Zájemce o zakázku v myanmaru by měl v zemi aktivně působit

Zahraniční společnosti se mohou v Myanmaru zúčastnit některých veřejných zakázek. Český exportér bude v podstatně výhodnější pozici, pokud v zemi aktivně působí již v době vyhlášení veřejné zakázky.

Ilustrační foto: shutterstock

Vzhledem ke krátkým lhůtám pro přihlášení se do tendru je ve většině případů poměrně složité účastnit se soutěže bez předchozího povědomí o připravované zakázce či bez již zajištěných výrobních a expertních kapacit v zemi. 

ZÁKON ZATÍM NEEXISTUJE

V Myanmaru dosud neexistuje zastřešující zákon o veřejných zakázkách a jednotliví zadavatelé se řídí vlastními předpisy na svazové či regionální úrovni. Podmínky konkrétních tendrů se tudíž odlišují, a to jak v pravidlech a lhůtách jejich vypisování, tak v konkrétních kritériích pro stanovení kvalifikovaných uchazečů. Vláda Rangúnského regionu například vede seznam kvalifikovaných dodavatelů, do něhož se firmy musí předem zaregistrovat, aby se mohly o jednotlivé zakázky ucházet.

Všechny zakázky svazové vlády i regionálních vlád jsou vyhlašovány veřejně, a to jednak umístěním do oficiální Banky projektů, vedle toho také formou inzerátu v národním či regionálním tisku a často i na webových stránkách zadavatele. Banka projektů byla uvedena do provozu v únoru 2020 a shromažďuje informace o všech vyhlášených a realizovaných veřejných zakázkách. Teoreticky by do budoucna tato databáze měla zahrnovat také údaje o plánovaných tendrech. Pokud se tento ideál podaří v dohledné době naplnit, bude možné na základě údajů z Banky projektů plánovat případné vytvoření požadovaného zázemí v zemi před samotným podáním nabídky.

Po zveřejnění tendru si jednotliví zájemci musí u zadávající organizace zakoupit podrobnou dokumentaci k zakázce, která zahrnuje formulář přihlášky do tendru, detailní technické specifikace požadovaného plnění a údaje o procesní stránce zadávacího řízení včetně odkazu na konkrétní předpisy, jimiž je to které řízení upraveno.

KRÁTKÁ DOBA NA ZPRACOVÁNÍ

Vlastní doba na zpracování nabídek bývá extrémně krátká, typicky jeden měsíc od vyhlášení tendru, u zakázek menšího rozsahu často i méně. Takto těsné termíny se užívají i u velkých strategických zakázek a výrazně zvýhodňují místní společnosti, zejména ty, které jsou schopny neformálními kanály zjistit informace o chystaném tendru již před jeho vyhlášením.

Způsob zadávání veřejných zakázek silně zvýhodňuje místní uchazeče a firmy, které již v zemi působí, nejlépe ve formě joint-venture s místním partnerem. Zakázky jsou téměř vždy vypisovány v místní měně (s výjimkou mezinárodních tendrů, které jsou obvykle vypisovány v amerických dolarech) a požaduje se fyzické předání přihlášky do tendru v sídle zadávající organizace.

V podmínkách tendrů, které jsou výslovně otevřené zahraničním společnostem, je často specifikováno, jaká minimální část prací má být provedena v místě, případně kolik místních zaměstnanců se má na zpracování zakázky podílet. Pokud zahraniční firma v řízení uspěje, musí v Myanmaru založit společnost a ta následně uzavře smlouvu na provedení zakázky.

Mezinárodní tendry se přitom vypisují prakticky výhradně na dodání technologií či služeb, které v zemi nejsou běžně nabízeny. Zadavatel musí svým nadřízeným orgánům v rámci schvalování tendru doložit, že provedl šetření a že nenalezl místního dodavatele.

TENDRY V RÁMCI ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE

Specifickým případem jsou pak tendry vypisované v rámci projektů rozvojové spolupráce, kdy někteří donoři mohou požadovat zařazení dalších kritérií na určení kvalifikovaných účastníků řízení. Pokud je rozvojový projekt hrazen z prostředků mezinárodní organizace či cizí vlády, může být výběr uchazečů o zakázku omezen na subjekty registrované v členských státech dané organizace, či v zemi, která pomoc poskytla bilaterálně. Takto v Myanmaru postupuje například Asijská rozvojová banka.

Naopak tendry v rámci rozvojových projektů Světové banky jsou otevřené firmám ze všech zemí, avšak dárce uplatňuje poměrně přísná pravidla pro organizaci zadávacího řízení a prověřování due dilligence uchazečů. Informace o chystaných zakázkách Světové banky jsou k dispozici na webových stránkách World Bank Procurement Results a v mobilní aplikaci World Bank Project Procurement (Android, Apple), kde lze vypsané zakázky filtrovat podle zemí, typu zakázky a dalších kritérií.

PARTNERSTVÍ VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU

Zvláštní kategorií veřejných zakázek jsou nabídky partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) iniciované přímo soukromým sektorem. V takovém případě se stále častěji uplatňuje model takzvané švýcarské výzvy (Swiss challenge), kdy je projekt spolupráce navrhovaný soukromou firmou veřejné instituci nabídnut k realizaci také ostatním firmám. Vyzyvatelská firma může zakázku získat, pokud nabídne její provedení levněji či za obdobnou cenu, avšak s jinou předností (například rychlejší realizací). I zde však většinou platí obvyklá měsíční lhůta na vypracování alternativních nabídek. Pokud bude návrh vyzyvatele vybrán k realizaci, musí také kompenzovat náklady na přípravu projektu původního zadavatele.

Uplatňování švýcarské výzvy v tuto chvíli není povinné a užívá se zejména u velkých či jinak citlivých projektů. V současné době je touto formou prověřována výhodnost developerského projektu New Yangon City, kde předkladatel projektu (čínská státní společnost CCCC) navrhuje z vlastních zdrojů realizovat výstavbu nové městské čtvrti v Rangúnu na pozemcích patřících městu, které by následně získalo minoritní podíl na nově vybudovaných stavbách. Je zvažováno užití tohoto modelu pro navrhovaný projekt na vybudování linky pro třídění, zpracování a likvidaci odpadu (včetně nebezpečného) z rangúnských průmyslových zón.

Velvyslanectví ČR v Rangúnu průběžně sleduje vývoj v oblasti veřejných zakázek, a to ve smyslu jednotlivých tendrů i s ohledem na vývoj právní úpravy a obecného nastavení systému veřejných zakázek v Myanmaru. O dalším dění ohledně myanmarských tendrů budeme průběžně informovat. České firmy, které mají zájem o detailnější informace ohledně specifické úpravy a chystaných tendrů v konkrétních odvětvích, se mohou přímo obrátit na obchodně-ekonomický úsek velvyslanectví.

Kamil Pikal, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Rangúnu