Cena
bitcoinu dnes
vzrostla až o 860
dolarů za kus, tedy od historického cenového rekordu jej dělilo necelých 400
dolarů. Podle údajů serveru Coindesk stál dnes před půl třetí středoevropského času jeden
bitcoin více než 19 271
dolarů. Jeho cenový
rekord ze sklonku
roku 2017 přitom podle
dat stejného serveru činí 19 665,39
dolaru.
Rozhodně nelze vyloučit, že už dnes odpoledne
bitcoin dosáhne své nové historicky rekordní ceny.
Bitcoinu svědčí současná vysoce expanzivní měnová
politika centrálních bank. Ta stlačuje
úrokové sazby, včetně těch na vládních
dluhopisech, a umožňuje tak
vládám se dále rapidně zadlužovat. Případně je připravena odkupem
dluhopisů v duchu takzvaného kvantitativního uvolňování
vládám úroky na dluhu stlačovat. To je i případ České republiky.
Daňový balíček, který minulý týden schválila Sněmovna, by nebyl myslitelný právě bez vysoce expanzivní měnové
politiky centrálních bank.
Česká národní banka může od letošního jara v případě potřeby na sekundárním trhu odkupovat i dlouhodobé české vládní
dluhopisy. Proto je jen těžko představitelný „rozvrat českých veřejných financí“, před nímž v souvislosti s přijetím balíčku nyní někteří politici a ekonomové varují.
Je tak prakticky nepředstavitelné, že by mohl v
ČR v jakkoli dohledné době nastat rozvrat veřejných financí, když s pohodlným zajištěním svého financování nemá problém mnohonásobně zadluženější
Řecko.
Z dlouhodobého pohledu však vysoce expanzivní měnová
politika centrálních bank značná rizika skýtá. Na ně právě reagují investoři do
bitcoinu, čímž pomáhají jeho cenu dostat do blízkosti rekordu.
Celkový celosvětový objem dluhu, který vykazuje záporný
výnos, se nachází nejvýše v historii. Vyplývá to z ukazatele Global Negative-Yielding Debt
Index, který sestavují společnosti Bloomberg a Barclays Daný objem nyní dosáhl v půli listopadu hodnoty 17,05 bilionu
amerických dolarů, přičemž dosavadní
rekord z
roku 2019 činil 17,04 bilionu. Za uplynulých osm měsíců se údaj více zdvojnásobil.
Záporný
výnos dluhu znamená, že investor do příslušného
dluhopisu získá k datu jeho splatnosti méně peněz, než za kolik jej koupil, a to po zahrnutí kuponu, tedy úrokových plateb. Dlužník – tedy emitent
dluhopisu – tak dostává zaplaceno za to, že je mu možné peníze
půjčit. Záporný
výnos nyní vykazují třeba i
dvouleté dluhopisy řecké vlády. To právě znamená, že athénské
vládě nyní mezinárodní investoři vlastně platí za to, že ji mohou na dva
roky své peníze
půjčit. Ještě před několika měsíci by bylo něco takového nemyslitelné.
V důsledku
růstu objemu aktiv, která nejen že nepokrývají
inflaci, ale dokonce ani nezaznamenávají jakýkoli kladný
výnos, stoupá mezi investory po celém světě sháňka po aktivech, která
inflaci pokrývají, či jsou proti ní alespoň odolnější. Mezi ně patří například
nemovitosti, ale také nyní opět intenzivně sledované
kryptoměny v čele s
bitcoinem.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada
vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity
Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na : www.trinitybank.cz