Čínská ekonomika vloni vzrostla o 2,3 % (Komentář)

Růst čínské ekonomiky v posledním čtvrtletí loňského roku zrychlil ze 4,9 % na 6,5 % meziročně, což bylo v souladu s očekáváním trhu. Za celý loňský rok tamní hospodářství vzrostlo o 2,3 % a Čína tak byla pravděpodobně jediná z větších ekonomik světa, která dokázala i přes nepříznivý vliv koronavirové pandemie vykázat meziroční nárůst HDP. K jeho meziročnímu poklesu (o 6,8 %) došlo pouze v prvním čtvrtletí loňského roku, tedy v období, kdy se koronavirus začal z Číny rozšiřovat do celého světa. Další vlny, jež země na západní polokouli zasáhly s ještě větší intenzitou než vlna první, už čínské ekonomice zásadně neuškodily. Ve čtvrtém čtvrtletí tak růst tamního HDP již odpovídal předkrizovým úrovním.

Měsíční data za prosinec ukazují, že expanze čínské ekonomiky pokračovala jak ve výrobním sektoru, tak i v oblasti obchodu a služeb. Meziroční růst průmyslové produkce zrychlil z 7,0 % na 7,3 %. Dobrou kondici čínského výrobního sektoru již minulý týden naznačily velmi dobré výsledky vývozu, který vzrostl meziročně o skoro 20 %. V průběhu čtvrtého čtvrtletí loňského roku došlo také k výraznějšímu obnovení spotřeby domácností, která do té doby za vývojem zbytku ekonomiky relativně zaostávala. To potvrzuje i růst maloobchodních tržeb (zahrnující také stravovací služby), který i v prosinci setrval poblíž 5 %. Díky příznivému vývoji pandemie bylo totiž možné uvolnit řadu opatření. Přes zlepšení v posledním čtvrtletí byl i tak loňský rok pro čínský maloobchod velmi špatný s celoročním poklesem tržeb o 3,9 % (v roce 2019 maloobchodní tržby naopak o 8 % rostly).

Data z Číny na dění na evropských finančních trzích žádný významný vliv neměla a nic dalšího dnešní kalendář nepřichystal. Kurz eura k dolaru tak zaznamenal jen minimální změny, když se pohyboval v úzkém pásmu 1,206-1,208 EUR/USD. Na koruně jsme byli svědky výraznějších pohybů (od 26,15 až k 26,21 CZK/EUR), které však byly spíše technického rázu a souvisely se stále relativně nízkou likviditou na korunovém trhu.