Krogstrup: Dánské zkušenosti s negativními sazbami
Negativní sazby budí emoce a otázky ohledně jejich možných vedlejších efektů. Dánsko s nimi má již několikaletou zkušenost, protože jeho centrální banka se od roku 2012 snaží o udržení stabilního měnového kurzu a to znamená, že sazby po většinu této doby musela držet pod nulou. Na stránkách VoxEU na to poukazují Signe Krogstrup, Andreas Kuchler a Morten Spange a popisují, co tato politika skutečně přinesla v praxi.
Ekonomové připomínají, že inflace ve vyspělých zemích je již dlouhodobě utlumená, k tomu dochází k poklesu neutrálních reálných sazeb a centrální bankéři tak stále častěji naráží na to, že nominální sazby se blíží k nule a existuje omezený prostor pro jejich další snižování. Dánsko na tento problém narazilo v roce 2012 kvůli zmíněné snaze o udržení pevného kurzu domácí měny. Centrální banka následně snížila sazby do záporu, později ke stejnému kroku přikročilo Švédsko, Švýcarsko a Japonsko. I zde se ukázalo, že sazby lze snížit pod nulu, ale existence hotovosti znamená, že přece jen existuje určitá hranice, pod kterou sazby klesnout nemohou.
Obavy spojené s politikou negativních sazeb souvisí například s tím, že u depozit sazby do záporu snižovány nejsou a tudíž negativní sazby centrálních bank mohou výrazně snižovat ziskovost bank. A následně jejich ochotu poskytovat nové úvěry. Jiní zase hovoří o nadměrné ochotě riskovat v prostředí, kde se sazby nachází v záporu, poukazuje se i na možné problémy s monetární transmisí. Krogstrup a jeho kolegové ale zmiňují také studie, podle kterých mají negativní sazby skutečně stimulačních efekt a celkově tedy stále není jasné, kam se v jejich hodnocení přiklonit. Může dánská zkušenost pomoci?
V Dánsku jsou sazby nastavovány s jediným cílem – aby byl udržen pevný kurz k euru. Analýza detailních dat podle ekonomů ukazuje, že přenosové mechanismy fungují v prostředí záporných sazeb dobře. Jinak řečeno, změny sazeb na straně centrální banky jsou stále promítány do posunů sazeb v celém systému. K tomu nebyly nalezeny známky toho, že by se změnil dopad změn sazeb na ceny aktiv. Ekonomové tvrdí, že před poklesem sazeb do záporu vedlo snížení klíčové sazby o jeden procentní bod k poklesu sazeb u depozit o 0,7 procentního bodu, a to během tří měsíců. U záporných sazeb tento efekt zeslábl na polovinu, ale podle ekonomů je stále významný.
Dánská zkušenost také ukazuje, že i sazby u depozit mohou klesnout do záporu. O tom se pochybuje a někdy se hovoří o tom, že u sazeb z depozit skutečně existuje hranice pevně daná nulou. Ekonomové ale tvrdí, že v únoru letošního roku byly tři čtvrtiny depozit nefinančních firem „úročeny“ negativními sazbami. K tomu začaly některé banky aplikovat negativní sazby i u domácností a u vkladů přesahujících určitou hranici. Ekonomové tak tvrdí, že reakce bankovních sazeb u depozit začíná i v prostředí negativních sazeb vypadat jako běžný přenosový mechanismus monetární politiky.
Zdroj: VoxEU
Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz