Izrael chystá své první metro. Linka povede i na letiště

Izrael chystá projekt tří linek metra, které bude mít obrovský význam pro ekonomiku i kvalitu života v důležitých oblastech. Metro má mít dohromady 150 kilometrů a propojit Tel Aviv s jeho hustě zalidněnými předměstími. Odbočka je naplánována na mezinárodní letiště Ben Gurion.

Ilustrační foto Shutterstock

Ministerstvo financí v několika studiích spočítalo, že metro se v Tel Avivu vyplatí a projekt plánovaných tří linek metra podpoří částkou 150 miliard NIS (967 mld. Kč) s předpokladem, že se investice v krátké době vrátí. Provoz metra v Tel Avivu bude stát ročně asi 3 miliardy NIS (19,4 mld. Kč.) a předpokládané dokončení se plánuje na rok 2035.

Hlavní úsporou, kterou metro přinese, je doba jízdy. Odhaduje se, že celková ztráta, kdy lidé cestují v dopravní zácpě, činí 7–12 miliard NIS (45-77 mld. Kč) ročně. Bank of Israel spočítala, že roční škody na izraelské ekonomice způsobené zácpami v regionu Tel Aviv činí 35 miliard NIS (226 mld. Kč). Toto číslo by se do roku 2040 zdvojnásobilo, pokud by projekt metra nebyl realizován.

Dalšími úsporami jsou možnost přepravy zboží, méně pozemků pro parkování, méně dopravních nehod, snižování znečištění ovzduší nebo stimulace rozvoje a výstavby nemovitostí podél cest a v blízkosti stanic. Od roku 2040 se v souvislosti s výstavbou metra předpokládá nárůst ročního izraelského HDP o 1% až 4,5%, respektive 27 až 110 miliard NIS (174-710 mld. Kč) ročně.

Investice se vrátí

Projekt metra nabízí obrovský ekonomický potenciál. Například hodnota nemovitostí v oblasti metra vzroste o 18 % – 34 %. Dle předložených studií bude mít od roku 2040 metro v Tel Avivu pro Izrael hodnotu 550 miliard NIS (3,6 mld. Kč), roční přínos vychází na 23–34 miliard NIS (148 – 219 mld. Kč) ročně. Každý do projektu metra investovaný šekel (NIS), se v budoucnu vrátí 2,5x – 3,5x, což je pouze předběžný odhad. Ekonomická návratnost však bude mnohem vyšší.

Linka M1, centrální páteř plánované sítě, bude stát celkem 82 miliard NIS (529 mld. Kč). Nejdražší složkou při stavbě metra jsou stanice – každá stanice metra vyjde v průměru 100 milionů USD. Výstavba 55 stanic metra na lince M1 tedy bude stát 19 miliard NIS (122,6 mld. Kč). Projekt metra v Tel Avivu je celkově drahý, a to i podle mezinárodních standardů. Pro srovnání: hongkongské metro stálo 23 miliard dolarů, nová 117 kilometrů dlouhá podzemní linka Crossrail v Londýně přišla v přepočtu na 20 miliard USD a projekt nových linek v pařížském metru stojí 43 miliard USD. Přestože je projekt metra v Tel Avivu již nyní velmi drahý, náklady by se mohly ještě zvýšit. Například přesun infrastruktur podél trati M1 o délce 74 kilometrů bude stát přibližně 2,5 miliardy NIS (16 mld. Kč), což je částka, která není o mnoho vyšší, než kolik by stál přesun infrastruktur podél 13,4 kilometrů dlouhé červené linky jeruzalémské lehké železnice.

Metro má ulevit častým dopravním zácpám v Tel Avivu.

Další rozvoj železnice

Metro není jedinou investicí do infrastruktury, kterou Izrael plánuje. Ve hře je rychlé železniční spojení mezi Tel Avivem a Jeruzalémem za 7 miliard NIS (45 mld. Kč) a Cross Israel Highway Road 6 ze severu na jih – 6,5 miliardy NIS (42 mld. Kč). Dále také tři linky lehké železnice v okolí Tel Avivu – 47 miliard NIS (303 mld. Kč) a síť jeruzalémské lehké železnice s plánovaným rozpočtem ve výši 26 miliard NIS (168 mld. Kč).

Investice do infrastruktury v Izraeli představují příležitost i pro české firmy. Projekt plánovaných tří linek metra obecně nabízí velmi zajímavé příležitosti pro mezinárodní společnosti, včetně českých, které se mohou zapojovat do veřejných zakázek. Výhodou projektů je fakt, že jejich podstatná část je financovaná z veřejných prostředků. Celé odvětví se stále rozvíjí a navyšování finančních zdrojů do tohoto druhu dopravy bude velmi pravděpodobně probíhat nadále. Příležitosti pro české společnosti se nabízejí v různých segmentech, od výrobců souprav a jejich součástí, přes dodavatele komponent, až po firmy poskytující technologický servis, hloubení tunelů a podobně. Nový potenciál se objevuje také v segmentu integrace počítačových a dopravních systémů.

Tomáš Kadlec, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tel Avivu