ČSÚ (ČSÚ)
Z regionů  |  04.05.2021 00:00:00

Demografický vývoj stotisícových měst - Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec a Olomouc

Demografický vývoj měst v Česku s více než 100 000 obyvateli se za posledních 10 let proměnil. Podívejme se, jak se vyvíjely některé významné ukazatele, nejen v rámci jednoho města, ale i v porovnání mezi sebou navzájem.

Hranici sto tisíc obyvatel v posledních 11 letech, tedy mezi roky 2010-2020, pravidelně překračuje pouze šest českých měst, a to v ustáleném pořadí 1. Praha, 2. Brno, 3. Ostrava, 4. Plzeň, 5. Liberec a 6. Olomouc. Rozdíly mezi nimi jsou ale značné. Zatímco nejlidnatější Praha měla k 31. 12. 2020 celkem 1 335 084 obyvatel, druhé Brno mělo o více než 2/3 obyvatel méně. Ostrava pak měla ve srovnání s Prahou o 4/5 obyvatel méně, atd. V grafickém znázornění by měla křivka klesající tendenci a obecně tak lze říci, že velikost měst v Česku podle počtu obyvatel odpovídá Zipfovu pravidlu[1] velikostního pořadí měst. Počet obyvatel mezi roky 2010 a 2020 poklesl pouze v Ostravě o 6 %. V ostatních pěti městech se počet obyvatel v posledních deseti letech zvýšil, nejvíce v Praze (+6 %) a Plzni (+4 %).

Průměrný věk obyvatel se v šestici stotisícových měst v roce 2020 pohyboval mezi 42,0 roky v Praze a 43,2 roky v Plzni. Za posledních 11 let obyvatelé těchto šesti měst zestárli v průměru o 1,2 roku. Nejvíce v Ostravě (+2,2 roku), Liberci a Olomouci (+1,4 roku), nejméně pak v Praze (+0,4 roku). Výrazné změny zaznamenal i index stáří, tedy kolik obyvatel ve věku 65 a více let připadá na 100 dětí do 15 let věku. V roce 2020 byl nejnižší v Praze (118,9) a naopak nejvyšší v Plzni (138,6). Od roku 2010 se zvýšil v Ostravě (+ 23,6 p. b.), Liberci (+ 16,1 p. b.), Olomouci (+ 5,3 p. b.) a Plzni (jen velmi mírně o +0,2 p. b.). Naopak se snížil v Brně (-2,7 p. b.) a Praze (-8,7 p. b.).

Počty sňatků se ve všech městech mezi lety 2010 a 2019 zvýšily, a to jak v absolutních hodnotách, tak, až na Plzeň, i v přepočtu na 1 000 obyvatel. V roce 2019 byla hrubá míra sňatečnosti, tedy počet sňatků na 1 000 obyvatel středního stavu, přes pět promile v Olomouci (5,7 ‰), Brně (5,4 ‰), Ostravě (5,3 ‰), Praze (5,2 ‰) a Liberci (5,1 ‰). Pouze v Plzni byla její hodnota 4,7 ‰. Plzeň byla také jediným městem, kde mezi roky 2010 a 2019 došlo ke snížení hrubé míry sňatečnosti, a to o 0,1 promilového bodu. Rok 2020 v tomto ohledu přinesl změnu. Mezi roky 2019 a 2020 se počet sňatků v absolutních i relativních hodnotách snížil. V Praze dokonce velmi výrazně (o -3,2 promilového bodu). Nejméně poklesla sňatečnost v Plzni (o -0,6 promil. bodu). Jedním z důvodů tohoto snížení bylo omezení pořádání svateb v důsledku opatření přijatých jako reakce na epidemii Covid-19.

Přestože se počet sňatků mezi roky 2010–2019 mírně zvýšil, a v roce 2020 poklesl, počet rozvodů ve stejném období se naopak snížil. Snížila se i hrubá míra rozvodovosti, v průměru o 0,9 promilového bodu. V roce 2019 byla nejvyšší v Liberci (3 ‰). V Brně, Ostravě, Plzni a Olomouci byla na stejné úrovni (2,2 ‰), a nejnižší byla v Praze (2,1 ‰). I u rozvodů došlo v roce 2020 ke snížení jejich výskytu jak relativně tak absolutně. Pokles byl však méně výrazný než u sňatků a odpovídá i meziročním výkyvům v jiných letech období 2010-2019. Protiepidemická opatření tak pravděpodobně neměla takový vliv na rozvodová stání, jako tomu bylo v případě svatebních obřadů.

Z hlediska porodnosti lze obecně říci, že ve stotisícových městech dochází k její stagnaci, resp. mírnému poklesu. V porovnání let 2010 a 2019 se zvýšil počet živě narozených dětí v roce 2019 pouze v Praze (+141 dětí), Brně (+131) a Plzni (+33). V ostatních městech došlo k poklesu – v Ostravě o 231 živě narozených, v Liberci o 98 a v Olomouci o 40. V přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu byl největší pokles zaznamenán v Liberci (-1,3 promilového bodu), dále pak v Praze (-0,5 prom. b.), Olomouci (-0,4 prom. b.), Ostravě (-0,2 prom. b.) a Plzni (-0,1 prom. b.). Pouze v Brně se hrubá míra porodnosti mezi roky 2010 a 2019 nezměnila.

Rok 2020 pokračoval v nastaveném trendu. I v tento rok docházelo ke snižování počtu narozených na 1 000 obyvatel. Největší pokles hrubé míry porodnosti mezi lety 2019 a 2020 proběhl v Liberci (o -0,6 promilových bodů) a Plzni (-0,5 prom. b.), nejnižší v Olomouci (-0,1 prom. b.) a v Praze (-0,3 prom. b.). Trend snižování hrubé míry porodnosti započal ve sledovaných městech již v roce 2018.

Za posledních 10 let se zvýšil podíl živě narozených dětí mimo manželství. Nejmenší podíl dětí narozených mimo manželství byl v roce 2019 v Praze (40,3 %). Nejinak tomu bylo i v roce 2010, kdy se jich narodilo ale ještě o 5 procentních bodů méně. Druhé místo v roce 2019 zaujímá Brno (40,5 %), které si od roku 2010 polepšilo o jednu příčku. Naopak největší podíl dětí narozených mimo manželství měla jak v roce 2010, tak v roce 2019 Ostrava (56,5 %), kde došlo v průběhu let i k nejvyššímu nárůstu (+7,8 p. b.).

 

Míra úmrtnosti a její vývoj se v jednotlivých městech liší. V Praze byla v roce 2019 hrubá míra úmrtnosti nejnižší (9,3 ‰) z šestice měst a navíc za posledních 10 let poklesla (-0,5 prom. b.). V Liberci byla v roce 2019 hrubá míra úmrtnosti druhá nejnižší (9,9 ‰), ale na rozdíl od Prahy se její hodnota od roku 2010 zvýšila (+1,2 p.b.). Ve zbylých městech v roce 2019 již byla hrubá míra úmrtnosti vyšší než 10 ‰, v Olomouci 10,1 ‰, v Brně 10,6 ‰, v Plzni 10,7 % a v Ostravě dokonce 12,0 ‰. Ale pouze v Olomouci došlo mezi roky 2010 a 2019 k jejímu poklesu (o -0,2 prom. bodu.).

Na základě dat z roku 2020 lze říci, že se úmrtnost v přepočtu na 1 000 obyvatel oproti roku 2019 zvýšila. Ve všech městech byla v roce 2020 nejvyšší za celé jedenáctileté období. Při porovnání desetiletého průměru let 2010-2019 s hodnotou roku 2020 bylo nejvyšší zvýšení hrubé míry úmrtnosti v Ostravě (o 2,3 promilového bodu) a Liberci (o 2,1 prom. b.). Nejnižší nárůst úmrtnosti byl zaznamenán v Praze (o 0,6 prom. b.) a Plzni (o 0,9 prom. b.)

Z hlediska příčin úmrtí ve stostisícových městech dlouhodobě převažují zemřelí na nemoci oběhové soustavy. Na druhém místě jsou pak úmrtí v souvislosti s novotvary. Třetí místo již není zcela jednoznačné. V Praze, Brně, Liberci a Olomouci jsou to nemoci dýchací soustavy. V Ostravě to byly v roce 2019 také nemoci dýchací soustavy, ale v roce 2010 byly na třetím místě nemoci trávicí soustavy. Naopak v Plzni byli na třetím místě nemoci dýchací soustavy v roce 2010, ale v roce 2019 to byly vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti. Čtvrté a páté místo se ve stotisícových městech dělilo právě mezi vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti a nemoci trávicí soustavy. Údaje o příčinách smrti za rok 2020 budou k dispozici v červnu tohoto roku.

 

Přírůstek stěhováním ukazuje rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými daného území. Údaje byly přepočteny na 1 000 obyvatel, poněvadž vzhledem k rozdílné populační velikosti měst není vhodné mezi sebou absolutní počty porovnávat. Od roku 2010 do roku 2020 se počty přistěhovalých ve všech šesti městech zvýšily. Největší nárůst byl zaznamenán v Plzni, kde při přepočtu na 1 000 obyvatel, došlo ke zvýšení o 8,9 promilových bodů. V ostatních městech byly nárůsty mnohem nižší. V druhém Brně o 5,3 prom. b., a nejméně v Liberci (o 0,5 prom. b.).

Nejvíce přistěhovalých bylo v roce 2020 v Praze (30,6 ‰) a dále v Plzni (28,1 ‰). Poté následovaly Brno (27,0 ‰), Liberec (24,2 ‰) a Olomouc (23,9 ‰). Nejnižší hodnoty dosáhla Ostrava (14,2 ‰). V roce 2020 se oproti roku 2019 přistěhovalo (v přepočtu na 1 000 obyvatel) do všech měst s výjimkou Brna méně osob.

roce 2019 došlo oproti roku 2010 v Plzni a Liberci k mírnému poklesu počtu vystěhovalých. Tento trend v roce 2020 pokračoval v Brně (pokles o -2,6 promilových bodů) a Olomouci (-1,8 prom. b.). V ostatních městech naopak počet vystěhovalých na 1000 obyvatel vzrostl.

roce 2020 se v přepočtu na 1 000 obyvatel vystěhovalo nejvíce obyvatel z Liberce (28,0 ‰), Plzně a Olomouce (oba 24,5 ‰), dále pak z Brna (23,9 ‰), Prahy (23,3 ‰) a Ostravy (21,0 ‰). Setrvale rostou počty vystěhovalých v Ostravě, od roku 2016 také v Liberci a Praze.

Přírůstek stěhováním v přepočtu na 1 000 obyvatel byl kladný ve větší části období 2010-2020 v Praze, Plzni a Liberci. V ostatních městech byl vývoj přírůstku stěhováním kolísavý a Ostrava dosáhla vždy úbytku obyvatel stěhováním (od – 7,5 ‰ v roce 2010 po -6,8 ‰ v roce 2020). Míra přírůstku stěhováním se za posledních 11 let ve všech městech (kromě Liberce) zvýšila. Nejvýrazněji v Plzni (+10,7 prom. b.) na 3,6 ‰ v roce 2020 a Brně (od poklesu -2,0 ‰ v roce 2010 po 3,2 ‰ v roce 2020).

Pro zjištění vývoje celkového přírůstku obyvatel, je potřeba podívat se ještě na míru přirozeného přírůstku. Ta byla v letech 2010 až 2019 v Praze, Brně, Liberci a Olomouci vždy kladná. V roce 2020 dosáhla kladného přirozeného přírůstku na 1 000 obyvatel pouze Praha (+0,8 ‰), u ostatních měst došlo k úbytku obyvatel přirozenou měnou od -0,4 ‰ v Brně po -3,6 ‰ v Ostravě.

Hrubá míra celkového přírůstku ve třech stotisícových městech za posledních jedenáct let vzrostla. Nejvíce v Plzni (+8,8 prom. b.) na 2,2 ‰ v roce 2020, což je způsobeno stále se zvyšující měrou přistěhovalých osob. Před deseti lety však měla Plzeň ještě celkový úbytek obyvatel. V ostatních městech již celkový přírůstek není tak výrazný. V roce 2020 činila míra celkového přírůstku v Praze 8,1 ‰ (+1,6 prom. bodu od roku 2010) a v Brně 2,8 ‰ (+2,8 prom. b.). V dalších třech městech došlo k poklesu celkového přírůstku. V Ostravě docházelo k úbytkům obyvatel po celé 11-leté období a v roce 2020 byl celkový úbytek obyvatel -10,4 ‰. Došlo tudíž k jeho dalšímu zvýšení (v roce 2010 dosáhl -7,9 ‰).

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Používané termíny:

Hrubé míry: porodnosti, úmrtnosti, sňatečnosti, rozvodovosti, přirozeného přírůstku a přírůstku stěhováním je počet daného demografického ukazatele na 1 000 obyvatel středního stavu. Přepočet je proveden z důvodu zajištění srovnatelnosti ukazatelů mezi populačně nestejně velkými městy.

Přirozený přírůstek/úbytek je rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých.

Přírůstek/úbytek stěhováním je rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kontakt:

Mgr. Lada Lebdušková, Mgr. Jana Podhorská
Oddělení informačních služeb
Krajská správa ČSÚ v hl. m. Praze
Tel.: +420 705 698 131
E-mail: lada.lebduskova@czso.cz, jana.podhorska@czso.cz

 



[1] Zipfovo pravidlo (Rank Size Rule) říká, že četnost jevu je nepřímo úměrná pořadí. V jednoduchém (specifickém) vyjádření pak, že počet obyvatel n-tého města v pořadí odpovídá počtu obyvatel největšího města děleného pořadím n.

 

Přílohy

  • Text v pdf
  • Vybrané demografické ukazatele 6 největších měst ČR (2010-2020)
 


 
K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář







Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.