Evropa po koronakrizi – strategické příležitosti a ekonomický výhled

Evropa patří k ekonomicky nejzasaženějším regionům světa vlivem koronavirové pandemie. Členské země EU zaznamenaly v první polovině roku 2020 propad národních ekonomik v průměru o 8,3 %. Nejviditelnější propad byl zaznamenán v rámci eurozóny, konkrétně o 8,7 %. I přes opětovný růst HDP ve třetím kvartále tohoto roku o 12,7 % však aktuálně probíhající druhá vlna pandemie předznamenává meziroční pokles, který v tomto roce přesáhne až 10 %.

Zdroj: Shutterstock

Z evropských regionů měla pandemie největší dopad na státy jihozápadní a západní Evropy (Itálie, Francie, Španělsko, Velká Británie), naopak neméně byly ovlivněny ekonomiky severských zemí (konkrétně Švédska, Dánska a taktéž Polska). Země evropského kontinentu tak podle scénářů, které počítají s druhou vlnou pandemie COVID-19, v roce 2020 zaznamenají propad v rozmezí 7-14 %.

Vlády jednotlivých států se zapojily do ekonomické obnovy Evropy pomocí balíčků pro obnovu, daňových úlev či zavedení kurzarbeitu. Pomocnou ruku Evropě při obnově poskytla také EU jako celek, když se její představitelé shodli na finančním balíčku v hodnotě 1,82 bilionů eur.

Vedle propadu HDP se koronavirová pandemie projeví i na nezaměstnanosti a větším zadlužení států. Zvýrazněny jsou staré problémy – státy, které dlouhodobě disponují vysokým státním dluhem (Itálie, Řecko, Španělsko), tak svůj dluh ještě zvýší. Významně se však zadluží i země, které měly historicky pouze nízký státní dluh. Státy jižní Evropy budou držet nechtěný primát i v nejvyšší míře nezaměstnanosti, která se v některých případech dostane až za hranici 20 %.

Post-covid příležitosti v rámci regionu

Velké příležitosti v Evropě se nacházejí, podobě jako u ostatních kontinentů, zejména v oblasti zdravotnictví. V následujících letech bude kladen důraz na větší digitalizaci zdravotnických služeb a modernizaci zdravotnických zařízení. I nadále bude v Evropě pokračovat trend snižování energetické náročnosti a emisí CO2 a současně posun od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie. Konkrétní příležitosti v tomto sektoru představují zejména decommissioning odstavených elektráren a výstavba nových jaderných bloků (Velká Británie), nebo výstavba fotovoltaik a hydroelektráren (Balkán, severní Evropa).

V energetické obměně bude pokračovat i evropský dopravní sektor, který se chystá na elektrifikaci významné části infrastruktury evropských států. Jedná se o elektrifikaci vozových parku zejména v zemích střední a severní Evropy, dále také výstavba vysokorychlostních železnic (Slovensko, Rakousko, Finsko). Největším projektem v železničním sektoru by měl být Rail Baltica propojující Pobaltí s Polskem. V regionu střední Evropy jsou také připraveny projekty na digitální integraci elektrických sítí (Smart Grid). V neposlední řadě se také evropské státy připravují nebo již dokončují implementaci a spuštění 5G sítí.

Bližší informace o post-covid příležitostech nejen v Evropě jsou k nalezení v nové publikaci Mapa strategických příležitostí 2020-2021.

Marek Pyszko, hlavní ekonom Ministerstva zahraničních věcí ČR