Víkendář: Sucho a COVID-19 jako zlom pro autoritářské režimy

Je možné, že by ekonomické šoky podporovaly demokracii? Tímto tématem se na stránkách VoxEU zabývají Antonio Ciccone a Adilzhan Ismailov a jako základ svého výzkumu používají negativní šoky ve srážkách, ke kterým došlo po roce 1946. Tyto šoky mají samozřejmě negativní dopad na zemědělskou produkci. Jaký je jejich vliv na demokracii?

„V šedesátých letech byly země specializující se na zemědělství povětšinou autoritářskými režimy, dnes jde o demokratické státy,“ uvádějí ekonomové s tím, že právě v takových zemích je možné zkoumat dopady velkých ekonomických šoků vyvolaných nedostatkem srážek na politický systém. Podle některých teorií by měl podobný šok vést k větší demokratizaci, protože zvyšuje ochotu lidí postavit se proti vládnoucí garnituře. Jinak řečeno, ti, kteří dříve o politické dění nejevili větší zájem, kvůli negativnímu ekonomickému šoku mění svůj postoj.

Ciccone a jeho kolega tvrdí, že negativní srážkový šok vyvolává pokles zemědělské produkce. Následně se zaměřují na možné politické změny. Docházejí k závěru, že po srážkovém šoku „roste u zemí, kde panuje autoritářská vláda, pravděpodobnost demokratizace“. A tento efekt se projevuje i v delším období – pravděpodobnost toho, že země bude za deset let demokratická, roste o 2 – 3 procentní body.

V následujícím grafu ukazuje černá křivka vztah mezi objemem srážek (osa x) a výší zemědělské produkce. Pokud srážky rostou, zvyšují se výnosy zemědělských plodin, ale jen do jisté míry. V určitém bodě se křivka začne opět otáčet směrem dolů, protože další srážky již zemědělskou produkci poškozují:

Jestliže skutečně platí vztah mezi ekonomickou aktivitou (zde aproximovanou zemědělskou produkcí) a demokratizací, měla by se nalezená pravděpodobnost demokratizace vyvíjet opačně než křivka zemědělské produkce. Ciccone a jeho kolega v grafu ukazují tři křivky, které tuto závislost popisují, každá pracuje s jinou klasifikací demokratických a autoritářských režimů. Všechny ale mají tvar, který odpovídá tomu, že rostoucí produkce snižuje pravděpodobnost demokratizace a naopak negativní šok ji zvyšuje.

Jak bylo zmíněno, ekonomové hovoří o dlouhodobém demokratizačním efektu sucha. A zmiňují, že podle těchto závěrů by šok ve formě COVID-19 mohl pro některé autoritářské režimy znamenat „bod zlomu“.

Zdroj: VoxEU