Kvadratura kruhu v podání Fedu: Agresivně pozitivní prognóza se silně holubičím výkladem

Dokud Fed neuvidí skutečné, a nikoliv jen prognózované, zlepšení na trhu práce, tak od něj zpomalení měnové expanze nečekejte. Stejně je předčasné si myslet, že se nyní uvnitř Fedu rýsuje majorita centrálních bankéřů, která by do konce roku 2023 chtěla zvednout úrokové sazby. Tyto holubičí vzkazy zdůrazněné na tiskovce šéfa Fedu J. Powella nutně musely zastínit bezprecedentně pozitivní revizi makroekonomického výhledu ze strany amerických centrálních bankéřů.

Co se přitom specificky týká nové prognózy, tak ta skutečně doznala radikálních změn, byť možná v tom nejpodstatnějším (projekci budoucího vývoje oficiálních úrokových sazeb) k fundamentálním posunům nedošlo. U mediánu projekcí odhadujících nastavení úrokových sazeb totiž Fed stále nevidí ani jedno zvýšení úroků do konce roku 2023. Zde je však třeba dodat, že američtí centrální bankéři začínají být v odhadech budoucích pohybů sazeb velmi rozpolcení, neboť například již čtyři z nich (z celkových 15) by si přáli zvednout sazby již příští rok.

Pokud pak jde o makroekonomickou část prognózy, tak zde došlo k výrazným pozitivním revizím růst HDP i inflace, a to zejména v tomto roce (na 6,2 %, respektive na 2,4 % u celkové inflace). Fed navíc výrazně vylepšil svá očekávání ohledně budoucího vývoje míry nezaměstnanosti, byť z projekce vyplývá, že členové jeho vedení neočekávají bezprecedentní přehřátí trhu práce. Míra nezaměstanosti má totiž klesnout na 3,9 % v roce 2022 a na 3,5 % v roce 2023. To znamená tedy zhruba “jen” na hodnoty, které jsme v USA pozorovaly těsně před pandemií. I z tohoto důvodu nová konsensuální makroprognóza fakticky nepočítá s výrazným přestřelením inflačního cíle (2,0 %).

Šéf Fedu tedy splnil svoji misi, které měla nepřímo směřovat k tomu, aby zbrzdil růst výnosů na delším konci výnosové křivky. To se opravdu také stalo. Je však otázkou, jak dlouho si takovou úlevu budou dluhopisy užívat. Jejich držitelé totiž mohou přemýšlet i o jiných výrocích J. Powella, které již nemusí vyznívat tak uklidňujícím dojmem. Šéf Fedu se totiž například zcela vyhnul odpovědím na otázky směřující k možnosti intervencí na trhu (respektive na možnou kontrolu výnosové křivky), přičemž na závěr svého vystoupení několikrát zopakoval, že opravdu velmi dobrá makroekonomická čísla jsou před námi. A to zrovna nejsou slova, po kterých by museli dluhopisoví medvědi natrvalo zatáhnout drápy a přestat tlačit výnosy výše.