Pandemie ovlivnila provoz přenosové soustavy, situace se postupně vrací do normálu

Setrvalý pokles spotřeby elektrické energie začal 9. března 2020. V období kolem velikonočních svátků, kdy se již naplno projevilo omezení výroby ve velkých továrnách, dosáhl pokles spotřeby elektřiny v pracovních dnech hodnoty 15 %. Tato hodnota již pracuje s očištěnými údaji po eliminaci výkyvů počasí, resp. po přepočtu na normály teploty a slunečního svitu. Přibližně 20. dubna se relativní snižování spotřeby zastavilo a na konci dubna a po většinu května se pohybovalo kolem 12 %. V posledním květnovém týdnu činila jeho hodnota 9 %. Velikost současné spotřeby odpovídá letnímu období v minulých letech.

Ještě výrazněji ovlivnila pandemie vývoj salda neboli součtu všech toků elektřiny směrem z ČR a do ČR. „Pokles hodnoty salda za březen dosáhl proti minulému roku 47 %, v dubnu dokonce 60 %. V deseti dnech byla přenosová soustava ČR čistě importní, což je z hlediska historie mnoha minulých let výjimečné. Situaci v druhé polovině května charakterizuje exportní saldo blížící se obvyklým hodnotám,“ říká Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS, a. s., pověřený řízením úseku Energetický obchod, regulace a dispečink a současně viceprezident Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E).

Nízká spotřeba elektřiny se odrazila také v poklesu její výroby – zdroje poskytující služby výkonové rovnováhy pracovaly na technologickém minimu, nebo byly odstaveny. Zároveň docházelo a stále dochází v celé Evropě k vysoké výrobě z fotovoltaických a větrných elektráren, která se projevuje tlakem na cenu silové elektřiny. Ta se v posledních týdnech pohybuje na velmi nízkých hodnotách, kolem 20 EUR/MWh, a v mnoha hodinách (o víkendech v druhé polovině května) blízko nule nebo dokonce v záporných hodnotách. „Současná cena silové elektřiny je nejnižší za posledních pět let, což v kombinaci s cenou emisních povolenek vede k odstavování zejména uhelných elektráren, jejichž výroba se stává ztrátovou. To se pak promítá i do cen služeb výkonové rovnováhy – vyšší náklady zaznamenáváme zejména u záporných bilančních služeb,“ dodává Zbyněk Boldiš.

Společnost ČEPS během krize neměla provozní problémy se zajištěním výkonové rovnováhy v reálném čase, situaci většinou řešila standardními nástroji dispečerského řízení. Přenosová soustava tak fungovala ve standardním režimu, bezpečně a spolehlivě. Stejně tak probíhal i provoz propojených evropských soustav, a to díky koordinaci dispečerského řízení mezi jednotlivými státy, úzké spolupráci i společnému nácviku řešení mimořádných situací.