Turecká lira dostala, co potřebovala. Zcela vyhráno ještě nemá
Očekávání byla naplněna. Turecká lira dostala, co
potřebovala. Tak nějak by se dal popsat výstup ze čtvrtečního zasedání turecké
centrální banky, která rozhodla o výrazném navýšení sazeb. Hike o 475 bodů byl
nepochybně krok správným směrem. To hlavní má ale kurz liry stále před sebou.
Nový guvernér turecké centrální banky splnil to, co od něj
bylo očekáváno. Výrazné zvýšení sazeb spojené se zjednodušením dodávek
likvidity pod jednou sazbou, kterou je týdenní repo, by mělo přispět
k obnově důvěry v tureckou měnovou autoritu. Dočkali jsme se dokonce
i toho, na co by mnozí s provedenou úrokovou změnou nesázeli, a to je
pozitivní komentář od samotného prezidenta Erdogana. Ten den po rozhodnutí
centrální banky uvedl, že nového guvernéra plně podporuje. Sazby podle něj po
„zkrocení“ inflace opět klesnou, přičemž do té doby by měly přispět
k potřebné obnově devizových rezerv.
Zvýšení sazeb bývá obvykle spojeno s utahováním
měnových podmínek. To by v prostředí ekonomiky zasažené dopady koronaviru
byl nežádoucí proces, zejména jestliže jsme svědky masivní úvěrové expanze. Na
druhou stranu, výsledný efekt může být i opačný, změníme-li formu, jak na dopady vyšších sazeb nahlížet.
Prvně se stačí zaměřit na včerejší posun výnosů desetiletých
tureckých dluhopisů denominovaných v dolarech, u nichž jsme pozorovali silný
pokles o zhruba 150 bazických bodů pod hodnotu 6 %. Taková změna přináší značnou
úlevu v podobě poklesu zahraničních nákladů financování všem bankám a
podnikům aktivním na tomto trhu.
Dalším, v našem případě klíčovým, aspektem je otázka
toků zahraničního kapitálu. Doposud jsme v Turecku pozorovali především
odliv nerezidentského kapitálu, což snižovalo úroveň tureckých devizových
rezerv, a tím ještě zintenzivňovalo nervozitu zahraničních subjektů. Obrat
směrem k ortodoxní měnové politice by měl tento proces zvrátit. Pokud bude
důvěra v tureckou centrální banku obnovena, úleva přijde s obratem
předchozího vývoje, tedy v podobě přílivu zahraničního kapitálu formou
portfoliových investic, které budou finanční podmínky v turecké ekonomice
pomáhat uvolňovat.
Výhledově by hlavním lákadlem měly být reálné sazby. Jestliže
se dočkáme, že zvýšení nominálních sazeb pozitivně ovlivní výhled turecké
inflace, výsledkem bude právě nárůst těch reálných. A pokud souběžně s tím
dojde v průběhu příštího roku i ke snížení implikované volatility,
výsledné carry bude jasně favorizovat silnější liru posilující směrem pod
aktuální hodnoty kolem 7,60 USDTRY.
V této otázce je ale třeba jít ještě dál. Hlavním
důvodem oslabování turecké liry byl nárůst deficitu běžného účtu, které nebyl
pokryt účtem finančním. Tato situace vznikla vinou intenzivního úvěrování.
Turecká úvěrová expanze financovaná speciálním státním
fondem má za cíl omezit dopady pandemie koronaviru. Podporuje poptávku, která
se projevuje ve zvýšeném importu. Avšak vzhledem k tomu, že koronavirus omezil
mezinárodní obchod, včetně turismu, export, který byl v předpandemické době
silnou tureckou stránkou, slábne. Výsledkem je výraznější deficit běžného účtu.
Vedle toho pak dochází k odlivu portfoliových investic, což snižuje objem
tureckých devizových rezerv. Oslabující lira pak byla důkazem toho, že
vypořádání se s dopady pandemie prostřednictvím úvěrové expanze není v tomto
případě udržitelné.
Jisté tedy je, že jedno - z pohledu trhu úspěšné - zasedání
centrální banky nezmění vše, především uvažujeme-li delší než krátké období.
Zvýšení sazeb je sice krok správným směrem, důležité ale budou kapitálové toky,
a samozřejmě i další vývoj úvěrování. K tomu, aby bylo riziko oslabení liry co
nejvíce eliminováno, bude potřeba pokles úvěrového impulsu do záporu, který
následně přispěje k eliminaci deficitu běžného účtu. Alternativou je co
nejsilnější obnova mezinárodního obchodu, k čemuž by však byla potřeba
efektivní vakcína proti koronaviru. I tak bychom se ale hned nedostali do
předkoronavirové situace, tudíž by potřeba obnovy tureckých devizových rezerv a
záporného úvěrového impulsu byla stále aktuální.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter
a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na
kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně
dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti
Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. odpovědnost.
FX analytik skupiny Roklen
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze se zaměřením na hospodářskou politiku, finanční trhy a bankovnictví. Ve finanční skupině Roklen začal pracovat v roce 2014 jako editor a analytik devizových trhu. Postupně se vypracoval na pozici šéfredaktora finančního portálu Roklen24 a je hlavním analytikem devizových trhů služby RoklenFx. Externě přednáší na vysoké škole CEVRO Institut.
Roklen
Investiční skupina Roklen propojuje finanční svět s moderními technologiemi. Provozuje ekonomický portál Roklen24, online směnárnu měn RoklenFx a crowdfundingovou platformu Fundlift spojující rostoucí firmy s investory.
Více informací na Roklen.cz.
Poslední zprávy z rubriky Okénko BIG EXPERT:
Přečtěte si také:
Prezentace
19.03.2024 Kde jsou nejlevnější last minute zájezdy – jak...
15.03.2024 Klíčové faktory úspěšného tradingu? Názor...
12.03.2024 XTB zvyšuje úroky z volných prostředků!
Okénko investora
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Michal Brothánek, AVANT IS
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Trhy excelují: Japonský Nikkei, americký Nasdaq a nejnověji i zlato dosahují historických maxim
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
Spotřebitelská inflace dále ustupuje, meziroční růst již na inflačním cíli ČNB
Ali Daylami, BITmarkets
Vítězství Trumpa může zbrzdit rozvoj centralizovaných digitálních měn