Včera Fed, dnes je na řadě ECB. Opět toho moc nečekejme (Ranní zpráva z finančního trhu)

Americká centrální banka na svém včerejším zasedání v souladu s očekáváním žádný zásadnější stimulační balíček nenachystala. Dnes se sejdou jejich evropští kolegové, a ani zde nepředpokládáme doručení nějakého významnějšího měnově politického opatření (více zde https://bit.ly/2VLUlBJ). Zajímavý dnes bude ekonomický kalendář, neboť přinese další sérii dat z reálné ekonomiky z počátku rozšiřování pandemie covid-19.

HDP v evropských zemích již v Q1 20 dramaticky padal

I když se nabízí dnešní zasedání ECB označit za událost dne, zapomenout bychom neměli ani na ekonomické indikátory, které nám dnešní ekonomický kalendář nabízí. Budou totiž zveřejněny první odhady výkonnosti klíčových ekonomik v eurozóně za Q1 20. A je jasné, že data odhalí závažnost situace v období nástupu pandemie covid-19 ke konci prvního kvartálu.

Obáváme se, že všechny velké evropské země spadly koncem prvního čtvrtletí do recese. Propady za druhé čtvrtletí ale budou zřejmě ještě výraznější. Pro eurozónu jako celek předpokládáme za Q1 20 mezičtvrtletní pokles o 6,2 %. Z velkých zemí na tom budou nejhůře Itálie (-11,99 %) a Španělsko (-7,5 %). Francie již svá čísla zveřejnila dnes ráno. Pokles o 5,8 % představuje nejhorší mezičtvrtletní výsledek v historii vůbec. Velké zklamání pro trh, my jsme se ale obávali ještě horšího čísla. Německá data budou publikována až 15. května, výsledek ale bude patřit k těm lepším (-2,3 %). Odhady jsou ale zatíženy velkou nejistotou, protože za samotný březen ještě příliš dat z reálné ekonomiky při tvorbě odhadu za celé první čtvrtletí nebylo. Samotná struktura poklesu HDP bude sice zveřejněna až 9. června, nicméně je zřejmé, že za poklesem budou stát všechny složky, primárně spotřeba domácností a investice.

Z eurozóny se dnes zároveň dočkáme prvního odhadu dubnové inflace. Hlavně kvůli propadu cen ropy se obáváme pádu inflace až na 0,1 % y/y. Nicméně včerejší německá data ukazují na riziko vyššího čísla. Dynamika jádrové inflace zpomalí, primárně ale kvůli jinému letošnímu nastavení Velikonoc ve srovnání s těmi loňskými. V dalším měsíci se obáváme, že v eurozóně jako celku bude zaznamenána deflace, tj. meziroční pokles spotřebitelských cen.

Z pohledu eura tak dnes příliš pozitivní data očekávat nelze a stejně tak není možné příliš se spoléhat se na to, že společné evropské měně vytvoří podporu ECB. Silná měna dnes není v zájmu nikoho. Ani dolar se dnes silných dat nedočká – tradiční čtvrteční statistiky o poštu nových uchazečů o podporu v nezaměstnanosti potvrdí téměř brutální dopad pandemie covid-19 na americký trh práce. Kurz eura by tak měl setrvávat v pásmu posledních dní mezi 1,0750 a 1,1000 USD/EUR. Koruna zůstane ve vleku vnějšího sentimentu, tuzemský kalendář je prázdný. Kurz by se měl pro dnešek udržet v pásmu 27,00 až 27,30 CZK/EUR. V případě zdolání 27,00 CZK/EUR se můžeme dočkat testování úrovně 26,80 CZK/EUR.

Trhy před FOMC na vlně opatrného optimismu. A nakonec i po.

Na globálních trzích včera převládal mírný optimismus. Ten se projevoval v opatrném růstu evropských i amerických akciových trhů, na devizovém trhu euro vůči dolaru pouze lehce posilovalo. Před večerním zveřejněním výsledku jednání FOMC a dnešním jednáním evropských centrálních bankéřů byla patrná nižší aktivita. Bez výraznější odezvy trhu se včera obešlo i zveřejnění horších než očekávaných evropských a amerických dat.

Indikátory sentimentu z dílny Evropské komise za duben zklamaly tržní konsensus; nutno ale podotknout, že vytvářet odhady v současné turbulentní době, je pro analytiky extrémně obtížné. Dubnové indikátory důvěry by ale měly znamenat dosažení lokálního dna. S postupným uvolňováním restriktivních opatření, které koncem dubna začínáme v mnoha evropských zemích pozorovat, by jejich květnové vydání mělo být optimističtější. Je ale jasné, že návrat reálných ekonomik na úrovně před pandemií, rozhodně není otázkou letošního roku.

Včerejší den byl ve znamení oznamování důležitých dat i ze Spojených států. Ta přinesla první odhalení toho, jak na tamní ekonomiku v průběhu března zaútočila pandemie Covid-19. A zveřejněné indikátory zrovna nenadchly. Leccos naznačovala již katastrofální dílčí data z trhu práce publikovaná v posledních týdnech. Propad reálného HDP o anualizovaných 4,8 % během prvních tří měsíců letošního roku zklamal podle nás již tak pesimistická tržní očekávání a byl nejhlubší od roku 2008. Z hlediska struktury je jasné, že na frak dostaly zejména služby ve světle zavřených restaurací a dalších podniků a kulturních akcí. Spotřeba domácností propadla o výrazných 7,6 % q/q anualizovaně. Pokles zaznamenaly i podnikové investice, vzestup byl naopak vykázán u rezidenční výstavby. Statistický úřad tentokráte varoval před menší spolehlivostí dat, zejména právě ze sektoru služeb a před následnou i rozsáhlejší revizí. My se obáváme, že americká ekonomika odepíše za celý letošní rok 4,9 %.

Fed na svém včerejším zasedání v souladu s očekáváním ponechal měnovou politiku nezměněnou s tím, že bude pokračovat v podpoře ekonomiky ve světle rizik vyplívajících z omezení ekonomiky kvůli pandemii. Pokračovat bude v programu odkupu aktiv „ v množství potřebném pro hladké fungování trhů“. Fed v prohlášení akcentoval střednědobá rizika nižšího hospodářského růstu i inflace a připravenost ekonomiku dlouhodobě stimulovat. Mírný optimismus se tak na trzích udržel nejen v záběru včerejší americké seance, ale i v průběhu dnešního asijského obchodování.

Mírný optimismus na globálních trzích se projevil i v regionu. Po úterním oslabení měly včera tendenci předchozí ztráty korigovat polský zlotý i maďarská forint, česká koruna pak včera pokračovala v úspěšném úterním tažení. Atakem hladiny 27,10 CZK/EUR flirtovala se svou nejsilnější úrovní od poloviny dubna.