Děti v Česku se setkávají s kybernenávistí více než jinde v Evropě

Výsledky výzkumu, který se dlouhodobě věnuje chování dětí ve virtuálním prostoru v evropských zemích, ukazují, že číst a vidět na internetu nenávistné obsahy není pro děti ve věku od 11 do 17 let neobvyklé. Míra této zkušenosti se ale napříč zeměmi liší a Češi se s nimi dostávají do kontaktu nejčastěji – řeklo to 59 procent z nich.

Pro srovnání například ve druhém Polsku to uvedlo 47 procent a ve Francii jenom 21 procent dětí. Rozdíly jsou i ve frekvenci, s jakou k tomuto fenoménu dochází. V České republice nenávistné obsahy potkává denně nebo skoro každý den až šest procent dětí. Nejméně často je to v Itálii nebo na Slovensku, kde to uvedlo pouze jedno procento dotazovaných. Ve všech zemích je tato zkušenost úzce spjatá s věkem, častěji se to děje u starších dětí a adolescentů.

„Na základě našich zjištění vidíme, že se v dnešní době s kybernenávistí setkává velké množství dětí a adolescentů. Proto bychom s nimi o těchto zkušenostech měli více mluvit a poradit jim, jak reagovat. Je důležité zjistit, které děti toto riziko může nejvíce ohrozit a přizpůsobit tomu strategie prevence a intervence,“ říká psycholožka Hana Macháčková z Fakulty sociálních studií MU, jedna z autorek výzkumné zprávy.

Počet agresorů, kteří uvedli, že nenávistné zprávy posílali ostatním, byl menší a pohyboval se mezi jedním procentem (Itálie) a osmi procenty (Polsko, Rumunsku). V České republice nenávistné zprávy na internetu za rok poslalo pět procent dětí a adolescentů. Takovéto jednání bylo však spíše ojedinělé – že něco takového udělali jednou týdně nebo častěji, sdělilo v každé zemi méně než jedno procento dětí a adolescentů.

„Negativní dopady se však netýkají jenom jednotlivců, kteří se s nenávistnými obsahy na internetu přímo setkají, ale celé společnosti. Výzkumy ukazují, že kybernenávist snižuje soudržnost ve společnosti a posiluje diskriminační postoje vůči již tak zranitelným skupinám,“ podotýká další z autorek zprávy Marie Bedrošová.

Pojem kybernenávist označuje nenávistné projevy na internetu a prostřednictvím komunikačních technologií, jako jsou mobilní telefony a počítače. Jsou to projevy, které šíří a ospravedlňují netoleranci a diskriminaci, napadají lidi na základě jejich skupinových charakteristik, jako je etnicita, náboženství, nebo sexualita.

Celý report o fenoménu kybernenávisti, ke kterému se vyjádřilo téměř 9500 dětí z deseti zemí Evropy, je v angličtině dostupný na internetu. Výzkum je součástí projektu EU Kids Online. V jeho rámci proběhlo mezi podzimem 2017 a létem 2019 dotazníkové šetření v 19 zemích Evropy. Kompletní zpráva v angličtině je dostupná na webu týmu IRTIS Masarykovy univerzity, který se výzkumem v české části projektu stojí.