Indie sází na modrou ekonomiku

Indie má ambiciózní plány v sektoru modré ekonomiky. Na začátku března byla představena nová strategie, prostřednictvím které jsou v plánu masivní veřejné investice a podpora těch soukromých s cílem stimulovat sektor námořní a vodní dopravy a logistiky.

Významnou roli v indických plánech hrají také majáky. Foto: Shutterstock

Námořní a vodní strategie Indie 2030 (Maritime India Vision 2030) bude prostřednictvím národního rozvojového programu Sagarmala zahrnovat investice ve výši 70 miliard eur, s cílem vygenerovat více než 2 miliony pracovních míst. A pakliže se ptáte, jaké příležitosti může taková strategie přinést exportérům a investorům z vnitrozemské země, následující článek má pro vás odpovědi.

ŠIROKÁ ŠKÁLA ODVĚTVÍ

Námořní a vodní cesty představují oblast, která zahrnuje poměrně širokou škálu odvětví, ve kterých má i Česko přenositelné zkušenosti a know-how. Cestovní ruch například zahrnuje jak litorální oblasti, tak i vnitrozemské vodní cesty. Těch plánuje Indie do roku 2030 vystavět a zprovoznit 23, což obnáší zakázky v hodnotě 25 miliard eur během realizace 400 samostatných projektů. Tyto smělé plány byly slavnostně publikovány během Indického námořního summitu 2021, který na začátku března 2021 organizovalo ministerstvo přístavů, logistiky a vodních cest. Vnitrozemské vodní cesty mohou čekat příliv vládních investic, který nemá v historii Indie srovnání.

Kromě podpory nákladní dopravy a návazných projektů v oblasti logistiky budou vnitrozemské vodní cesty využívány ještě více k osobní lodní dopravě, turismu a takzvaným „cruises“ – provozu výletních lodí a okružních plaveb. Ty v indických podmínkách najdou uplatnění na mohutných tocích, jako je Ganga či Brahmaputra. Předpokládá se zřízení fondu pro námořní rozvoj, který by poskytoval financování zúčastněným stranám v sektoru lodní dopravy. Dále je v plánu také posílení infrastruktury pro provoz výletních lodí, a to rozvojem specializovaných terminálů pro plavby ve 12 vybraných přístavech.

S rozvojem turismu pak souvisí i plán využití 78 majáků podél dlouhého indického pobřeží. Ještě vice bude v Indii také podporována městská vodní hromadná osobní doprava, které již nyní hraje významnou roli ve městech jako Mumbai, Kočin či na Goa.

Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu nabízejí indické řeky. Foto: Shutterstock

ROZŠÍŘENÍ INFRASTRUKTURY

Podle dokumentu Maritime India Vision 2030 jsou plánovány investice ve výši 14 miliard eur do rozšíření infrastruktury hlavních námořních přístavů, což by pomohlo při vytváření až 1 milionu pracovních míst. Předpokládá se rovněž rozvoj megakapacitních přístavů v oblastech s vysokým potenciálem, tedy v Gudžarátu, Maháráštře, Odishe či Západním Bengálsku s investicemi přes 1 miliardu eur.

Indie v současnosti obchoduje 75 % hodnoty a 95 % objemu veškerého obratu zahraničního obchodu přes své námořní přístavy. Vláda plánuje zvýšit objem překládky indického nákladu v indických přístavech pomocí zprovoznění přístavu Vizhinjam a rozvoje překládkové zóny v Kanyakumari či v Campbell Bay na Andamanech.

Dalším pilířem této strategie je využití vyššího podílu čisté a obnovitelné energie v námořním sektoru. Výstavbou takzvaných zelených a udržitelných přístavů se zvýší podíl obnovitelné energie na více než 60 procent do roku 2030 ze současné úrovně méně než 10 procent. Příležitosti se tak otevírají i pro firmy ze solární či větrné energetiky.

Ilustrační foto: Shutterstock

RECYKLACE A ROZEBÍRÁNÍ LODÍ

Recyklace a rozebírání lodí patří již nyní k tradičním odvětvím při pobřeží Bengálského zálivu – Indie se v tomto sektoru podílí 30 procenty na světovém trhu. Strategie počítá i s rozvojem recyklací lodí a druhotného využití materiálů. Tato strategie vychází z nově schváleného zákona o recyklaci lodí, který je harmonizován s Hongkongskou mezinárodní úmluvou pro bezpečnou a environmentálně šetrnou recyklaci lodí. Rozvoj přístavů zároveň bere v potaz zaměření na opravu lodí a stavbu doků.

Zatímco v roce 2014 byla kapacita přístavu 870 milionů tun ročně, v roce 2020 již 1 540, tedy téměř stoprocentní nárůst. Prostřednictvím program Sagarmala tak chce Indie stanout v čele zemí zaměřených na modrou ekonomiku – tedy logistiku, námořní a lodní dopravu, cestovní ruch a další obory, u kterých může využít nejen své pobřeží dlouhé 7 517 km, ale i hustou říční síť. Indie vyzývá zahraniční investory k zaměření se na tento sektor a využití levné pracovní síly volbu Indie jako preferované investiční destinace v sektoru modré ekonomiky. 

Podporou modré ekonomiky však zaměření na stimulaci logistiky a liniových dopravních projektů nekončí. Program Sagarmala si klade za cíl i rozvoj logistiky poslední míle, například napojením na silniční či železniční sítě, multimodální propojení dopravy a služeb spojených s tímto sektorem. Můžeme tak očekávat, že tato politika propojená s programem „Make in India“ do roku 2030 pomůže Indii se stát čelní zemí pro stavbu lodí s až 15násobným zvýšením hrubé prostornosti lodí, které se zde postaví.

Další informaci ohledně rozvoje sektoru je možné získat z webu summitu nebo v katalogu investičních projektů.

Milan Dostál, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Dillí