kč nižší.
Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)
V prvním čtvrtletí se stav zahraničních aktivzvýšil o 216,3 mld. Kč na 7761 mld. Kč, meziročně jsou aktiva o 139,5 mld. Kč vyšší.
Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)
Z celkových aktiv investiční pozice připadá na zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) 54,7 %, z toho rezervní a ostatní aktiva ČNB tvoří 47,1 %.
Stav zahraničních aktiv podnikového sektoru se v prvním čtvrtletí zvýšil v důsledku růstu stavu krátkodobých aktiv především u společností nespojených s přímou investicí. Zahraniční aktiva podnikového sektoru se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 31,8 %.
Držba zahraničních cenných papírů rezidenty se v prvním čtvrtletí zvýšila a činí 11,1 % celkových aktiv investiční pozice.
Kladná reálná hodnota derivátů tvoří 1,9 % aktiv investiční pozice.
Stav zahraničních aktiv vládního sektoru se v prvním čtvrtletí nezměnil a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,5 %.
Stav zahraničních pasiv investiční pozice se zvýšil v prvním čtvrtletí o 53,5 mld. Kč na 8307,4 mld. Kč ke konci března. V meziročním srovnání jsou pasiva o 45,2 mld. Kč nižší.
Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)
Stav závazků z přímých investic se v prvním čtvrtletí zvýšil a jejich podíl na celkových zahraničních pasivech zaujímá 56,5 %. Zvýšil se stav majetkových účastí v tuzemských firmách vlivem reinvestování zisku zahraničními vlastníky a narostl i stav úvěrů čerpaných od přidružených společností.
Pokles stavu závazků z portfoliových investic vůči zahraničí v prvním čtvrtletí ovlivnilo snížení objemu tuzemských bankovních dluhopisů ve vlastnictví nerezidentů. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 20,1 %.
Stav záporné reálné hodnoty derivátů činí 2 % celkových pasiv.
Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se zvýšil v prvním čtvrtletí o 6,7 mld. Kč a činí 4307,9 mld. Kč ke konci března. V meziročním srovnání je jeho stav o 167,7 mld. Kč nižší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 47 % z celkových dluhových pasiv.
Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld. Kč, stav ke konci období)
Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl v prvním čtvrtletí určující růst zadluženosti vládního a podnikového sektoru. Vládní sektor vykázal růst stavu zahraniční zadluženosti vlivem čerpání dlouhodobé půjčky vládou od Evropské komise ve výši 52 mld. Kč (prostředky z SURE)[1] a zvýšila se i držba vládních dluhopisů nerezidenty. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 18,4 %.
U ostatních sektorů se zahraniční zadlužení zvýšilo v důsledku čerpání úvěrů podniky nespojenými s přímými investicemi. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 44,5 % z celkového dluhu.
V poklesu stavu zahraničního dluhu bankovního sektoru se promítlo splácení krátkodobých závazků. Zadlužení bankovního sektoru zaujímalo ke konci března 37,1 % celkové zadluženosti.
Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy (v souhrnu 47,5 % zahraničního dluhu).
Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld. Kč, stav ke konci období)
Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 74 %. Zbývající část (26 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.
Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)
[1] SURE (Support to mitigate Unemployment Risks in an Emergency) je evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci, který je členským státům k dispozici v případě, že potřebují mobilizovat značný objem finančních prostředků na boj proti negativním hospodářským a sociálním důsledkům koronavirové krize.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz