Provident: „Když přijde krize, sáhneme do úspor,“ říkají Češi. Třetina má naspořeno do 10 tisíc ...

Úspory jsou v době krize obzvlášť důležité. Více než polovina Čechů na úspory také spoléhá pro případnou druhou vlnu Covid-19. Z výzkumu společnosti Provident Financial a společnosti NMS Market Research však vyplývá, že vhodné rezervy má jen menší procento Čechů. Ideální finanční polštář, kterým je šestinásobek měsíčního výdělku, má naspořeno přibližně 17 % z nás.

Nemáme z čeho, nebo to jen neumíme?

Na úspory se chce v případě druhé vlny pandemie spolehnout více než polovina Čechů. S pravidelným spořením to však podle průzkumu Providentu není příliš růžové. Pětina lidí nespoří vůbec a jako důvod udává, že nemá z čeho. Uvádí to i každý desátý v domácnostech s čistým měsíčním příjmem nad 40 tisíc. „Za absencí úspor stojí nedostatečná motivace si je vytvořit, podcenění rizika ztráty příjmu či nenadálých výdajů, případně malý přehled o vlastních financích. Finanční gramotnost Čechů je bohužel stále nízká,“ říká David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni.  Pětina lidí spoří pouze nárazově, když jim na konci měsíce zbydou peníze. 18 % dotázaných šetří do tisícovky měsíčně a úspory ve výši jeden až pět tisíc korun odkládá stranou 26 % Čechů. Pouze každý desátý spoří více.

Nárazové spoření nefunguje

Spoléhat při šetření pouze na to, co na konci měsíce zbude na účtu, podle průzkumu příliš nefunguje. 42 % lidí s touto strategií má našetřeno do 10 tisíc. Např. rozbitá pračka pak takovou domácnost stojí veškerou rezervu. O něco lépe je na tom dalších 31 % dotázaných, kteří spoří nárazově. Ti mají polštář ve výši 10 – 50 tisíc.

Pětina národa nemá žádné úspory

Odborníci udávají jako bezpečnou rezervu úspory ve výši šesti platů. S průměrnou čistou mzdou (25,5 tisíce korun) by tedy měl člověk mít naspořeno 153 tisíc. Takové úspory má podle průzkumu Providentu 17 % dotázaných. „Obzvlášť v dnešní velmi nejisté době je finanční rezerva důležitá. Pomáhá zvládat pocit stresu, že v případě nenadálých událostí nezůstane rodina bez prostředků. Bohužel pětina dotázaných v našem průzkumu nemá našetřeno nic a dalších 27 % má úspory pouze do 20 tisíc. Pro rodinu s dvěma dětmi stěží vystačí na jeden měsíc výpadku příjmů,“ říká Marek Reichl, odborník na osobní finance ve společnosti Provident.

Déle než rok by z úspor vyžil jen každý desátý

I když lidé znají výši svých úspor, je pro ně obtížné říct, jak dlouho by z nich dokázali vyžít v případě ztráty příjmu. Neví to 23 % lidí s rezervou do 10 tisíc. Déle než rok by ze svých úspor dokázalo žít 19 % lidí ve věku 55-64 let, ale pouze 6 % mladých dospělých (18-24 let).