Je podzim a sezona mlhovek! A bacha na elektroniku

Je to každoroční evergreen. Počet dopravních nehod v podzimních měsících v posledních letech vždy stoupne v celoročním průběhu nehodovosti až o 14% denně. Jen za prvních 14 dnů listopadu se stalo podle údajů Policie ČR na našich silnicích 3046 nehod, v 10 z těchto dnů jich bylo více než 200 (od 143 do 275).

Zemřelo osm lidí. Musíme si ty typické „podzimní“ příčiny opakovat i letos, protože každoročně vytvářejí takzvaný „negativní plus“, větší zátěž každého řidiče. Musíme být ve střehu i při použití mlhovek. Nastupuje však i nové celoroční nebezpečí, jímž je narůstající používání palubní elektroniky během řízení vozu. Více podrobností přináší web ÚAMK ČR zde.

Stejné problémy, nové překážky

Obvyklé podzimní problémy jsou stále tytéž: počasí, zkrácení dne, prodloužení doby zhoršené viditelnosti, časté mlhy, zvýšená vlhkost vozovek včetně kondenzace mlhy, na mnoha místech lokální namrzání povrchu dávno před příchodem meteorologické zimy, chybné používání mlhových světel, ignorování povinnosti mít od 1. listopadu obuty zimní pneumatiky. Kromě toho nás samozřejmě trápí i ostatní běžné příčiny nehod, které dobře známe – nevěnování se řízení, alkohol, nepřiměřená rychlost, nedání přednosti, nesprávný způsob jízdy včetně předjíždění a podobně.

Policisté a dopravní experti však zvyšují akcent jednak na stále raketový nástup nekázně při zapovězeném používání mobilních telefonů, zadruhé na rozptylování pozornosti při stále se navyšujícím rozsahu použití palubní elektroniky. Zatřetí jako obvykle zdůrazňují ohrožení chodců, cyklistů a jiných „nemotorových“ účastníků provozu zejména v podzimních a zimních měsících. Z 547 mrtvých na komunikacích v roce 2019 byl zhruba každý pátý člověk chodcem nebo cyklistou. Všechna tato hlediska nejsou v tomto souhrnu přesně postižena. Čili dochází k tomu, co všichni statistici dobře vědí, ale nemohou to přiznávat, že na konci roku dojde vždy ze spíše přesnějších dat k přesným souhrnům nepřesných čísel v jakémsi kompromisu.

Neuspokojivý vývoj

Podzim tedy svůj vývoj již zmiňovaného „negativního plus“ při tomto trendovém průběhu, jaký je za prvních 14 dnů listopadu 2020, ještě neukončil. Celkové statistiky nehodovosti za celý rok 2020 by se mohly/nemusely dostat na úroveň roku 2019, ale ty nejhorší listopadové dny a zimní konec roku nás teprve čekají. Z komparativního pohledu to není zpráva příliš optimistická, jak by se na první pohled mohlo zdát. Od půlky října totiž klesl podle policejních dat provoz na komunikacích o třetinu. To je důsledek Covidu-19. Ovšem ze statistik také víme, že největší podíl na dopravních nehodách mají ty, které se odehrávají ve městech a v obcích.

Elektronika jako nové nebezpečí

Narůstající trend vybavení zejména osobních vozů palubní elektronikou však nemá s pandemií nic společného. Německá média včetně vlivného magazínu ADAC se letos velice věnovala rozhodnutí německého krajského soudu v Karlsruhe z 27. 3. 2020, že řidič automobilu se nadměrně věnoval při jízdě elektronickým zařízením (mezi něž se počítají kromě mobilních telefonů i navigační a zvuková zařízení, dotykové obrazovky palubní výbavy, ale i další zařízení informačního a organizačního charakteru, a to včetně meteorologie, dopravní situace, a také i obsluhy samotného vozu a podobně), že havaroval. Soud dospěl k tomu, že ačkoliv jsou výslovně zakázána jen zařízení držená v ruce, tak řidič použil na dotykové obrazovce funkci pro nastavení stěračů do té míry, že nezvládl řízení a havaroval. Dostal pokutu. Ale zrodilo se tak přelomové rozhodnutí. Podle německých pravidel o silničním provozu může řidič obecně používat elektronická zařízení jen do té míry, aby jeho pozornost při řízení nebyla natolik rozptýlena, aby došlo k nehodě či ohrožení. České zákonné normy se toho dotýkají jen okrajově a všeobecně, ale platnost mohou mít stejnou. ADAC považoval výsledek soudu za apel na automobilky, aby vybavovaly automobily především zařízeními, jejichž obsluha je natolik rychlá a intuitivní, že nevyžaduje nežádoucí pozornost řidiče na koncentraci k řízení vozidla.

MLHOVKY!

Toto soudní rozhodnutí přineslo mnoho komentářů o mírách rizika při používání funkcionalit současných vyspěle vybavených vozů. Mj. i o tom, že řidiči mohou mít stejné vozy, stejně vybavené, ale jejich schopnost ovládat všechny funkcionality může být rozdílná, čili se mohou lišit i jejich limity reakcí na situace v silničním provozu.

Ačkoliv se v Česku pohybuje mnoho motorových vozidel, vybavených špičkovou palubní elektronikou, tak se vraťme k tomu, že dopravní experti ÚAMK upozorňují na to, že největší podíl nehod mají nikoliv dálnice, ale města a silnice I., II. a III. třídy. A velký podíl na nich má podzimní dopravní prostředí zejména s ohledem na povětrnostní podmínky, sníženou viditelnost, terén a mlhy. A při nich je zejména důležité správně používat základní „materiál“. Tedy mlhová světla. Ačkoliv jejich použití není v Česku stanoveno taxativně, tak v mlze, která se může měnit kilometr od kilometru, je při pravidle „vidět a být viděn“ naprosto nezbytné používat zadní mlhovky, aby vás viděli ti za vámi. Není povinné vždy svítit mlhovkami předními a dávat řidiči před vámi „za uši“, pokud vidíte jejich zadní mlhovky. Nepsané pravidlo „dozadu mlhovkami svítit musím, dopředu můžu“, je zlaté. A nepoužívejte v mlze kromě předních mlhovek dálková světla. Jen klopená. Protože potřebujete vidět při rozumné rychlosti 50 až 100 metrů hlavně před sebe, ne někam nad auta nebo do lesa. Je fakt, že mlha mýlí v úsudku vzdálenosti. Ale když dojde v nejhorším případě k malému „duc“ předku na pořádně osvícený zadek, tak to nikdy není tak hrozné, jako rána „duc duc“ na mlhovkami zadek neosvícený, když si ho můžete splést s autem před ním.