Na amerických volbách vydělá hlavně Evropa

Pro Evropu bude přínosem větší zapojení a vliv USA v globálním prostředí a světě. Od roku 2017, kdy Trump v prezidentském úřadu vystřídal Obamu, se politika Ameriky změnila. Zaměřila se více na sebe. Trump se pomocí volebních slibů snažil praktikovat protekcionismus v mezinárodním obchodu, snažil se vystupovat tak, že USA nepotřebují žádné mezinárodní organizace, které je podle něj spíše poškozují. Chtěl Ameriku spíše izolovat. 

Naopak za vlády Joe Bidena dojde k přiblížení ke strategii USA do začátku roku 2017, kdy začal Trump úřadovat. Evropa bude z politické změny v USA profitovat. Cíle, které má, jsou velmi podobné cílům, které hlásá Biden. USA chtějí např. zvážit návrat k některým rozjednaným mezinárodním paktům, v nichž Amerika hrála svoji důležitou roli a mezitím už z některých vystoupila, nebo chce vystoupit. Jedná se o její zpochybněnou roli ve Světové obchodní organizaci (WTO), formálně chce příští rok vystoupit z Mezinárodní zdravotnické organizace (WHO), Trump také skoncoval s Pařížskou dohodou. Toho všeho Evropa litovala. Teď se ale zdá, že USA chtějí v rámci těchto aliancí opět hrát vůdčí roli, což je pro Evropu vzhledem k sdíleným hodnotám výhodnější, než kdyby se na uvolněné místo drala třeba Čína. 

Druhý důvod je především ekonomický. Trump se snažil chránit americký průmysl před konkurencí, vyvolal obchodní války s hlavními obchodními partnery USA včetně Číny disponující druhou největší ekonomikou světa, hrozil například uvalením cel na dovoz automobilů z EU. Obchodní války v letech 2018–2019, předtím než udeřil koronavir začátkem tohoto roku, oslabovaly růst světové a hlavně evropské ekonomiky. Ačkoliv Biden bude narušené alianční kontakty obnovovat pozvolna, je patrné, že se bude chtít s Evropou domluvit. USA s Evropou budou řešit i sporná témata, například zdanění největších amerických technologických firem v Evropě, případně uvolnění obchodu, třeba obchodních bariér zemědělství v Evropě. Přesto se USA a Evropa budou snažit najít společnou řeč v mezinárodním obchodu tak, aby nedocházelo k jeho paralyzování a aby nebyl ochromen růst světové ekonomiky. 

USA navíc budou potřebovat Evropu, jak Biden naznačuje, i kvůli tomu, že chtějí dosáhnout svých cílů s Čínou. Politika vůči Číně bude jiná, než byla doposud, a Evropa bude mít roli spojeneckou. Dva největší ekonomické bloky tak mohou spolupracovat a vytvoří na Čínu větší tlak. 

Vliv politické změny v USA na vztahy EU a Spojeného království 

Dalším velkým tématem v Evropě je nyní brexit, který by se mohl stát třetím důvodem, proč by mohla Evropa profitovat z výsledku listopadových voleb v USA. Vyjednávání EU s Británií vrcholí, koncem roku končí přechodné období. Vliv politické změny v USA do vztahů EU–UK je patrný. Zatímco Trump se snažil Evropu spíše oslabit, považoval ji za hlavního konkurenta USA, Biden ji bude chtít brát jako spojence. Z komentářů vůči brexitu vyplývá, že USA budou tlačit na to, aby Evropa nebyla oslabená. Budou tlačit na dohodu EU a UK, aby nedošlo k tvrdému neřízenému brexitu, který by Evropu včetně UK trvale poškodil. Ve stejném směru si USA nepřejí narušení Velkopáteční dohody z roku 1998, která přinesla mírovou stabilitu na území irského ostrova. Páky na to Biden má. Spojené království je totiž závislé na USA, protože mimo jiné obchodní dohoda s USA bude tvořit čelní místo v systému, který by měl nahradit dosavadní volné obchodní a hospodářské propojení ekonomiky. 

---

Josef Kvarda (1974)
Narodil se v jihomoravských Hustopečích, vystudoval národohospodářství na Ekonomické fakultě VŠB Ostrava. Jako ekonom a analytik prošel firmami Atlantik FT nebo Cyrrus, od roku 2018 působí jako hlavní analytik společnosti Finin, která se v roce 2019 stala součástí SFG Holdingu. Jeho doménou jsou finanční a komoditní trhy a makroekonomický vývoj, zaměřuje se na světovou ekonomiku s důrazem na USA, eurozónu, Čínu a Česko.