Sumner: Co přinesou vysoké deficity a dluhy

Monetarista Scott Sumner si všímá toho, že jeho kolega Larry Summers vidí stejnou pravděpodobnost u tří scénářů dalšího ekonomického vývoje v USA, a to u možnosti vysoké inflace, měkkého přistání a prudkého brzdění ze strany Fedu. Tedy tvrdého přistání, které by skončilo recesí. Sumner k tomu dodává, že jde o hezkou predikci, protože Summers bude mít nakonec tak či onak pravdu. „Já sám ale nemám nic lepšího, co bych mohl nabídnout, jen predikce trhů,“ dodává monetarista. A věnuje se problematice sazeb, dluhů a tomu, kdo a jak za ně zaplatí.

„Larry je nyní vnímán jako nějaký starý konzervativní chlápek, v kontrastu s mladými ekonomy, kteří považují obavy z inflace za přežitek ze sedmdesátých let,“ píše Sumner. Podle něj je takový přehlíživý pohled k inflaci často spojován se zastánci takzvané Moderní monetární teorie, ale „to je poněkud překvapivé“. Podle těchto zastánců MMT by totiž měla být vysoká inflace právě odrazem vysokých rozpočtových deficitů. Pokud pak inflace poroste, typický vyznavač MMT by se neměl spoléhat na utahování monetární politiky, ale na zvyšování daní. Jinak řečeno, jestliže inflace roste, rozpočtové deficity jsou podle MMT příliš vysoké. A spojovat MMT s ignorancí inflačních dopadů rozpočtových deficitů je proto nemístné.

Sumner ovšem dodává, že je velmi ošemetné snažit se nějak pochopit to, jak uvažují zastánci MMT (a na tom se shoduje s Paulem Krugmanem). „Jsem si jen jistý, že pokud přijde hodně inflace, tito lidé řeknou, že chtěli zvedat daně. A když inflace nepřijde, řeknou, že žádnou inflaci nečekali,“ píše Sumner. Ti, kteří pak nad rizikem inflace mávají rukou, pak podle něj zapomněli, jak taková inflace vlastně vzniká, což se ale dá pochopit. Proč? Ekonom používá následující příměr: Jestliže někdo nastaví termostat v domě tak, že se teplota pohybuje mezi 20 – 22 stupni, v průměru na 21 stupních, tak pro děti, které v takovém domě vyrostly, je přirozené si myslet, že samotný termostat není to, co je příčinou teploty.

Sumner se podle svých slov neobává vysokých rozpočtových deficitů kvůli riziku inflace. O ní totiž podle něj bude nakonec rozhodovat Fed svou monetární politikou. Jde o „nezodpovědnou politiku, protože v budoucnu povede k vyšším daním a současný růst nepodpoří déle než do třetího čtvrtletí.“ K tomu ekonom dodává, že deficity také vedou k vyšším sazbám, ale v zemích, jako jsou Spojené státy, jde pouze o mírný efekt.

„Po 250 let americké historie drželi politici v mírových dobách rozpočty na uzdě, a to kvůli obavám z vyšší inflace či vyšších sazeb. Nebo kvůli strachu ze ztráty důvěry ve Zlatý standard. Co by se stalo, kdyby začali tušit, že rizikem není inflace či vyšší sazby v příštím roce, ale vyšší daně za dvacet let? Tedy v době, kdy se dostanou do důchodu? Jak by na takovou informaci zareagovali? Obávám se, že to zjistíme,“ uzavírá ekonom svou úvahu.

Zdroj: The Money Illusion