Soucitně (Soucitně)
Zdraví  |  14.11.2020 12:40:00

Pět způsobů, jak koronavirus možná lidstvu pomůže přežít ekologickou krizi

Pandemie koronaviru je dalším alarmujícím znamením, že musíme provést radikální změny. Mnoho bezpečnostních opatření s ní spojených pomáhá i planetě.

Lidská tragédie zvaná koronavirus dosáhla obrovských rozměrů. Zatím si vyžádala přes 50 000 životů, více než 1 milion lidí po celém světě je nakažených a miliony dalších jsou postiženy jinak (aktualizováno 2. 4. 2020 - pozn. red.). I když nakažlivá onemocnění patří k lidské existenci už od počátku, rozvoj průmyslové společnosti risk nových nemocí nezadržitelně zvyšuje. 

Neřízený rozmach průmyslu má rovněž za následek nebezpečné ohřívání planety a kolaps ekosystémů po celém světě. Experti jako například profesor Jem Bendell a filosof Rupert Read už označili kolaps společnosti za téměř nevyhnutelný, a že by mohlo zemřít až 6 miliard lidí. Dr. Nafíz Ahmed zase tvrdí, že společenský kolaps už možná začal. To, že je v ohrožení samotná lidská civilizace, dnes akceptuje jako fakt čím dál víc lidí. Před klimatickou krizí varuje více než 11 000 vědců ze 153 zemí – „řetězové reakce by mohly způsobit značné škody na ekosystémech, společnosti a ekonomikách a učinit obrovská území planety neobyvatelnými.“


Obrázek: „Už se těším, až to bude za námi“

Koronavirus je symptomem problematické globalizované ekonomiky, ale taky důležitým znamením, že musí nastat změna. Krátkodobá nouzová opatření, která mají pomoct zabránit jeho šíření, mají pozitivní dopad i na zničené ekosystémy po celém světě. Tato krize se může stát příležitostí a trvalé přijetí některých těchto opatření by mohlo pomoci zvrátit nejhorší scénáře o neovladatelném klimatu a udržet na planetě podmínky, jakým je lidstvo přizpůsobeno.

1. Méně industriální budoucnost je reálná 

Zpomalená ekonomika momentálně znamená méně-uhlíkovou ekonomiku. V Číně je kvůli koronaviru zpomalená průmyslová výroba, zavedeny delší prázdniny a cestovní omezení, a to všechno má za následek nižší produkci CO2: jen emise Číny se snížily o čtvrtinu, tedy o 100 milionů tun. Snížení produkce také znamená méně dovozu surovin přes celý svět a méně jednorázových výrobků, které končí na skládkách.

Takový prudký a nekontrolovaný pokles, k jakému koronavirus donutil světové ekonomiky, možná zdevastuje živobytí a životní standardy mnoha lidí. Stejné strategie je však možné zavést i pomalu a postupně, a vytvořit tak společnosti méně závislé na průmyslové výrobě, které budou nejen ochraňovat živobytí, ale zároveň také zvýší blahobyt občanů. Ekonomové a experti na udržitelnost toto nazývají „nerůst“ (ang. degrowth): „fáze plánovaného a spravedlivého stahování ekonomiky u nejbohatších národů, jehož výsledkem bude nakonec stabilní stav, který funguje v mezích biofyzikálních možností Země.“

I když koronavirus vzhledem k ohrožení veřejného zdraví způsobil velmi náhlé omezení průmyslové výroby, prožití tohoto záchvatu možná umožní občanům představit si a politickým činitelům naplánovat, jak je možné žít jinak v reakci na kritický stav životního prostředí. Snížení ekonomické aktivity a průmyslové výroby je způsob, jak umožnit světovým ekosystémům regeneraci.


Snímky NASA odhalují nižší znečištění ovzduší na území Číny


2. Masivní snížení poptávky po lodní a letecké dopravě

Jelikož je momentálně loď Diamond Princess synonymem koronaviru stejně jako provincie Wuhan, výletní lodě jsou posledním místem, na kterém by teď někdo toužil být, a rezervace pro tento průmysl s ročními příjmy 45 miliard dolarů klesly o 40 %.

Výletní lodě extrémně znečišťují některé z nejmilovanějších a nejkřehčích ekosystémů na světě, například Arktidu, Karibik nebo Galapágy. Jelikož používají to nejšpinavější palivo na světě, znečišťují ovzduší a způsobují onemocnění v pobřežních oblastech. Evropská flotila největší světové lodní společnosti Carnival Corporation znečišťuje ovzduší víc než všechna auta v Evropě.

Dokud tyto obrovské korporace nezačnou svůj dopad řešit, je pokles jejich rezervací pro planetu jedině dobrou zprávou.

Podobně se kvůli koronaviru zredukovalo i letecké cestování, což se stalo poprvé od roku 2009, a letecké společnosti tím podle odhadů letos přijdou o příjmy v hodnotě 29 miliard dolarů. Omezení letecké dopravy se někteří dožadují už léta a zdůrazňují její obrovský a stále rostoucí dopad na životní prostředí. Zdá sem že koronavirus způsobil snížení letecké dopravy, které zákonodárci a průmysl samotný zatím nedokázali prosadit. Na pokraji klimatické krize a politické nejistoty by celková redukce zbytečného cestování možná podpořila změny směrem k lokální ekonomice, s jejíž pomocí bychom se mohli vyhnout těm nejnebezpečnějším představám o neovladatelném klimatu.


3. Přechod na odolnější lokální ekonomiku

Stále více z nás žije ve městech a konzumuje jídlo, které bylo průmyslově vypěstováno jinde a následně dovezeno kamionem, letadlem nebo lodí za použití fosilních paliv. S intenzivní produkcí jídla a neustálým transportem na dlouhé vzdálenosti je rozšíření nákazy více pravděpodobné. Ztráta divoké přírody a rozšiřování monokultur navíc prospívá patogenům nemoci. Takový šok jako koronavirus nebo prudký nárůst ceny ropy jen odhaluje, jak nestabilní je globalizovaná ekonomika, na které hodně z nás závisí. Pokud se například přeruší dodávky paliva, Londýn bude do několika dní bez jídla. Tim Lang, profesor potravinové politiky, řekl: „Všechno je to na dálnici. Náš potravinový systém funguje na principu ʻna poslední chvíliʼ“.

Silná podpora lokální potravinové produkce snižuje emise fosilních paliv a taky naši závislost na tomto komplikovaném a nejistém globálním obchodě. Navíc nás to udělá výrazně šťastnějšími. Našemu aktuálnímu ekonomickému systému, který maximalizuje množství naší práce a konzumace, se nepodařilo zvýšit úroveň naší životní pohody. Místo toho vytvořil celou řadu nových neduhů, od obezity a poruch příjmu potravy až po depresi a epidemii sebevražd u mladých mužů.

Budoucí udržitelná společnost by znamenala, že by většina z nás pracovala a docházela do práce méně, byli bychom více zapojeni do svých lokálních komunit a pěstovali bychom potraviny poblíž, měli bychom více času na přátele a rodinu – to všechno prokazatelně zvyšuje lidské štěstí. Helen Norberg-Hodge, ředitelka a zakladatelka Local Futures, říká: 
„Přechodem na lokálnější a více diverzifikovanou potravinovou ekonomiku na celém světě bychom nejen snížili riziko infikování našich zásob jídla, ale také bychom udrželi více majetku uvnitř komunit, místo aby ho odsávaly nadnárodní korporace. Poskytovali bychom živobytí lidem, kteří jsou vytlačováni ze zaměstnání v důsledku mánie po mechanizaci a centralizaci potravinové produkce. Rovněž bychom šli proti klimatické krizi tím, že bychom postupně přestali potřebovat globální dodavatelské řetězce poháněné fosilními palivy, k převozu plodin z místa na místo. Lokální potravinové ekonomiky jsou z každého pohledu win-win situací.“


4. Konec obchodování s divokými zvířaty

Katastrofální úbytek druhů divokých zvířat je pro lidské přežití minimálně tak nebezpečný jako klimatická krize. Každý vymřelý druh je nenahraditelnou ztrátou. V lednu tohoto roku Čína kvůli vypuknutí koronaviru v celé zemi zakázala obchod s divokými zvířaty na trzích, v supermarketech, restauracích a na internetových prodejních platformách. Kontrolní orgán trhu, ministerstvo zemědělství a úřad lesnictví se také ve společném prohlášení vyjádřily, že všechna místa, kde se množí divoká zvířata, by měla být izolována a transport těchto zvířat by se měl zakázat.

Obecně se předpokládá, že vypuknutí viru Covid-19 zřejmě začalo na trhu s divokými zvířaty ve Wu-chanu. Jako možný hostitel viru byli navrženi luskouni, než se přes netopýry přenesl na lidi. Luskouni neboli šupinatí mravenečníci jsou výjimečná zvířata – jediní savci se šupinami. Jsou také nejvíce přepravovanými tvory na světě hlavně kvůli využívání v tradiční čínské medicíně. Stejně jako s rohem nosorožce lidé věří, že jejich šupiny mají údajně léčivé vlastnosti. Ale nemají. Zákaz obchodu s divokými zvířaty by mohl zabrzdit neustálé a zbytečné pronásledování těchto zvířat a umožnit jim zotavit se z pokraje vyhynutí.

5. Zdůraznění hrůzy velkochovů

Velkochovy, kde se ročně odchovají miliardy zvířat ve špinavých, stísněných a nehygienických podmínkách, jsou ideálním místem pro množení infekčních onemocnění. Smrtící prasečí chřipka se v roce 2009 rozšířila z obrovské prasečí farmy ve Veracruz v Mexiku, kde zemřely stovky prasat kvůli epidemii, která se nakonec přenesla na lidi.

Mandy Carter, globální manažerka kampaní organizace Compassion in World Farming, uvedla: 

„Intenzivně chovaná zvířata žijí v přeplněných strohých podmínkách a je jim upřeno i to nejzákladnější přirozené chování. Když vezmeme v úvahu počet zvířat, kterých se to týká, a jejich celoživotní utrpení, velkochovy jsou jednou z největších příčin týrání zvířat na světě. A nejen že ubližují zvířatům, ubližují také přírodě a nám.“

 

Wendy Orent, autorka knihy Mor: Tajemná minulost a děsivá budoucnost nejnebezpečnější nemoci světa, napsala: 

„Pokud chceme zabránit vývoji stále novějších a možná smrtelnějších virů přizpůsobených lidem, trhy se živými zvířaty se musí trvale uzavřít… dokud se nezlikvidují velkochovy, kde žijí miliony zvířat, dokud nevezmeme v úvahu jednoznačnou logiku evoluce onemocnění, tak budou nadále vznikat nové a potenciálně smrtelné lidské nákazy. Znovu. A znovu. A znovu.“

Zvířata ve velkochovech jsou krmena potravou, která se pěstuje v místech výskytu posledních divokých zvířat na světě, jako například v amazonském deštném pralese. Vědci, zdravotníci i etičtí komentátoři velkochovy stále častěji považují za ohavnost, která musí skončit.

Závěr

Nejlepším způsobem, jak předcházet pandemiím a vyhnout se celosvětovému lidskému utrpení v takové míře, v jaké jsme ho svědky následkem koronaviru, není izolace, mytí rukou nebo roušky, ale upuštění od našeho skomírajícího systému ekonomiky, stravování a dopravy. Je potřeba ho nahradit strategiemi, které stavějí přírodu a planetu na první místo. Svět, ve kterém budou velkochovy a obchod s divokými zvířaty zakázány. Svět, ve kterém se nebudeme honit za ekonomickým růstem za každou cenu, ve kterém budeme mít schopnost nakrmit se ve vlastních rukou, ne v rukou nadnárodních korporací, které tak nesmírně znečišťují planetu.

Koronavirus a ekologická krize jsou propojené symptomy nespravedlivého a neudržitelného globálního systému. Kroky, které můžeme podniknout pro zabránění rozšíření dalšího koronaviru, jsou ty samé, které musíme podniknout v boji s ekologickou krizí: žít lokálněji s veškerým respektem k hranicím naší biosféry a s úctou k drahocenným divokým tvorům, kteří v ní žijí. Celkově je virus možná důležitým znamením, že lidské zdraví nelze léčit nezávisle na zdraví přírody. Tyto dvě věci jsou nerozlučitelně propojené.

Lidská civilizace se může ochránit před budoucími šoky a stát se odolnější tím, že se dostane více do souladu s přírodou, které je součástí. Nerůst celosvětové ekonomiky, regenerace přírodních systémů a ukončení systematického týrání zvířat jsou k tomu klíčové.


Zdroj: EcoHustler, Autor: Matt Mellen, Překlad: Zuzana Švedová, Korektura: Maria Lurfová a Silvestr Vandrovec Špaček

Soucitně

Soucitně je portál soucitného přístupu ke zvířatům, etického spotřebitelství, veganství a aktivismu, který byl založen v roce 2010 a od roku 2015 je součástí neziskové organizace Otevři oči. Chceme lidem ulehčit přístup k informacím v této oblasti i nákup produktů, které se snaží vyhnout ubližování a zabíjení zvířat.

Na našem webu naleznete veganské recepty, mapy veg friendly restaurací a obchodů, praktické návody, jak být veganem, jak cestovat, kalendář akcí, novinky ze světa ochrany zvířat, citáty, informace ohledně zdravotních aspektů a další zajímavé věci.

Více informaci na: www.soucitne.cz


Více zpráv k tématu Koronavirus COVID-19

Po 11:27  COVID Monitor (23.11.2020) ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)
Pá 10:12  COVID Monitor (20.11.2020) ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)
Pá   9:58  COVID Monitor - Kraje ČR ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)
Čt 14:32  COVID Monitor (19.11.2020) ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)
St 10:19  COVID Monitor (18.11.2020) ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)
Út 22:00  Closing Bell (17. 11. 2020) – Tesla králem, covid na maximech! Libor Stoklásek (Imperial Finance)
Hodnocení článku: 10 | 8 | 6 | 4 | 2 | 0

Pět způsobů, jak koronavirus možná lidstvu pomůže přežít ekologickou krizi

Diskuze a názory uživatelů na téma: Pět způsobů, jak koronavirus možná lidstvu pomůže přežít ekologickou krizi

Na dané téma nejsou žádné názory.


Poslední zprávy z rubriky Zdraví:

Ne 12:40  Přežijí veganské restaurace koronavirovou krizi? Soucitně (Soucitně)
So 18:54  Tahle země neni pro mladý MUDr. Jan Hnízdil ()

Přečtěte si také:

24.04.2020Přežije open space v kancelářích koronavirus? Jana Brožková (Bydlet.cz)
18.03.2020Jak dlouho přežije koronavirus? (video) Ceskatelevize.cz (ČT)
01.09.2019Krize centrálního bankovnictví: Přežil se režim cílování inflace? Investicniweb.cz (Investičníweb, s.r.o.)





Zobrazit sloupec 
Kurzy měn | Akcie | Obchodní rejstřík | Zájezdy | Last minute | Meteobox | Bydlet | YAuto | Studium | M Mobil verze
Menu Kurzy.cz - Akcie cz, kurzy měn, forex, zlato.
TOP: Akcie CZ Akcie svět Kurzy měn Komodity Zlato Bitcoin Hypotéky Tarify Energie Kalkulačka Zákony Práce COVID Diskuze