01.10.2020 Notifikace deficitu a dluhu vládních institucí - 2019 (Druhé notifikace, údaje zaslané Eurostatu)
Kód: | 050062-20 |
Periodicita: | Pololetní |
Název produktu: | Notifikace deficitu a dluhu vládních institucí |
Poznámka: | |
Anotace: | |
Územní členění: | Stát |
Kontakt: | petr.musil@czso.cz |
Nosič: | Web |
Typ produktu: | Rychlá informace |
Cena: | |
Verze: | Česko-anglická |
Typ termínu vydání: | Jiný |
Datum vydání: | 01.04.2020, 22.04.2020, 01.10.2020, 22.10.2020 |
Rok: | 2020 |
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo za rok 2019 přebytkem ve výši 15,3 miliardy Kč, jenž v relativním vyjádření odpovídá 0,27 % HDP. Oproti prvním notifikacím poklesl přebytek o 0,1 mld. Kč. Výše zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2019 úrovně 30,21 % HDP, při meziročním poklesu o 1,85 procentního bodu (p. b.). Uvedené fiskální údaje sloužící k hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií byly zaslány Evropské komisi v rámci druhých notifikací v roce 2020.
Saldo hospodaření vládních institucí v roce 2019 bylo revidováno oproti prvním notifikacím o 0,1 mld. Kč. Na revizi salda se podílely zejména aktualizované údaje o daních (+2,0 mld.) a výdajích na projekty neproplacené z EU fondů (-1,1 mld. Kč). K revizi přebytku dále přispěly aktuální údaje z ročních statistických zjišťování u vládních institucí (-1,1 mld. Kč). V návaznosti na mimořádnou revizi národních účtů byly revidovány údaje i za roky 2016 až 2018, přičemž změna maastrichtských konvergenčních kritérií je způsobena zejména revizí nominálního hrubého domácího produktu.
Tab. 1: Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí, Česká republika, 2016-2019
|
Jednotka |
||||
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí |
mil. Kč |
34 143 |
76 733 |
49 382 |
15 267 |
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí |
mil. Kč |
1 754 737 |
1 749 677 |
1 734 602 |
1 738 453 |
Hrubý domácí produkt (HDP), běžné ceny |
mil. Kč |
4 796 873 |
5 110 743 |
5 410 813 |
5 754 711 |
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v % HDP |
% |
0,71 |
1,50 |
0,91 |
0,27 |
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v % HDP |
% |
36,58 |
34,24 |
32,06 |
30,21 |
Dle revidovaných údajů vzrostly celkové příjmy sektoru vládních institucí v roce 2019 meziročně o 6,4 %, což představovalo absolutní nárůst o 144,0 mld. Kč. Vzrostly všechny druhy příjmů s výjimkou důchodů z vlastnictví, které klesly o 2,6 mld. Kč (-7,4 %). Nejvíce vzrostly příjmy ze sociálních příspěvků (+61,2 mld., resp. 7,3 %), daní z výroby a dovozu (+41,2 mld., resp. 6,4 %), a důchodových daní (+26,2 mld., resp. 5,7 %).
Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně vzrostly v roce 2019 o 8,1 %, resp. 178,1 mld. Kč. Nejvíce vzrostly sociální dávky (+66,4 mld., resp. 8,1 %), zaplacené náhrady zaměstnancům (+54,9 mld., resp. 10,5 %) a výdaje na hrubou tvorbu kapitálu (+30,7 mld., resp. 13,4 %).
Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2019 dosáhla úrovně 30,21 % HDP. Meziročně došlo k poklesu výše relativní zadluženosti o 1,85 p. b. Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl pouze rostoucí nominální HDP (1,92 p. b.), zatímco nominální výše dluhu vzrostla o 3,9 mld. Kč. Dluh na konci roku 2019 dosáhl 1 738,5 mld. Kč, z čehož 91,8 % bylo tvořeno emitovanými dluhovými cennými papíry, jejichž objem meziročně vzrostl o 41,8 mld. Kč, zatímco hodnota přijatých půjček poklesla o 34,4 mld. Kč. Objem přijatých vkladů klesl o 3,5 mld. Kč na 5,1 mld. Kč.
Ukazatele uvedené v tabulce 1 byly zaslány 30. září 2020 Eurostatu.
Poznámky:
Notifikaci deficitu a dluhu vládních institucí sestavuje a předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce za běžný rok, a to vždy ke konci března a září. Projekci běžného roku sestavuje a publikuje Ministerstvo financí. Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Podle maastrichtských kritérií výše deficitu nesmí překročit 3 % a úroveň kumulovaného dluhu 60 % HDP.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Ing. Petr Musil, Ph.D., ředitel odboru vládních a finančních účtů, tel.:734352286, e-mail: petr.musil@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274054232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz
Termín zveřejnění další RI: 22. 10. 2020
- rok 2020 | 2019 (Druhé notifikace, údaje zaslané Eurostatu) | 2019 (První notifikace, údaje notifikované Eurostatem) | 2019 (První notifikace, údaje zaslané Eurostatu)
- rok 2019 | 2018 | 2018 | 2018 | 2018
- rok 2018 | 2017 | 2017 | 2017 | 2017
- rok 2017 | 2016 | 2016 | 2016 | 2016
- rok 2016 | 2015 | 2015 | 2015 | 2015
- rok 2015 | 2014 | 2014 | 2014 | 2014
Zveřejněno dne: 01.10.2020
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
1. 10. 2020
Saldo hospodaření skončilo v přebytku
Notifikace deficitu a dluhu vládních institucí – 2019
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo za
rok 2019 přebytkem ve výši
15,3 miliardy Kč, jenž v relativním vyjádření odpovídá 0,27 % HDP. Oproti
prvním notifikacím poklesl přebytek o 0,1 mld. Kč. Výše zadlužení sektoru
dosáhla na konci roku 2019 úrovně 30,21 % HDP, při meziročním poklesu o 1,85
procentního bodu (p. b.). Uvedené fiskální údaje sloužící k hodnocení plnění
maastrichtských konvergenčních kritérií byly zaslány Evropské komisi
v rámci druhých notifikací v roce 2020.
Saldo hospodaření vládních institucí v roce 2019 bylo revidováno oproti prvním notifikacím o 0,1 mld. Kč. Na revizi salda se podílely zejména aktualizované údaje o daních (+2,0 mld.) a výdajích na projekty neproplacené z EU fondů (-1,1 mld. Kč). K revizi přebytku dále přispěly aktuální údaje z ročních statistických zjišťování u vládních institucí (-1,1 mld. Kč). V návaznosti na mimořádnou revizi národních účtů byly revidovány údaje i za roky 2016 až 2018, přičemž změna maastrichtských konvergenčních kritérií je způsobena zejména revizí nominálního hrubého domácího produktu.
Tab. 1: Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí, Česká republika, 2016-2019
|
Jednotka |
||||
2016 | |||||
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí |
mil. Kč |
34 143 |
76 733 |
49 382 |
15 267 |
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí |
mil. Kč |
1 754 737 |
1 749 677 |
1 734 602 |
1 738 453 |
Hrubý domácí produkt (HDP), běžné ceny |
mil. Kč |
4 796 873 |
5 110 743 |
5 410 813 |
5 754 711 |
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v % HDP |
% |
0,71 |
1,50 |
0,91 |
0,27 |
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v % HDP |
% |
36,58 |
34,24 |
32,06 |
30,21 |
Dle revidovaných údajů vzrostly celkové příjmy sektoru vládních institucí v roce 2019 meziročně o 6,4 %, což představovalo absolutní nárůst o 144,0 mld. Kč. Vzrostly všechny druhy příjmů s výjimkou důchodů z vlastnictví, které klesly o 2,6 mld. Kč (-7,4 %). Nejvíce vzrostly příjmy ze sociálních příspěvků (+61,2 mld., resp. 7,3 %), daní z výroby a dovozu (+41,2 mld., resp. 6,4 %), a důchodových daní (+26,2 mld., resp. 5,7 %).
Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně vzrostly v roce 2019 o 8,1 %, resp. 178,1 mld. Kč. Nejvíce vzrostly sociální dávky (+66,4 mld., resp. 8,1 %), zaplacené náhrady zaměstnancům (+54,9 mld., resp. 10,5 %) a výdaje na hrubou tvorbu kapitálu (+30,7 mld., resp. 13,4 %).
Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2019 dosáhla úrovně 30,21 % HDP. Meziročně došlo k poklesu výše relativní zadluženosti o 1,85 p. b. Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl pouze rostoucí nominální HDP (1,92 p. b.), zatímco nominální výše dluhu vzrostla o 3,9 mld. Kč. Dluh na konci roku 2019 dosáhl 1 738,5 mld. Kč, z čehož 91,8 % bylo tvořeno emitovanými dluhovými cennými papíry, jejichž objem meziročně vzrostl o 41,8 mld. Kč, zatímco hodnota přijatých půjček poklesla o 34,4 mld. Kč. Objem přijatých vkladů klesl o 3,5 mld. Kč na 5,1 mld. Kč.
Ukazatele uvedené v tabulce 1 byly zaslány 30. září 2020 Eurostatu.
Poznámky:
Notifikaci deficitu a dluhu vládních institucí sestavuje a předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce za běžný rok, a to vždy ke konci března a září. Projekci běžného roku sestavuje a publikuje Ministerstvo financí. Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Podle maastrichtských kritérií výše deficitu nesmí překročit 3 % a úroveň kumulovaného dluhu 60 % HDP.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: |
Ing. Petr Musil, Ph.D., ředitel odboru vládních a finančních účtů, tel.:734352286, e-mail: petr.musil@czso.cz |
Kontaktní osoba: |
Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274054232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz
|
Termín zveřejnění další RI: |
22. 10. 2020 |
Poslední zprávy z rubriky Měny-forex:
Přečtěte si také:
Benzín a nafta 25.04.2024
Natural 95 40.41 Kč | Nafta 39.2 Kč |
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz