Nejčastější výhrady vůči propojení ČEZ-REAS (včetně stanoviska ČEZu)

V posledních dnech jsme si již tak nějak zvykli na to, že slýcháváme argumenty pro i proti propojení ČEZu s regionálními distribučními společnostmi (mezi brokery panuje názor, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže transakci schválí, ačkoliv není vyloučeno, že si bude klást podmínky). Možná ale všichni z nás netuší, že antimonopolní úřad šetří rozhodnutí vlády o integraci české elektroenergetiky ve třech správních řízeních. Jedná se o spojení ČEZ a REAS, spojení ČEPSu a Osinek a poskytnutí veřejné podpory ČEZu. Jak dnes informoval generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl, v prvních dvou případech podle platné legislativy má ÚOHS rozhodnout do 20. prosince, přičemž při rozhodování ve věci veřejné podpory nemá zákonem stanovenou žádnou lhůtu. S nadhledem bychom mohli říct, že celá dnešní tisková konference ČEZu byla podřízená snaze společnosti přesvědčit o tom, že skutečně své dominantní postavení nezneužívá. Podívejme se teď na nejčastější námitky, které jsou proti propojení vznášeny (podklady poskytl ČEZ, jedná se o řádně zaprotokolované námitky na ÚOHS – dolní část vždy vyjadřuje stanovisko ČEZu). 

Námitka: Cena, za kterou stát prodává REAS je příliš nízká, společnosti ČEZ je tak poskytována skrytá podpora.
Stanovisko ČEZ: Cena za podíly v REAS byla stanovena znalcem (jiný postup legislativa neumožňuje). Tato cena je v dobrém souladu s nabídkou ČEZ na VSE (nejvyšší cena v rámci tendru na VSE), vyšší než průměrná cena za akcii všech letos prodávaných slovenských distributorů a vyšší než cena nabídnuta za minoritní podíl státu v JČE.

Další informace na I-POINTu, http://ipoint.financninoviny.cz/detail.php?article=18436