mises.cz (mises.cz)
Volby  |  02.03.2021 07:41:44

Máme v ČR svobodné volby?

Máme v ČR svobodné volby? Podle čeho to určit? Kolik volby stojí? Máme volební hlas rovný? Má volební hlas stejnou hodnotu?

Předem upozorňuji, nebudu se držet zvyklostí, falešné spravedlnosti. Na rovinu a bez eufeminismů vás provedu mnoha zákoutími voleb, volebního systému v ČR. Zjednodušeně.

 

Kolik stojí volby?

Záleží, co konkrétně vás zajímá. Máme tu jednorázové i pravidelné příspěvky stranám, které platí povinně daňoví poplatníci bez ohledu na to, jestli volí a koho. Pro každé volby lze relativně snadno spočítat, kolik nás volby stojí. Např. když by voliči v počtu 5 milionů lidí šli volit letos (v roce 2021) a žádný hlas by nepropadl, potřebujeme 0,5 miliardy korun jen na proplacení hlasů. Každý rok se dále zaplatí za 200 poslanců 180 milionů stranám poslanců, dále platy a náhrady poslanců (zde, hrubý odhad cca 350 milionů ročně) a dále až 10 milionů každé straně, ale tyto částky se platí, ať se volí či ne.

Nicméně pak jsou tu výdaje na úředníky, kteří se zaneprázdní vším, co s volbami souvisí. Dále náklady na tisk lístků, volební komise a mnoho dalších. Nebo desítky miliónů na zpracování výsledků voleb vynaloží Český statistický úřad (85 miliónů v roce 2013).

Strany a kandidáty bude určitě zajímat, kolik je budou stát volby. Jsou to poplatky státu (např. skládají volební kauci 15 tisíc za každý kraj, kde kandidují, což současně drobně snižuje náklady státu, když strana nezíská 1,5 %), ale i náklady na propagaci, kampaně, které se velmi různí.

Nesmíme zapomenout ani na skryté výdaje. Pesimisti či znalí budou mluvit o nákladech úplatků a jiných formách zahojení kampaní poslanců a stran. Nicméně v každém případě je tu spousta času, které volbám věnují jednotliví účastníci, samotní voliči, kandidáti, reportéři, úředníci, až po členy volební komise. Voliči (alespoň někteří) nevěnují jen čas pro samotnou volbu a cestu k ní, ale často se snaží poznat mnoho kandidátů, volebních stran, někteří i komunikují s kandidáty.

Kolik teda stojí volby? Ty viditelné náklady na volby jsou zhruba půl miliardy, ale spolu s těmi méně viditelnými (část platů úředníků) až neviditelnými (čas voličů) půjde o několik miliard korun.

 

Buď svobodné, nebo nesvobodné volby?

Čas od času narazím na víceméně „fakt, který se nedokazuje“ - v Česku máme svobodné volby, ale podívejte se na … (nejčastěji Rusko), kde svobodné volby nemají. Máme opravdu v Česku svobodné volby? Jak to určit?

Tady tohle většinou binární (ve smyslu buď jsou volby svobodné, nebo nejsou) dělení mi nesedí. Existuje otázka nebo soustava otázek, na které musíme odpovědět nějakým způsobem, a tak zjistím, jestli máme či nemáme svobodné volby? A když na některou otázku odpovíme jinak, už svobodné volby nemáme? Jak zní tyto otázky? A nemění se tato definice svobodných voleb s časem? Mám pocit, že vždy se tvrdí v dané zemi, že jsou tam svobodné volby. Co si pamatuji, tvrdilo se to i v ČSSR, za komunistů. Nejsem pamětník těch dob, byl jsem tehdy dítě. Ale volit i nevolit se mohlo. Ano, někdo z toho měl problémy, ale někteří si troufli nevolit nebo dokonce jít za plentu. Ano, většina se bála a volila komunisty.

Vraťme se k otázce, jak definovat binárně svobodné volby. Za mě určitě volební právo žen. V českých zemích existuje volební právo žen už od první republiky. Zato ve Švýcarsku postupně od padesátých až devadesátých let! Nejen z tohoto vyvozuji, že těch parametrů svobodných voleb by muselo být víc. Ale nějak mně vůbec nedává smysl toto binární dělení, tak se ani nebudu pokoušet sestavovat tuto baterii otázek a odpovědí.

Pak tu máme další problém. Když uznáme, že někdy v minulosti nebyly svobodné volby, co uděláme se zákony, které byly schváleny takto „nesvobodnými“ zastupiteli? A protože ty mimo jiné omezují svobodu nyní.

 

Kdo může v Česku volit?

Věková diskriminace u českých voleb

Volby v ČR diskriminují dle věku. Prezidentem dle současných zákonů nemůže být osoba mladší 40 let. Stejně tak senátor může být jen starší 40 let. Poslanec, europoslanec starší 21 let. Zastupitel 18 let. A volit? To můžete od 18 let. Je vám 17 let a 364 dnů? Smůla. Měla vás matka o den dřív porodit. Jaký je reálný rozdíl mezi sousedem, který byl počat na stejné dovolené? I když už splňuji věková omezení na to být zvolen čímkoliv, považuji tohle za relikt tradice, a pokud bych měl binárně rozhodovat mezi tím, zda máme v ČR svobodné či nesvobodné volby, je pro mě výsledek jasný. Nemáme.

Nevidím žádný důvod, proč by měla zůstávat věková omezení pro to být zvolen prezidentem, senátorem, ale ani poslancem. Resp. nevidím korelaci mezi věkem a schopností být prezidentem, senátorem, poslancem; rozhodně nevidím zlom ve schopnosti v daném věku. Nechme to na voličích, jak vnímají věk, obecně schopnosti daného kandidáta. Z hlediska změny to není žádná velká změna, prostě se jen změní příslušné zákony (min. na hranici 18 let). Pokud bude vůle. Což pravděpodobně nebude. Protože to budou schvalovat poslanci, senátoři a podepisovat prezident, kteří danou věkovou diskriminaci splňují a rozvolněním podmínek by si zvýšili konkurenci na příští znovuzvolení. Což byl, je a bude vždy zásadní problém každého zvýšení svobody. Ale na druhou stranu je možné, že společenské mínění by mohlo být příznivé k této změně. Stejně jako se kdysi prosadilo volební právo žen. Nebo nešlechticů. Argumenty proti jsou velice podobné.

Odstranění spodní věkové diskriminace 18 let je kontroverznější. Aktuální společenské mínění děti nepovažuje obecně za právoplatné lidi v mnoha ohledech.

Aktuálně máme u voleb jednu hlavní hranici. Před dosažením hranice nerozhoduje člověk ani o sobě a druhý den rozhoduje nejen o sobě, ale potenciálně i o svém dítěti, o svých zaměstnancích, stručně rozhoduje o jiných. To není argument, že má zůstat věková diskriminace. To je kritika systému, že víceméně do určitého okamžiku nyní některá práva nemůžeš mít ani k sobě a od jistého okamžiku je musíš mít a to i o jiných lidech a nelze docílit nějakého stavu mezitím.

Myslím si, že současné společenské mínění by mohlo být schopné překousnout dílčí úpravy, postupně salámovou metodou narovnávat nejhorší nelogičnosti. Především když dítě je prohlášeno za svéprávné, ať už zodpovědné pro podnikání nebo pro manželství, je předpoklad, že je zodpovědné i volit. Stejně tak by mohla projít změna srovnávající trestně právní odpovědnost dítěte a volební právo. Pokud po někom chceme odpovědnost za jeho činy a chceme ho trestat, zdá se poněkud podivné mu současně nedát zodpovědnost volební.

 

Členění obyvatel ČR na ty s právem volit a ty bez práva volit

Může volit každý obyvatel ČR (který splní předchozí bod, věková omezení)? Ne. Může volit každý vlastník nemovitosti? Ne. Musíte být občan ČR. A na udělení občanství není právní nárok, i když splníte všechny podmínky, které jsou stanoveny pro žadatele. Ano, podobně jako v Aténách máme i na území ČR obyvatele 1. kategorie a obyvatele nižších kategorií. (Zde se vyhnu odpovědi na otázku, jestli, kdy a případně jaké volební právo by měl mít obyvatel ČR nebo vlastník nemovitosti. Jen ukazuji, že zde můžete bydlet x let a stejně volební právo nemáte.)

Ale nejsou to jediné rozdíly v právech lidí. Nemusíme chodit daleko. Občan má právo na informace dle zákona č. 106/1999 Sb., nicméně zastupitel obce má větší práva na informace dle zákona č. 128/2000 Sb.

 

Další občané ČR, kteří nemohou volit

Může volit každý občan ČR? Překvapím. Ne. Můžete volit, pokud jste nebyl zbaven volebního práva. Např. zbavením svéprávnosti. Nebo třeba karanténou. Nebo pokud budete v době voleb v kómatu, současné poznání vám neumožní volit z kómatu. Nebo pokud máte naplánovanou operaci a budete v době voleb uspaný či jinak neschopný volit. Tohle lze pochopit, co je horší, že vám neumožní ani v těchto případech pověřit volením za vás nějakou osobu. Jediné co lze, je, že pokud to budete vědět dost dopředu, jste schopni si zavolat volební komisi k vám do nemocnice a doufat, že v té době budete schopni odvolit osobně a aspoň trochu při smyslech.

A u některých voleb potřebujete, aby nemocnice byla ve volebním okrsku. Aneb může volit kdekoliv občan ČR? Ne. Musíte se dostavit ke své domovské volební urně. Domovská volební urna je dle dalšího reliktu, trvalého pobytu. A pro někoho může být problém se dostavit i ke své domovské urně, i když bydlí na trvalé adrese. Stačí když si zlomí, v nevhodný okamžik, nohu. Lze si objednat přinesení volební urny v rámci volebního okrsku, ale s dostatečným předstihem.

Bydlíte jinde? Jste na dovolené, pracovní cestě, v nemocnici mimo volební okrsek? Jste v domově důchodců, ale nezměnili jste si tam trvalý pobyt? U voleb do zastupitelstva máte smůlu.

U jiných voleb lze za určitých podmínek nechat předem poslat voličský průkaz, ale nejde ho poslat libovolně dopředu. Takže pokud jste např. na dovolené v intervalu doručování a pak se vracíte na sobotní den voleb, opět smůla.

V zahraničí máte u některých voleb smůlu, u některých musíte cestovat k nejbližší volební urně, zastupitelskému úřadu, klidně stovky kilometrů.

Musíte mít trvalý pobyt pro některé volby. Pokud jste si ho zrušili, není vám umožněno volit. (Ano, opravdu nemusí mít občan ČR trvalý pobyt, např. pokud se delší dobu vyskytujete v zahraničí, abyste neplatili zdravotní pojištění dvakrát.)

Dále musíte splnit relativně velkou spoustu podmínek, které se navzájem proplétají. Na úvod předesílám, že většinou je automaticky splníte. Ale čas od času nebo pro některé osoby, např. cestovatele či menšiny, je to nepřekonatelné a prostě volit nemohou, nebo jen je to obtížné. Především musíte prokázat totožnost. Prošla vám občanka? Ukradli vám ji? A nestíháte si vyřídit novou, protože to zjistíte v sobotu? Nebo jste ztratili voličský průkaz? Nebo ho „jen“ pošta nedoručila? Nemáte pas? I kdyby u voleb seděla vaše matka nebo jste byl samotný prezident, neznám legální možnost, jak vám umožnit volit. Nicméně vemte si občanku svého dvojčete nebo mnohdy stačí podobného člověka a v praxi za něj odvolíte, nelegálně.

Dodávám, že pravděpodobně existuje víc případů, kdy je vám odepřeno volit (lidé bez byť přechodně nepoužitelných rukou). Zvláště pokud budeme počítat i možnost běžných omylů a chyb, anebo budeme hledat mnohé nekonzistence mezi zákony, resp. sporná nadřazenost. Aktuálně je povinnost roušky nadřazena nad volební zákon, nebo ne?Mimochodem, je velmi obtížné tyhle drobnůstky hledat. Protože z hlediska listiny základních práv a svobod se zdá, že volební právo má každý. A podobné nepřesnosti očekávám u porovnání volební svobody v jiných státech, v obou směrech. Tyhle technické obtíže u nás jsou relativně drobné, dotýkají se relativně malé části obyvatel a mnohdy vás ani nenapadnou. Dokud v té situaci nejste.

Existují řekněme standardní právní metody, jak řešit některé speciální situace v životě člověka. Jako neprávník znám plnou moc, úkony vůči úřadům datovkou, nebo třeba dříve vyslovené přání, opatrovníka. Bohužel, co vím, tyhle instrumenty nelze využít pro volby, např. odvolit datovkou byť přes notáře z druhé strany republiky. Přitom by byly hodně užitečné. Spoustu výjimečných situací by mohly řešit, pokud by daný člověk na to myslel včas. Lepší než současná situace, kdy prostě není žádná taková možnost.

A samozřejmě je to věc peněz. Některé situace výše lze někdy řešit. „Jen“ to stojí víc peněz. Cestování za volební urnou do jiného kraje. Cestování za ověřením podpisu, cestování na poštu. Což minimálně v těchto situacích má vliv na volební účast dle finančního zázemí voliče. Jen je otázkou, jak přesně taková závislost vypadá.

 

Nestejná hodnota volebních hlasů u voleb

Je volební právo rovné? Máme to přece v LZPS (Listina Základních Práv a Svobod). Ano i ne. Krom už řečeného jsou tu další nerovnosti volebních hlasů, některá byla, než jsem dopsal článek, zrušena Ústavním soudem. „I. Ustanovení § 48, § 49 odst. 1 písm. b) až d), odst. 3 písm. b) až d) a odst. 4, § 50 odst. 1 až 3 a § 51 zákona č. 247/1995 Sb., ... se zrušují ...“Kompletní vysvětlování by mohlo být na samostatný článek, zkusím stručně. D'Hondtova metoda v kombinaci s rozdělováním v krajích vedla k tomu, že silnější straně stačí na zisk jednoho mandátu méně hlasů než slabší straně. Zaprvé potřebujete různý počet hlasů na jeden mandát u silnější a slabší strany. Za druhé, různý počet hlasů (jak procentuálně, tak absolutně) je potřeba, aby strana získala mandáty v závislosti na velikosti kraje, ve kterém hlasujete. Takže z tohoto pohledu síla hlasů nebyla stejná. Jak to pravděpodobně dopadne? Těžko říct, nejpravděpodobněji se jeví snížení této nerovnosti výměnou pořadí, nejdříve se aplikuje D'Hondtova metoda na strany a pak by mandáty již přidělené stranám se rozdělovaly do krajů. Že by volič se svobodně mohl rozhodnout, jestli bude volit poslance dle krajů či nikoliv, to nepředpokládám, že až tak daleko bychom se svobodou dospěli.

Za třetí ani pro strany nemá jeden hlas stejnou hodnotu. Jinou hodnotu nese pro stranu, která se nedostane do Poslanecké sněmovny, jinou pro stranu, která překročí nějakou hranici a jinou pro stranu, která nepřekročí. Konkrétně při volbě do Poslanecké sněmovny strany nad 1,5 % dostaly jednorázově 100 za hlas, jinak nic. Při volbě do Europarlamentu dostaly strany nad 1 % 30 . Finanční diskriminace malých stran přímo v zákoně.

Stálý příspěvek získají strany nad 3 %, a to 200 tisíc za každou získanou desetinu procenta, maximálně 10 milionů za rok, 40 milionů za celé volební období.
K tomu strany, co se dostanou do křesel, získají 900 tisíc za křeslo poslance, senátora ročně. Krajští zastupitelé 250 tisíc ročně.
Poznámka: údaje jsou za rok 2019  

 

Máme volby transparentní?

Z Ústavy/LZPS máme volby tajné. Možnost tajně volit je velmi důležitá vlastnost volebního systému, přesněji výhody převažují nad nevýhodami. Nicméně jsou tak neprakticky tajné, že nejsou samotnými voliči zkontrolovatelné. Aneb vůbec zde není možnost si zkontrolovat, že váš hlas byl započítán, a jak. Nikdy se nedozvíte, že jste např. udělal omylem o jeden kroužek navíc, a tak se váš hlas neplatným. Nikdy se nedozvíte, že někdo přehlédl váš kroužek. Maximálně můžete zjistit, když byste volili kandidáta, kterému ve vašem volebním okrsku nikdo nepřiznal ani hlas. Myslíte si, že volby nemohou být tajné a současně zkontrolovatelné? Existuje mnoho možností na celé škále mezi absolutní tajností a absolutní zkontrolovatelností. Min. v elektronických volbách lze docílit obojího, protože jsem už tak volil. Např. Mensa ČR už poněkolikáté umožňuje volit elektronicky ke klasické možnosti volit osobně s možností kontroly započítání hlasu. „Stačilo“ by daný systém upravit z tisíce hlasujících na miliony a nechat důkladně vychytat případné slabiny. Pro případné zájemce technické detaily naleznete v čísle únor 2017 časopisu Mensy ČR.

Zkontrolovatelnost, alespoň nějakou, lze dodat i do papírového systému, stačí uveřejnit naskenované volební lístky, umožnit označit volební lístek jen voliči známým kódem (ne, nemusí být unikátní), vyhledávat dle kódu a vidět, jak každý volební lístek byl započítán oproti předchozímu.

 

Možnost volby máme svobodnou?

Když už nemáme všichni volební pasivní ani aktivní právo, máme aspoň volební systém svobodný? Posuďte sami.

Můžeme volit každého? Z mnoha pohledů vůbec ne. Asi samozřejmé je, že musí souhlasit se svou kandidaturou. 1. Nicméně musí aktivně souhlasit, musí on sám provést plno kroků, aby vůbec mohl být volen. 2. Musí být na kandidátce strany. Strana musí plnit spoustu povinností, formalit. Nesplní-li je, nemůžete takové kandidáty volit. 3. Při volbách do Poslanecké sněmovny a Europarlamentu musí být vaši kandidáti na kandidátce jedné strany. Chcete volit poslance z vícero stran? Nelze. 4. Musíte volit pro oblast, která vám byla přidělena na základě trvalého pobytu, bez ohledu na to, že máte v realitě vztah k úplně jiné oblasti nebo k více oblastí. Nebo třeba bydlíte v x, ale chcete z nějakého důvodu hlasovat pro konkrétního kandidáta, který kandiduje (má trvalý pobyt) v y. Ne, nemůžete. Natož volit kandidáty napříč oblastmi, stranami. Je prostě upřednostněno volení dle stran a volebních území než dle vůle voliče.
 

Závěrečné poznámky

Každý volební systém má svá pro a proti... Je otázkou co je nejlepší... Resp. základní otázka je, co se má rozhodovat společně a co je individuální záležitost každého.

A samozřejmě vše výše zmíněné neznamená, že jako celek máme svobodné nebo nesvobodné volby. Dle mě prostě ani tohle nelze binárně rozhodnout. Některé nesvobody lze odstranit, některé (zatím) těžko. Myslím si, že je důležité je mít na paměti a případně je postupně odstraňovat. Jak si představuji odstranění těch zásadních či alespoň zvýšení svobody mnohých z nich? O tom příště.

Vladimír Kutálek

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář







Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.