Na zlepšení léčby cévních mozkových příhod se zaměří brněnští výzkumníci

Rychlejší a účinnější vývoj nových léčiv a postupů pro diagnostiku cévních mozkových příhod má za cíl nový výzkumný klastr, v němž se spojilo sedm institucí.

Klastr s názvem STROKE Brno patří v této oblasti mezi největší ve střední Evropě díky propojení řady institucí základního i aplikovaného výzkumu s nemocnicí a biotechnologickou firmou. Zhruba do deseti let by odborníci chtěli přijít s novými možnostmi diagnostiky a léčby některých typů cévních mozkových příhod.

V mezioborovém uskupení je Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC), Biofyzikální ústav Akademie věd ČR, Loschmidtovy laboratoře Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a FNUSA-ICRC, Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR, Výzkumný ústav veterinárního lékařství (VÚVeL), Masarykův onkologický ústav a firma BioVendor – Laboratorní medicína a.s.

Společně se odborníci chtějí zaměřit na nové možnosti, jak se vypořádat s cévními mozkovými příhodami, které jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí ve světě a nejčastější příčinou invalidity u dospělých. V České republice postihne cévní mozková příhoda 25 tisíc lidí ročně a bezmála deset tisíc lidí ročně na její následky umírá.

„Cévní mozková příhoda nejčastěji vzniká uzavřením tepny v mozku a právě na diagnostiku a efektivnější odstranění krevních sraženin se zaměřujeme. Provázání různých odborností je nutné proto, abychom mohli lépe propojit laboratorní výzkum s potřebami pacientů a byli schopní rychleji a lépe navrhovat nové léčebné postupy takzvaně od nápadu po pilulku,“ uvedl iniciátor klastru Robert Mikulík, který je vedoucí cerebrovaskulárního výzkumného programu ve FNUSA-ICRC a působí také na Lékařské fakultě MU.

Hledání nových enzymů pro rozpuštění sraženin

Uvedená pracoviště už spolupracují delší dobu a mají za sebou několik výzkumných projektů. Každé z nich se přitom věnuje jiné fázi výzkumu a vývoje. Konkrétně Loschmidtovy laboratoře se zabývají proteinovým inženýrstvím a jejich úkolem je hledat nové enzymy a případně jejich úpravy, které by se daly použít pro rozpouštění krevních sraženin v mozku. Je to nejčastější forma péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou, jen asi pět procent lidí podstupuje náročnější zákrok, při němž se sraženina odstraňuje mechanicky pomocí katetru.

„Trombolytika využívaná pro rozpouštění sraženin umí v současnosti odstranit asi dvacet až třicet procent sraženiny. Čím větší a závažnější je, tím menší je šance, že budou účinná. V této oblasti je tedy velký prostor pro zlepšení a každý nárůst míry rozpuštění sraženiny bude znamenat pokrok,“ podotkl Mikulík.

V současnosti se jako trombolytika využívají lidské enzymy, kromě snahy vylepšit stávající pro klinické účely schválené látky, se ale vědci snaží hledat i jinde. „Nové enzymy pro rozpouštění sraženin v mozku aktuálně hledáme například u delfínů, krev sajících netopýrů nebo u primátů,“ uvedl vedoucí Loschmidtových laboratoří Jiří Damborský. Enzymy podobné těm lidským hledají odborníci ve světových databázích a za pomoci vlastních softwarových nástrojů se také dívají na možnosti, jak je pozměnit, aby byly účinnější případně tolerované lidským tělem.

Vytipované enzymy pak odborníci z Masarykovy univerzity posouvají do dalších laboratoří v klastru. Například VÚVel se věnuje nanofarmakologii a vývoji nosičů pro látky využitelné ve výzkumu i v diagnostice za pomoci zobrazovacích metod a také testování novinek na zvířecích modelech. Biofyzikální ústav zase testuje nové enzymů v modelech lidského mozku vytištěného na 3D tiskárně, které umožňují simulovat vznik sraženin i jejich rozpustnost. Firma BioVendor zase pomáhá s produkcí nově vytipovaných enzymů a především pak s vývojem nových diagnostických sad nebo léčiv.

Nová diagnostika i léčba

„Pro nás jde o unikátní příležitost podílet se na celém procesu výzkumu a vývoje nových farmakologických prostředků či systémů pro diagnostiku cévní mozkové příhody,“ uvedl výkonný ředitel společnosti BioVendor Michal Kostka s tím, že díky spolupráci mají daleko více informací a finální fáze výroby pak může být rychlejší než obvykle. FNUSA-ICRC pak kromě dalšího může zajistit potřebné a náročné klinické studie. První výstupy s ohledem na časovou náročnost medicínského výzkumu a jeho převedení do praxe ale Robert Mikulík očekává nejdříve za deset let.

Členové klastru STROKE Brno se na vývoj nových farmak, biofarmak a nanosystémů pro diagnostiku a léčbu cévní mozkové příhody, nové diagnostické postupy a prognózy cévních mozkových příhod zaměřují dlouhodobě. Spolupracují s nimi o zahraniční odborníci z Vall d´Hebron Institut Barcelona, z jihokorejské Dongguk University v Soulu či Weizmannova Institutu v Rechovotu.