24.03.2021 Pokles výroby jatečného skotu v kraji pokračuje
Živočišná výroba v regionu patří k významným odvětvím. V roce 2020 se Plzeňský kraj v rámci mezikrajského porovnání umístil na druhém nejvyšším místě v počtu odchovaných selat na 1 prasnici a v průměrné snášce konzumních vajec na 1 nosnici. V produkci konzumních vajec se region zařadil na třetí nejvyšší pozici mezi kraji. Meziročně se zde zvýšila výroba jatečných prasat i jatečné drůbeže, naopak výroba jatečného skotu klesla.
Živočišná produkce v Plzeňském kraji tvořila v roce 2019 podle semidefinitivních údajů 41,1 % z celkové zemědělské produkce. V porovnání s ostatními kraji byl tento podíl třetí nejvyšší. Vyšší podíly živočišné produkce byly zaznamenány jen v krajích Pardubickém (46,9 %) a Vysočina (41,8 %), naopak nejnižší v Ústeckém (18,0 %) a Jihomoravském (24,4 %). Podíl živočišné produkce byl v porovnání s ČR vyšší o 7,8 procentních bodů. Z hlediska časové řady 2010–2019 byl podíl živočišné výroby nejvyšší v roce 2010, kdy činil 50,2 %. Nejnižší podíl (40,1 %) byl zaznamenán v roce 2014.
Výroba jatečného skotu dosáhla v roce 2020 v Plzeňském kraji 18 162 tun živé hmotnosti, na výrobě v ČR se podílela 11,0 %. V porovnání s ostatními kraji byl tento podíl čtvrtý nejvyšší, meziroční snížení činilo 5,3 %.
Nejvyšší podíl výroby jatečného skotu na ČR byl v roce 2020 zaznamenán v krajích Vysočina (16,2 %) a Jihočeském (14,6 %), naopak nejnižší v krajích Karlovarském (2,4 %) a Ústeckém (2,9 %).
V časové řadě 2007–2020 byla v Plzeňském kraji nejvyšší výroba jatečného skotu (21 522 tun živé hmotnosti) v roce 2015 a nejnižší (18 162 tun živé hmotnosti) v roce 2020. V roce 2020 klesla výroba jatečného skotu oproti roku 2015 o 15,6 %.
Výroba mléka činila v roce 2020 v Plzeňském kraji 350 541 tisíc litrů, tj. meziroční zvýšení o 3,4 %. V objemu výroby mléka se Plzeňský kraj v rámci mezikrajského porovnání umístil na čtvrtém nejvyšším místě.
Kraj Vysočina se umístil na prvním místě v množství vyrobeného mléka s produkcí 592 195 tisíc litrů, následoval kraj Středočeský včetně Prahy se společným objemem 394 915 tisíc litrů. Nejnižší výrobu mléka měly kraje Karlovarský (47 848 tis. litrů) a Ústecký (58 356 tis. litrů).
V časové řadě 2007–2020 se objem produkce mléka v regionu od roku 2010 s výjimkou roku 2013 postupně zvyšoval. Výroba mléka byla v roce 2020 nejvyšší. Na celkové produkci mléka v ČR se Plzeňský kraj podílel 11,0 %.
V roce 2020 se Plzeňský kraj v průměrné roční dojivosti na 1 dojnici (8 979 litrů) umístil v porovnání s ostatními kraji na sedmém místě. Meziročně se průměrná roční dojivost na 1 dojnici zvýšila o 6,1 %. Průměrná roční dojivost na 1 dojnici byla v roce 2020 nejvyšší v Moravskoslezském kraji (9 551 tis. litrů) a nejnižší v Karlovarském kraji (7 201 tis. litrů).
V Plzeňském kraji bylo v roce 2020 odchováno v průměru 93 telat na 100 kusů krav a kraj se v tomto ukazateli umístil v porovnání s ostatními kraji na šestém nejnižším místě. Meziročně se snížil počet odchovaných telat na 100 kusů krav o 0,6 %. Nejlepší výsledky v počtu odchovaných telat na 100 kusů krav měly kraje Pardubický (98,3) a Jihomoravský (96,5), nejhůř na tom byly kraje Ústecký (86,5) a Karlovarský (88,8). Rozdíl mezi krajem s nejvyšším a nejnižším počtem odchovaných telat na 100 kusů krav dosahoval téměř 12 telat.
V časové řadě 2010–2020 byl v Plzeňském kraji nejvyšší počet odchovaných telat na 100 kusů krav (93,6) v roce 2019 a nejnižší (87,6) v roce 2013. Rozdíl v počtu odchovaných telat na 100 kusů krav mezi rokem 2019 a 2013 činil 6 telat.
Výroba jatečných prasat dosáhla v roce 2020 v Plzeňském kraji 22 081 tun živé hmotnosti a meziročně vzrostla o 10,9 %. Region se tak na celkové výrobě jatečných prasat v ČR podílel 7,6 %. V porovnání s ostatními kraji obsadil Plzeňský kraj páté nejvyšší místo.
K nejvyšším producentům jatečných prasat patřily kraje Hl. město Praha + Středočeský (64 545 tun živé hmotnosti) a Kraj Vysočina (60 475 tun živé hmotnosti), nejnižší produkce byla zaznamenána v krajích Libereckém (3 434 tun živé hmotnosti) a Karlovarském (5 158 tun živé hmotnosti).
V časové řadě 2010–2020 byla nejvyšší výroba jatečných prasat v roce 2011 a nejnižší v roce 2017. Pokles mezi nejvyšší a nejnižší produkcí jatečných prasat představoval více než jednu třetinu. Dosažená produkce jatečných prasat v roce 2020 byla pátou nejvyšší v časové řadě let 2010–2020.
V roce 2020 připadlo v Plzeňském kraji na 1 prasnici 31,2 selat, meziročně se zvýšil tento počet o 4,8 %. V mezikrajském porovnání se region umístil na druhém nejvyšším místě za Pardubickým krajem (32 selat na 1 prasnici). Nejnižší počet odchovaných selat byl v krajích Karlovarském (13,2 selat na 1 prasnici) a Jihočeském (22,9 selat na 1 prasnici). V porovnání s průměrem ČR byl v Plzeňském kraji vyšší počet odchovaných selat na 1 prasnici, a to o téměř 2.
V časové řadě 2010–2020 dosáhl Plzeňský kraj nejvyšší počet odchovaných selat na 1 prasnici v roce 2020 a nejnižší počet byl zaznamenán v roce 2010. Oproti roku 2010 se zde zvýšil počet odchovaných selat na 1 prasnici o 8, tj. více než o jednu třetinu.
Výroba jatečné drůbeže v roce 2020 činila v Plzeňském kraji 25 767 tun živé hmotnosti, meziroční zvýšení činilo 16,9 %. Výroba jatečné drůbeže tvořila 9,9 % objemu výroby v ČR. V produkci jatečné drůbeže se Plzeňský kraj umístil na pátém nejvyšším místě. Nejvyšší objem produkce jatečné drůbeže byl dosažen v krajích Jihomoravském (54 763 tun živé hmotnosti) a Pardubickém (49 860 tun živé hmotnosti), naopak nejnižší byl v krajích Karlovarském (719 tun živé hmotnosti) a Olomouckém (2 769 tun živé hmotnosti).
V časové řadě 2010–2020 dosáhl Plzeňský kraj nejvyšší produkce v roce 2015 (30 161 tun živé hmotnosti) a nejnižší v roce 2012 (19 363 tun živé hmotnosti). V roce 2015 vzrostl objem produkce oproti roku 2012 o 55,8 %.
Snáška konzumních vajec v roce 2020 činila v Plzeňském kraji 190 992 tisíc kusů, meziročně se snížila o 12,3 %. Na celkové snášce vajec v ČR se region podílel 11,9 %. V mezikrajském porovnání se Plzeňský kraj umístil na třetím nejvyšším místě. Nejvyšší snáška konzumních vajec byla zaznamenána v krajích Pardubickém (477 568 tis. kusů) a Hl. město Praha + Středočeském (374 028 tis. kusů), naopak nejnižší v krajích Libereckém (1 428 tis. kusů) a Vysočina (2 974 tis. kusů).
V časové řadě 2010–2020 byla v roce 2018 snáška konzumních vajec nejnižší (112 486 tis. kusů) a v roce 2019 nejvyšší (217 742 tis. kusů). V roce 2019 se oproti roku 2018 zvýšila snůška konzumních vajec o 93,6 %.
Průměrná roční snáška konzumních vajec na 1 nosnici dosáhla v roce 2020 v Plzeňském kraji 319,1 konzumních vajec a byla v mezikrajském porovnání druhá nejvyšší. V porovnání s ČR zde byla snáška konzumních vajec na 1 nosnici vyšší o 9,4. Průměrnou nejvyšší snášku konzumních vajec na 1 nosnici měl Karlovarský kraj (326,9 kusů). Nejnižší průměrná snáška na 1 nosnici byla v krajích Libereckém (188,1 kusů) a Vysočina (192,3 kusů).
V časové řadě 2010–2020 byla v roce 2017 průměrná snáška na 1 nosnici nejvyšší (326,5 kusů) a v roce 2012 nejnižší (296,2 kusů). V roce 2017 se zvýšila oproti roku 2012 průměrná snáška vajec na 1 nosnici o 30,4.
Růst nebo pokles zemědělské produkce ovlivňuje celá řada faktorů. Jedním z těchto faktorů je cenový vývoj na světových trzích, který se řídí poptávkou a nabídkou. Ceny placené producentům často nestačí pokrýt náklady vynaložené do zemědělské produkce, změny klimatu zvyšují cenu krmiva, a proto zaleží i na výši dotací, které stát poskytuje zemědělcům k udržení zemědělské produkce.
Kontakt:
Ing. Zuzana Trnečková
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 253
E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz
Přílohy
-
Živočišná výroba v Plzeňském kraji v roce 2020 (aktualita v pdf)
-
Živočišná výroba v Plzeňském kraji (tabulka)
24. 3. 2021
Živočišná výroba v Plzeňském kraji v roce 2020
Živočišná výroba v regionu patří k významným odvětvím. V roce 2020 se Plzeňský kraj v rámci mezikrajského porovnání umístil na druhém nejvyšším místě v počtu odchovaných selat na 1 prasnici a v průměrné snášce konzumních vajec na 1 nosnici.
V produkci konzumních vajec se region zařadil na třetí nejvyšší pozici mezi kraji. Meziročně se zde zvýšila výroba jatečných prasat i jatečné drůbeže, naopak výroba jatečného skotu klesla.
Živočišná produkce v Plzeňském kraji tvořila v roce 2019 podle semidefinitivních údajů 41,1 % z celkové zemědělské produkce. V porovnání s ostatními kraji byl tento podíl třetí nejvyšší. Vyšší podíly živočišné produkce byly zaznamenány jen v krajích Pardubickém
(46,9 %) a Vysočina (41,8 %), naopak nejnižší v Ústeckém (18,0 %) a Jihomoravském (24,4 %). Podíl živočišné produkce byl v porovnání s ČR vyšší o 7,8 procentních bodů. Z hlediska časové řady 2010–2019 byl podíl živočišné výroby nejvyšší v roce 2010, kdy činil 50,2 %.
Nejnižší podíl (40,1 %) byl zaznamenán v roce 2014.
Živočišná výroba v Plzeňském kraji
Měrná jednotka |
2010 |
2016 |
2017 |
2018 |
Rozdíl 2020-2010 |
|||
Výroba jatečného skotu |
t ž. hm.1) |
19 315,3 |
20 118,2 |
18 587,8 |
19 371,7 |
19 187,1 |
18 161,6 |
-1 153,6 |
Výroba mléka |
tis. litrů |
268 854 |
315 259 |
324 400 |
333 554 |
339 090 |
350 541 |
81 687 |
Průměrná roční dojivost |
litr na dojnici |
6 731,1 |
7 916,4 |
8 129,5 |
8 522,3 |
8 460,3 |
8 979,3 |
2 248,3 |
Narozená telata na 100 krav |
kusy |
96,6 |
97,5 |
97,8 |
99,5 |
100,0 |
99,0 |
2,4 |
Odchovaná telata na 100 krav |
kusy |
88,8 |
91,5 |
91,2 |
92,9 |
93,6 |
93,0 |
4,2 |
Výroba jatečných prasat |
t ž. hm.1) |
25 703,4 |
22 237,3 |
19 829,8 |
22 232,4 |
19 905,3 |
22 080,7 |
-3 622,7 |
Narozená selata na 1 prasnici |
kusy |
26,2 |
30,2 |
33,4 |
31,5 |
32,8 |
34,0 |
7,8 |
Odchovaná selata na 1 prasnici |
kusy |
23,3 |
27,5 |
29,8 |
28,5 |
29,8 |
31,2 |
8,0 |
Výroba jatečné drůbeže |
t ž. hm.1) |
20 783,8 |
25 899,5 |
23 039,9 |
27 668,9 |
22 049,4 |
25 767,0 |
4 983,2 |
Snáška konzumních vajec |
tis. ks |
138 047 |
171 457 |
199 993 |
112 486 |
217 742 |
190 992 |
52 945 |
Průměrná roční snáška konzumních vajec na 1 slepici |
kusy |
319,2 |
306,4 |
326,5 |
320,0 |
319,0 |
319,1 |
-0,1 |
1) tuny živé hmotnosti
Výroba jatečného skotu dosáhla v roce 2020 v Plzeňském kraji 18 162 tun živé hmotnosti, na výrobě v ČR se podílela 11,0 %. V porovnání s ostatními kraji byl tento podíl čtvrtý nejvyšší, meziroční snížení činilo 5,3 %.
Nejvyšší podíl výroby jatečného skotu na ČR byl v roce 2020 zaznamenán v krajích Vysočina (16,2 %) a Jihočeském (14,6 %), naopak nejnižší v krajích Karlovarském (2,4 %) a Ústeckém (2,9 %).
V časové řadě 2007–2020 byla v Plzeňském kraji nejvyšší výroba jatečného skotu (21 522 tun živé hmotnosti) v roce 2015 a nejnižší (18 162 tun živé hmotnosti) v roce 2020. V roce 2020 klesla výroba jatečného skotu oproti roku 2015 o 15,6 %.
Výroba jatečného skotu v Plzeňském kraji
Výroba mléka v Plzeňském kraji
Výroba mléka činila v roce 2020 v Plzeňském kraji 350 541 tisíc litrů, tj. meziroční zvýšení o 3,4 %. V objemu výroby mléka se Plzeňský kraj v rámci mezikrajského porovnání umístil na čtvrtém nejvyšším místě.
Kraj Vysočina se umístil na prvním místě v množství vyrobeného mléka s produkcí
592 195 tisíc litrů, následoval kraj Středočeský včetně Prahy se společným objemem 394 915 tisíc litrů. Nejnižší výrobu mléka měly kraje Karlovarský (47 848 tis. litrů) a Ústecký (58 356 tis. litrů).
V časové řadě 2007–2020 se objem produkce mléka v regionu od roku 2010 s výjimkou roku 2013 postupně zvyšoval. Výroba mléka byla v roce 2020 nejvyšší. Na celkové produkci mléka v ČR se Plzeňský kraj podílel 11,0 %.
Průměrná roční dojivost na 1 dojnici podle krajů v roce 2020
V roce 2020 se Plzeňský kraj v průměrné roční dojivosti na 1 dojnici (8 979 litrů) umístil v porovnání s ostatními kraji na sedmém místě. Meziročně se průměrná roční dojivost na 1 dojnici zvýšila o 6,1 %. Průměrná roční dojivost na 1 dojnici byla v roce 2020 nejvyšší v Moravskoslezském kraji (9 551 tis. litrů) a nejnižší v Karlovarském kraji (7 201 tis. litrů).
V Plzeňském kraji bylo v roce 2020 odchováno v průměru 93 telat na 100 kusů krav a kraj se v tomto ukazateli umístil v porovnání s ostatními kraji na šestém nejnižším místě. Meziročně se snížil počet odchovaných telat na 100 kusů krav o 0,6 %. Nejlepší výsledky v počtu odchovaných telat na 100 kusů krav měly kraje Pardubický (98,3) a Jihomoravský (96,5), nejhůř na tom byly kraje Ústecký (86,5) a Karlovarský (88,8). Rozdíl mezi krajem s nejvyšším a nejnižším počtem odchovaných telat na 100 kusů krav dosahoval téměř 12 telat.
V časové řadě 2010–2020 byl v Plzeňském kraji nejvyšší počet odchovaných telat na 100 kusů krav (93,6) v roce 2019 a nejnižší (87,6) v roce 2013. Rozdíl v počtu odchovaných telat na 100 kusů krav mezi rokem 2019 a 2013 činil 6 telat.
Výroba jatečných prasat v Plzeňském kraji
Výroba jatečných prasat dosáhla v roce 2020 v Plzeňském kraji 22 081 tun živé hmotnosti a meziročně vzrostla o 10,9 %. Region se tak na celkové výrobě jatečných prasat v ČR podílel 7,6 %. V porovnání s ostatními kraji obsadil Plzeňský kraj páté nejvyšší místo.
K nejvyšším producentům jatečných prasat patřily kraje Hl. město Praha + Středočeský (64 545 tun živé hmotnosti) a Kraj Vysočina (60 475 tun živé hmotnosti), nejnižší produkce byla zaznamenána v krajích Libereckém (3 434 tun živé hmotnosti) a Karlovarském (5 158 tun živé hmotnosti).
V časové řadě 2010–2020 byla nejvyšší výroba jatečných prasat v roce 2011 a nejnižší v roce 2017. Pokles mezi nejvyšší a nejnižší produkcí jatečných prasat představoval více než jednu třetinu. Dosažená produkce jatečných prasat v roce 2020 byla pátou nejvyšší v časové řadě let 2010–2020.
V roce 2020 připadlo v Plzeňském kraji na 1 prasnici 31,2 selat, meziročně se zvýšil tento počet o 4,8 %. V mezikrajském porovnání se region umístil na druhém nejvyšším místě za Pardubickým krajem (32 selat na 1 prasnici). Nejnižší počet odchovaných selat byl v krajích Karlovarském (13,2 selat na 1 prasnici) a Jihočeském (22,9 selat na 1 prasnici). V porovnání s průměrem ČR byl v Plzeňském kraji vyšší počet odchovaných selat na 1 prasnici, a to o téměř 2.
V časové řadě 2010–2020 dosáhl Plzeňský kraj nejvyšší počet odchovaných selat na 1 prasnici v roce 2020 a nejnižší počet byl zaznamenán v roce 2010. Oproti roku 2010 se zde zvýšil počet odchovaných selat na 1 prasnici o 8, tj. více než o jednu třetinu.
Výroba jatečné drůbeže v roce 2020 činila v Plzeňském kraji 25 767 tun živé hmotnosti, meziroční zvýšení činilo 16,9 %. Výroba jatečné drůbeže tvořila 9,9 % objemu výroby v ČR. V produkci jatečné drůbeže se Plzeňský kraj umístil na pátém nejvyšším místě. Nejvyšší objem produkce jatečné drůbeže byl dosažen v krajích Jihomoravském (54 763 tun živé hmotnosti) a Pardubickém (49 860 tun živé hmotnosti), naopak nejnižší byl v krajích Karlovarském (719 tun živé hmotnosti) a Olomouckém (2 769 tun živé hmotnosti).
V časové řadě 2010–2020 dosáhl Plzeňský kraj nejvyšší produkce v roce 2015 (30 161 tun živé hmotnosti) a nejnižší v roce 2012 (19 363 tun živé hmotnosti). V roce 2015 vzrostl objem produkce oproti roku 2012 o 55,8 %.
Výroba jatečné drůbeže v Plzeňském kraji
Snáška konzumních vajec v roce 2020 činila v Plzeňském kraji 190 992 tisíc kusů, meziročně se snížila o 12,3 %. Na celkové snášce vajec v ČR se region podílel 11,9 %. V mezikrajském porovnání se Plzeňský kraj umístil na třetím nejvyšším místě. Nejvyšší snáška konzumních vajec byla zaznamenána v krajích Pardubickém (477 568 tis. kusů) a Hl. město Praha + Středočeském (374 028 tis. kusů), naopak nejnižší v krajích Libereckém (1 428 tis. kusů) a Vysočina (2 974 tis. kusů).
V časové řadě 2010–2020 byla v roce 2018 snáška konzumních vajec nejnižší (112 486 tis. kusů) a v roce 2019 nejvyšší (217 742 tis. kusů). V roce 2019 se oproti roku 2018 zvýšila snůška konzumních vajec o 93,6 %.
Snáška konzumních vajec v Plzeňském kraji
Průměrná roční snáška konzumních vajec na 1 nosnici dosáhla v roce 2020 v Plzeňském kraji 319,1 konzumních vajec a byla v mezikrajském porovnání druhá nejvyšší. V porovnání s ČR zde byla snáška konzumních vajec na 1 nosnici vyšší o 9,4. Průměrnou nejvyšší snášku konzumních vajec na 1 nosnici měl Karlovarský kraj (326,9 kusů). Nejnižší průměrná snáška na 1 nosnici byla v krajích Libereckém (188,1 kusů) a Vysočina (192,3 kusů).
V časové řadě 2010–2020 byla v roce 2017 průměrná snáška na 1 nosnici nejvyšší (326,5 kusů) a v roce 2012 nejnižší (296,2 kusů). V roce 2017 se oproti roku 2012 zvýšila průměrná snáška vajec na 1 nosnici o 30,4.
Průměrná roční snáška konzumních vajec na 1 nosnici podle krajů v roce 2020
Růst nebo pokles zemědělské produkce ovlivňuje celá řada faktorů. Jedním z těchto faktorů je cenový vývoj na světových trzích, který se řídí poptávkou a nabídkou. Ceny placené producentům často nestačí pokrýt náklady vynaložené do zemědělské produkce, změny klimatu zvyšují cenu krmiva, a proto zaleží i na výši dotací, které stát poskytuje zemědělcům k udržení zemědělské produkce.
Kontakt:
Ing. Zuzana Trnečková
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 253
E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz