Horký duben české diplomacie

Česká republika vybojovala největší „diplomatickou“ bitvu ve svých novodobých dějinách, dost možná i v evropském měřítku. V reakci na výbuchy ve Vrběticích jsme z ruské ambasády vyhostili 18 špionů GRU a SVR. Jen pro srovnání, šestkrát větší Velká Británie v roce 2018 vyhostila „pouze“ 23 ruských diplomatů.

Několik dní poté jsme zastropovali počet pracovníků ruského velvyslanectví v Praze na stejný, jako máme my v Moskvě. Přes 80 pracovníků ambasády musí zpět do Ruska. Ani veteráni české diplomacie nepamatují podobný incident, či tak silnou reakci.

Přesto jsme pod palbou, že se činíme málo, pozdě a jiné státy nás nepodporují a nevyhošťují diplomaty, protože jsme to nevyjednali. Shrňme si raději fakta: V sobotu večer vyhoštění 18 Rusů. V neděli večer neadekvátní ruská reakce, vyhoštění 20 našich diplomatů z Moskvy, kteří ale nic neprovedli.

V pondělí dopoledne, 38 hodin po našem prvním kroku a zhruba třináct hodin po ruské reakci, úřadující ministr zahraničí Jan Hamáček osobně požádal všechny své protějšky v Evropské unii o podporu, solidaritu a připravenost na další kroky, včetně solidárního vyhošťování. Všechny státy podporu přislíbily, včetně šéfa diplomacie EU Josepa Borrella. V pondělí dopoledne naši velvyslanci začali oslovovat své partnery ve státech EU a NATO a požádali je o podporu. V pondělí v noci pak ministr Hamáček přivítal Čechy vyhoštěné z Moskvy po jejich příletu na Ruzyň.

To všechno za méně než 48 hodin od našeho prvního kroku vůči Rusku. Ve středu jsem už jako ministr zahraničí jednal s šéfem NATO.

Evropská služba pro vnější akci vydala námi iniciované prohlášení jménem všech 27 členských států Unie, jež odsoudilo ruské chování.

Uvědomují si kritici, že se na tom prohlášení musí shodnout 27 členských států? Od Portugalska až po Finsko, od Řecka po Irsko. Absolutně rekordní tempo! Velká Británie v březnu 2018 podobné prohlášení získala až sedm dní po předvolání ruského velvyslance.

Ve čtvrtek nás podpořilo NATO a jednal jsem bilaterálně s mnoha protějšky, například s ministry zahraničí Německa, Polska, Velké Británie, Slovenska nebo Pobaltí. Ještě v ten samý den jsme také oznámili už výše zmíněnou redukci personálu na ruské ambasádě v Praze podle čl. 11 Vídeňské úmluvy.

Například Slovensko vyhostilo tři diplomaty, baltské země a Rumunsko dohromady dalších pět. Míru solidarity však neměříme podle počtu vyhoštěných, klíčová je i verbální podpora nebo předvolání velvyslanců. Navíc některé země vyhošťovaly ruské diplomaty i z jiných důvodů, protože Vrbětice nejsou jediné. Zdůrazňuji, že diplomacie je často o slovech a jasná a jednoznačná prohlášení se počítají stejně jako vyhoštění.

Čeká nás mimořádný summit EU 25. května, kde požádáme o silné vyjádření všech na úrovni premiérů a prezidentů. Na červen navrhujeme pokračování debaty lídrů EU o vztazích Unie s Ruskem.

Toto všechno není samo sebou, situaci nepřetržitě řeším já i premiér, a pracují na tom další desítky lidí, kteří za sebou mají tisíce telefonátů, e-mailů, šifer, zpráv a kontaktů. Česká diplomacie zafungovala báječně a opravdu mi vadí zpochybňování od opozice.

Nikdo tady nevyhrál. Osobně mě mrzí poškození vztahů s Ruskem, jenže za to nemůže Česká republika. Jako suverénní stát jsme museli jednat a zareagovali jsme dobře. A významný podíl na tom měla naše diplomacie.