Krize ve stavebnictví: zbytečně vydané peníze (30.12.2020)

O prospěšnosti zateplení domu z ekologického a finančního hlediska dnes již nikdo nepochybuje. Zateplovací systémy však musí odpovídat i náročným požárním předpisům a normám. Ukazuje se však, že jejich poslední změny byly až příliš přísné a realizaci zateplovacích systémů zcela zbytečně prodražují, aniž by měly očekávaný vliv na jejich požární bezpečnost. Příslušná požární norma (ČSN 73 0810) totiž od roku 2016 stavebníkům předepisuje rozsáhlé použití prvků z minerální vaty, která je ve srovnání s pěnovým polystyrenem výrazně dražší. Nejnovější studie a zkoušky jasně prokazují, že i bez těchto prvků bude plně zachována požární bezpečnost zateplených staveb. Sdružení EPS ČR proto navrhuje změnu současné normy. Pokud bude příslušná požární norma změněna, může to podle kvalifikovaných odhadů do budoucna ušetřit přes jednu miliardu ročně. Domácnostem, firmám ale i státu, který zateplení budov dotuje.

Sdružení navrhuje tři jednoduché změny této normy:

- zrušit povinnost instalovat svislé požární bariéry z minerální vlny (viz obr. 1),

- zrušit povinnost instalovat vodorovné požární bariéry z minerální vlny (viz obr. 2),

- připustit možnost zateplit i vysoké budovy až do výšky 22,5 metrů jiným izolantem než minerální vlnou (viz obr. 3).

„Svislé požární bariéry z minerální vlny měly být bariérou proti šíření ohně po fasádě do stran. Je však prokázáno, že oheň se v polystyrenu, který má výrazně nižší teplotu tání, než teplotu vzplanutí, na svislé ploše vodorovně šířit nemůže. Stejně tak se po vyhodnocení provedených zkoušek jeví jako zbytečná instalace vodorovných požárních bariér o výšce 900 mm.  O požární odolnosti zateplené budovy rozhoduje primárně odolnost zasklení oken. Požár se šíří přes fasádu z okna do okna směrem vzhůru. Materiálová skladba zateplovacích systémů nebo výška požární bariéry podle poznatků z praxe zásadní vliv nemají,“ vysvětluje Ing. Ladislav Valeš, autor aktuální studie posuzující vliv požadavků ČSN 73 0810 na kontaktní zateplování budov. „Použití izolantu z minerální vlny pro požární úseky nad výšku 22,5 metru lze technicky odůvodnit – je to úroveň, do které může hasičská technika účinně zasáhnout zvenku. Neznám ale relevantní technický důvod pro to, aby se u vyšších budov předepisoval povinně izolant z minerální vlny již od úrovně přilehlého terénu“, doplňuje Valeš.

Náklady na bydlení je třeba snižovat, ne zvyšovat

V době přicházející hospodářské recese vznikají různé plány na podporu ekonomiky. Není ale vždy třeba vytvářet novou legislativu, mnohdy stačí upravit tu stávající, když neúměrně zatěžuje spotřebitele. Pokud budou navrhované změny přijaty, mohou lidé i stát ušetřit přes miliardu korun ročně. Tento odhad vychází z následující kalkulace:

- průměrně se u nás ročně zateplí 15 milionů m² (vnější tepelně-izolační systémy ETICS),

- změna požární normy v roce 2016 vedla u 15 – 20 % zateplovaných ploch k přesunu od polystyrenu k minerální vlně, tj. celkem 2.250.000 – 3.000.000 m²,

- průměrná cena zateplení z minerální vlny je přitom oproti zateplení z polystyrenu vyšší o 500 – 680 Kč za m²,

- spodní hranice možné úspory tak činí 1.125.000.000 Kč (2.250.000 m² x 500 Kč). 

„Naše požární normy jsou na vysoké úrovni, staví se zde kvalitně a bezpečně. V tomto případě jsme ale zašli zbytečně daleko. Popisované povinné prvky požární bezpečnost již dále nezvyšují, stavebníkům jen komplikují život a stojí miliardy“, říká předseda Sdružení EPS ČR Ing. Pavel Zemene a pokračuje: „navrhovaná změna zároveň nikomu nebere možnost tyto prvky z minerální vlny nadále používat, pouze odstraňuje jejich povinnost a ponechává lidem svobodnou volbu, jaký materiál na zateplení zvolí“.  

Návrh na změnu normy předložilo Sdružení EPS ČR koncem června České agentuře pro standardizaci (ČAS), která za tvorbu a správu technických norem odpovídá. Na ní nyní záleží další postup. Klíčovou roli bude hrát Technická normalizační komise číslo 27, která má v rámci ČAS problematiku požární bezpečnosti staveb na starosti. Zasedají v ní odborníci z oborů a organizací, kterých se tato problematika profesně dotýká.

O výhodách zateplení budov dnes pochybuje málokdo. Zateplení zvyšuje tepelnou ochranu budovy, výrazně snižuje spotřebu energie na vytápění, snižuje možnost vzniku plísní a má pozitivní dopady na zdraví obyvatel domu. Jedná se také o efektivní investici do budoucna, neboť tím prodloužíte životnost nemovitosti a zvýšíte její hodnotu. Více informací se dozvíte na www.jaknazatepleni.cz