Velké inflační zmatení
Jamie Merchant má docela trefnou poznámku k Moderní monetární teorii: Jak její zastánci, tak odpůrci ji podle něj vnímají jako teorii peněz, teorii monetární (jak název napovídá). A neustále se dohadují, kdo z nich má pravdu. Jenže fakticky jde o „teorii státu“. Dnes trochu více o inflaci, či spíše inflačním zmatení.
Začal jsem poznámkou o MMT, protože úvahy o ní jsou stále relevantnější. Zastánci MMT v principu tvrdí, že stát může své deficity pokrývat tiskem peněz, jediným limitem je mu inflace. Dokud tedy nehrozí vysoká inflace, může vláda tímto způsobem financovat dlouhou řadu projektů a programů. A inflace samotná je pak dána zejména tím, jak firmy a zaměstnanci soupeří větší podíl na příjmech. Jde o takový mix řady teorií, v některých oblastech docela středněproudých, někdy zase neobvyklých s tím, že středobodem všeho je právě inflace. A poslední dobou se hodně diskutuje o tom, že MMT již byla fakticky uvedena do praxe tím, jak mohutně se nyní v některých zemích monetárně a fiskálně stimuluje.
Můj pohled na další vývoj inflace jsem tu prezentoval již před časem. Že jde o téma pro veřejnost stále zajímavější, ukazuje třeba následující graf s počtem vyhledávání tohoto hesla:
Na téma budoucí inflace se můžeme dívat i tak, že půjde o výsledek toho, (i) jak budou nastaveny inflační cíle a (ii) jak se centrálním bankám bude dařit je dosáhnout. V posledních letech toho často schopny nebyly, ale z druhé strany – nebyly schopny inflaci zvednout na cíl. Hodně se v této souvislosti hovoří o tom, že "centrálním bankám došly náboje“ a podobně. Já se na tuto věc dívám trochu méně černobíle – z čistě technického hlediska monetární náboje nemohou dojít nikdy. Jde jen o to, co je společensky a politicky průchodné, a také o to, co je, řekněme, uřiditelné. I v této souvislosti jsem zmiňoval MMT, protože proti ní stojí možná zejména neurčitý pocit, že s tímto přístupem by se věci mohly lehce vymknout kontrole. A to nejen na úrovni inflace – viz ona zmínka o tom, že než o pouhou teorii monetární jde spíše o teorii státu.
Těžko se strefuje do cíle. A ani pořádně nevíme, kam jej nastavit
Jak je to s oněmi inflačními cíly? V principu mohou zůstat tam, kde jsou. Mohou být sníženy, či naopak zvýšeny. Ti, kteří se kloní k poslední možnosti, většinou argumentují tím, že takový krok by zvýšil prostor pro snížení sazeb v době, kdy by bylo třeba ekonomiku stimulovat: Pokud by inflace nebyla na 2 %, ale třeba na 4 %, výše by byly i nominální sazby na vrcholu cyklu, a tudíž by existoval větší prostor pro jejich pokles (na spodku omezený cca nulou).
Mohli bychom pak také tvrdit, že tento posun inflačního cíle by tak eliminoval „nepříjemnosti“ spojené s kvantitativním uvolňování, s negativními sazbami, a podobně. Přijdeme ale i na protiargumenty a systematicky se tématu věnuje „Raising the Inflation Target: How Much Extra Room Does It Really Give?“ z července letošního roku. Její autoři tvrdí, že monetární přínosy zvýšení inflačního cíle ze 2 % na 4 % by nedosahovaly ekvivalentu dalších 2 procentních bodů, ale jen asi 0,5 – 1,6 procentního bodu. Příčinou je, že v prostředí vyšší inflace dochází k častějšímu pohybu cen a monetární politika tak ztrácí svou „potenci“. Pokud by měl být prostor pro monetární politiku zvýšen o ekvivalent oněch 2 procentních bodů, musel by inflační cíl vzrůst až na 5 %.
V dubnu letošního roku zase spatřila světlo světa „Does Low Inflation Pose a Risk to Economic Growth and Central Banks Reputation?“ v níž Marek Dabrowski také poukazuje na to, že ve vyspělých zemích se inflace již nějaký čas pohybuje pod historickým standardem a pod cíli. Podle jeho názoru ale nehrozí deflace a podstřelování inflačního cíle ani nepoškozuje kredibilitu centrálních bank. Ty by se tak neměly snažit o zvednutí inflace zpět k 2 %, ale naopak by jej měly snížit a vysvětlit tento krok veřejnosti. Důvěryhodnost centrálních bank je pak podle ekonoma ohrožena spíše populistickými tlaky a také tím, že dostávají další a další mandáty nad rámec cenové stability.
Tvrzení a závěry této studie tedy stojí mimo jiné na zpochybnění tradičních argumentů pro cca 2% inflační cíl. Mezi ně patří třeba názor, že je vhodné udržovat v ekonomice určitou inflaci kvůli rigiditě mezd a cen (směrem dolů). Inflace tak umožňuje dosáhnout reálnou flexibilitu – reálný pokles některých cen a mezd i v prostředí této rigidity. Ekonom na to ale namítá, že současné trhy a ekonomiky jsou vysoce konkurenční. A zrovna tak podle něj neplatí, že v prostředí nízké inflace roste riziko pádu do deflace.
Se vší tou teorií a daty...
V principu by to mělo být jednoduché: Na základě teorie a praxe nastavit pro ekonomiku nejvhodnější inflační cíl. A na základě teorie a praxe jej dosahovat. Realita vypadá jinak, sporů a zmatení je přes všechny teorie a data (a vyhledávání na Googlu – viz výše) asi více než shody a jasnosti. A můžeme tak uvažovat o tom, že monetární (a potažmo všechny ekonomické) teorie nejsou vlastně o tom, o čem se zdají být (jako MMT není o věcech monetárních – viz úvod). Již jsem to tu nějaký čas nezmiňoval, tak si dnes dovolím připomenout: Jak říkal Einstein, vážné problémy nelze vyřešit na té úrovni, na které vznikly. A možná to můžeme trochu doladit: Ne na té úrovni, na které se zdá, že vznikly.
Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz