V Plzeňském kraji se těží převážně jehličnaté dřeviny

Plzeňský kraj se umístil v mezikrajském porovnání mezi regiony s nejvyšším podílem lesních pozemků na celkové výměře. Více než čtyři pětiny plochy dřevin tvoří jehličnaté stromy (nebo porosty). Nové zalesňování plochy po kůrovcové kalamitě postupně změní původní strukturu méně odolných jehličnatých lesů ve prospěch smíšených. Na celkové těžbě dřeva se téměř výhradně podílí jehličnaté dřeviny.

Lesní pozemky tvořily 40,4 % z celkové rozlohy Plzeňského kraje. Plzeňský kraj se podílel na lesních pozemcích ČR 11,5 %. V podílu lesních pozemků na celkové výměře se Plzeňský kraj v mezikrajském porovnání umístil na třetím nejvyšším místě. Nejvyššího podílu lesních pozemků dosáhly kraje Liberecký (44,6 %) a Karlovarský (43,7 %). V časové řadě 2015–2019 se v regionu zvýšil podíl lesních pozemků o 0,6 procentního bodu (dále jen p. b.). Plocha dřevin se rozšířila z 292 150 ha v roce 2015 na 300 637 ha v roce 2019. Celkové zvýšení činilo 8 486 ha, tj. nárůst o 2,9 %.

V roce 2019 tvořily v Plzeňském kraji jehličnaté dřeviny 83,7 % a listnaté dřeviny 16,3 % z ploch dřevin celkem. V ČR se podílely na celkové ploše dřevin jehličnaté dřeviny 71,9 % a listnaté dřeviny 28,1 %. Podíl jehličnatých dřevin byl v Plzeňském kraji oproti ČR vyšší o 11,7 p. b. V porovnání s ostatními kraji byl v Plzeňském kraji zaznamenán třetí nejvyšší podíl jehličnatých dřevin, a to za kraji Vysočina (86,7 %) a Jihočeským (84,0 %). Naopak nejvyšším podílem listnatých dřevin disponovaly kraje Jihomoravský (53,3 %) a Zlínský (45,8 %).

Kombinace nepříznivých faktorů, mezi které patří klimatické vlivy (vysoké teploty, méně srážek či silný vítr) a přemnožení podkorního hmyzu, vede ke zhoršujícímu se zdravotnímu stavu našich lesních porostů. Méně odolné smrkové lesy budou postupně nahrazovány lesy smíšenými. Z následujících dvou grafů je patrné, jak zalesňování postupně změní poměr listnatých a jehličnatých lesů vůči sobě navzájem.

Zatímco ve struktuře ploch dřevin výrazně převažují jehličnaté lesy nad listnatými, a to o 67,4 p. b., při zalesňování se už tento rozdíl snižuje a činí 33,6 p. b. V časové řadě 2015–2019 byl podíl listnatých stromů při zalesňování nejvyšší v roce 2019 a v porovnání s rokem 2015 byl vyšší o 3,9 p. b.

V roce 2019 dosáhla plocha zalesňování v Plzeňském kraji 2 185 ha, čímž se na zalesňování ČR podílel 7,6 % (sedmé místo mezi kraji). Nejvyšší podíl na zalesňování ČR měly kraje Olomoucký (17,0 %) a Jihomoravský (13,4 %). Kraje Plzeňský a Jihočeský patřily ke krajům, které při zalesňování využívaly nejvyšší podíl jehličnatých dřevin. Podíl jehličnatých dřevin činil v Plzeňském kraji 66,8 % a v Jihočeském kraji 62,0 %. Listnatými dřevinami zalesňovaly nejvíce kraje Moravskoslezský (68,6 %) a Zlínský (59,4 %).

Těžba dřeva dosáhla v roce 2019 v Plzeňském kraji 2 372 059 m³bez kůry (dále jen b. k.), což představovalo 7,3 % z celkové těžby v ČR (sedmý podíl v rámci krajů ČR). Nejvyšší objem těžby dřeva byl zaznamenán v krajích Vysočina (7 780 128 m³b. k.) a Jihočeském (4 325 500 m³b. k.), nejnižší v krajích Karlovarském (773 781 m³b. k.) a Libereckém (787 823 m³b. k.).

Těžba dřeva v Plzeňském kraji zahrnovala 98,5 % jehličnatých dřevin a 1,5 % listnatých dřevin. Nejvyšší podíl jehličnatých dřevin (99,8 %) obsahovala těžba dřeva v Kraji Vysočina. Druhé nejvyšší místo v mezikrajském porovnání obsadil Plzeňský kraj. Nejvyšší podíl listnatých dřevin na celkové těžbě dřeva měly kraje Zlínský (10,8 %) a Olomoucký (8,6 %).

V roce 2019 tvořil podíl nahodilé těžby dřeva na celkové těžbě dřeva v Plzeňském kraji 92,4 %. Nahodilá těžba dřeva se na celkovém objemu těžby dřeva podílela v krajích ČR v rozmezí intervalu od 85,2 % ve Zlínském kraji do 99,4 % v Kraji Vysočina. Z nahodilé těžby dřeva v Plzeňském kraji (2 190 922 m³b. k.) činila nahodilá těžba hmyzová 76,3 % a nahodilá těžba živelní 20,2 %.

Z následujícího grafu vyplývá, že kůrovcovou kalamitou byl v posledních dvou letech nejvíce postižen Kraj Vysočina. V roce 2019 se v důsledku kůrovcové kalamity Kraj Vysočina podílel na těžbě dřeva nahodilé hmyzové v ČR 29,4 %. Druhé nejvyšší místo obsadil Jihočeský kraj s podílem 14,8 %. Plzeňský kraj se s podílem 7,3 % umístil v rámci mezikrajského porovnání na pátém nejvyšším místě. Nejméně byly kůrovcovou kalamitou postiženy kraje Karlovarský a Liberecký. Podíl nahodilé těžby dřeva hmyzové na ČR činil v Karlovarském kraji 1,1 % a Libereckém kraji 2,0 %.

K dalším hlavním příčinám těžby dřeva patřila nahodilá živelní těžba, která nejvíce postihla Olomoucký kraj. Z grafu je patrné, že se v letech 2017–2019 nejvíce podílel na těžbě dřeva nahodilé živelní v ČR Olomoucký kraj. Podíl na těžbě nahodilé živelní v ČR dosáhl v Olomouckém kraji 15,2 %. Druhé nejvyšší místo obsadil Moravskoslezský kraj s podílem 12,8 %. Plzeňský kraj se v porovnání s ostatními kraji umístil na šestém nejvyšším místě, podíl těžby dřeva nahodilé živelní na ČR zde činil 7,5 %. Mezi relativně postižené kraje patřily Jihočeský kraj i Kraj Vysočina. Nejméně zasáhly živelní pohromy v roce 2019 kraje Královéhradecký a Ústecký. Podíly těžby dřeva nahodilé živelní na ČR činily v Královéhradeckém kraji 2,3 % a v Ústeckém kraji 3,3 %.

V časové řadě 2015–2019 se v Plzeňském kraji zvýšila rozloha lesních pozemků o 2,7 % a plocha dřevin o 2,9 %. Plocha při zalesňování vzrostla o 4,5 %. Při zalesňování poklesla plocha jehličnatých dřevin o 1,3 %, zatímco plocha listnatých dřevin vzrostla o 18,5 %. Přesto Plzeňský kraj patřil ke krajům, které při zalesňování používaly nejvyšší podíl jehličnatých stromů. Přirozená obnova lesa se snížila o 20,6 % a těžba dřeva vrostla o 44,5 %. Většinu těžby dřeva tvořily jehličnaté dřeviny, jejichž těžba vzrostla o 49,8 %, naopak těžba listnatých dřevin klesla o 56,7 %. Nahodilá těžba dřeva se stala hlavní součástí těžby dřeva a v porovnání s rokem 2015 stoupla více než 3,5 krát. Růst těžby ovlivňovala nejvíce kůrovcová kalamita, jejímž vlivem vzrostla těžba nahodilá hmyzová více než 12,5 krát, zatímco těžba dřeva nahodilá živelní byla v porovnání s rokem 2015 o 0,4 % nižší.