Velké vodní baterie v 1. čtvrtletí zvedly výrobu o 19 % a počet startů o 1,3 %. Přečerpávací elektrárny míří k sedmé miliardě v řadě.

Ještě důležitější než absolutní objem výroby v přečerpávacích elektrárnách je jejich schopnost a stálá připravenost vyrovnávat nedostatek či naopak přebytek elektřiny v celé síti a pomáhat tak čelit případnému black-outu.

Role přečerpávacích elektráren coby velkých baterií v energetické soustavě každoročně roste v souvislosti s pokračující decentralizací energetiky a s růstem kapacit kogeneračních jednotek a obtížně predikovatelných obnovitelných zdrojů. O zvýšeném nasazování přečerpávacích elektráren svědčí i rostoucí počet uskutečněných startů přečerpávacích elektráren, a to jak v čerpadlovém (z dolní do horní nádrže), tak i v turbínovém režimu (voda míří z horní nádrže na turbínu). Zatímco v 1. čtvrtletí roku 2019 přečerpávací elektrárny startovaly celkem v 1652 případech, za letošní první tři měsíce to bylo už 1674 najetí. Vzhledem k nejvyššímu počtu soustrojí připadl nejvyšší počet startů opět na dalešickou elektrárnu.

Počty najetí přečerpávacích vodních elektráren ČEZ

Magické oko Jeseníků na Dlouhých stráních, dalešicko-mohelenská soustava ležící pod jadernou elektrárnou Dukovany a povltavská štěchovická elektrárna dodaly v letošním 1. čtvrtletí do sítě celkem 338 milionů kWh elektřiny. V meziročním srovnání jde o 19% nárůst a současně množství energie pokrývající pomyslnou spotřebu 100 tisíc českých domácností. Za celý loňský rok vyprodukovaly přečerpávací vodní elektrárny více než 1,18 miliardy kWh, jen za první letošní tři měsíce tak už mají vyrobeno 28,6 procenta tohoto objemu. Ve srovnání s rokem 2009 se loni objem výroby v přečerpávacích elektrárnách zvýšil o 92,5 %.

„Šest let v řadě přečerpávací vodní elektrárny opakovaně překonávají hranici vyrobené jedné miliardy kWh. V rámci celé energetické soustavy ČR jsou totiž stále častěji ve zvýšené frekvenci nasazovány k vykrývání výroby, resp. nevýroby z obnovitelných a dalších malých zdrojů. Velkou roli hraje také vyšší úroveň obchodování s vyrobenou elektřinou v době denních cenových špiček. Vyplácejí se nám proto investice uplynulých let v řádu stovek milionů korun do modernizačních opatření, zvyšování efektivity a prodloužení životnosti všech tří elektráren,“ komentoval výsledky Petr Maralík, ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s.

Výroba v přečerpávacích vodních elektrárnách ČEZ, a. s. [2005-1Q 2020]

Přečerpávací vodní elektrárny jsou schopny najet na plný výkon během 1-2 minut. V době přebytku elektrické energie v síti (především v noci, ale v posledních letech stále častěji i v průběhu dne) se voda čerpá z dolní nádrže do horní a ve špičkách, v době nedostatku elektřiny, se v turbínovém režimu naopak vyrábí elektrická energie. Elektrárny tak slouží jako obrovský akumulátor elektrické energie. V rámci jednoho přečerpávacího cyklu dokáží všechny tři dohromady „napumpovat“ do české energetické sítě až 5,9 milionu kWh. Stejný objem energie by dokázal naplnit až po okraj baterie 164 tisíc elektromobilů střední třídy.

Veškeré vodní elektrárny ČEZ v České republice, které slouží jako významný doplňkový zdroj schopný rychlého najetí na plný výkon a operativního vyrovnání okamžité energetické bilance v elektrizační soustavě ČR, vyrobily v prvním čtvrtletí téměř 520 milionů kWh elektřiny. Za celý rok 2019 to bylo úhrnně 2,2 miliardy kWh.

Podívejte se prostřednictvím virtuální prohlídky, jak fungují přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně

a Štěchovice II

Věděli jste, že…

• přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně – jeden z „divů České republiky“ – disponuje největší reverzní vodní turbínou v Evropě – o instalovaném výkonu 325 MW?
• horní nádrž PVE Dlouhé Stráně leží v nadm. výšce 1350 m a má celkový objem 2,72 mil. m 3?
• dalešickou přečerpávací vodní elektrárnou z roku 1978 protekla za 35 let jejího spolehlivého provozu voda o objemu 55 nádrží dalešické přehrady?
• hráz dalešické přehrady 102 metrů vysoká je nejvyšší funkční sypanou hrází v Evropě?
• přečerpávací elektrárna Štěchovice II pracující se spádem až 220 m a umělou nádrží na kopci Homole o obsahu 500 000 m3 byla v době svého vzniku v roce 1947 třetí největší přečerpávací vodní elektrárnou světa?
• Historicky prvním přečerpávacím vodním zdrojem na našem území byla v roce 1930 šumavská elektrárna Černé jezero, která je dodnes funkční jako malá vodní elektrárna?