Nebezpečné tajemství v Severní Koreji

O vážném důvodu, kvůli kterému nebyl Kim Čong-un  na oslavách narození svého dědečka Kim Ir-sena, spekuluje mnoho think-tanků, tajných služeb, akademiků i zpravodajských agentur. Zemřel Kim? Je vážně nemocný? Vyhýbá se setkáním ze strachu z koronaviru? Nebo snad došlo k převratu? Ať už byl důvod Kimovy absence jakýkoli, hlavní obava všech spekulujících je stejná –⁠ nikdo neví, kdo by jej nahradil. Jasné není ani to, jak by výměna sil v nejchudší ze zemí, které mají jaderný program, vypadala.

Počáteční zprávy, že je Kim ve špatné zdravotní kondici a zotavuje se po operaci srdce, byly jihokorejskou vládou i jejími tajnými službami bagatelizovány. Za celou dobu přitom „Sever“ oficiálně nepopřel, že by Kim trpěl onemocněním srdce nebo byl operován. V minulosti Kim kvůli zdravotním potížím několikrát zmizel a ví se o zdravotních problémech v jeho rodině (cysty, diabetes, srdeční problémy). Pokud byly důvodem Kimovy nepřítomnosti právě zdravotní problémy, muselo jít o vážnou komplikaci, protože pouze to by jej mohlo zastavit v návštěvě dědečkova mauzolea a přítomnosti na oslavách narození uctívaného zakladatele. Kdyby však zemřel, dalo by se očekávat oznámení spojující Kimovo úmrtí s datem narození dědečka a přirovnání k téměř zázračnému symbolu velikosti obou vůdců.

Jako možný důvod Kimovy nepřítomnosti byl uváděn strach z covid-19. Přesto, že dle oficiálních vyjádření Severní Koreje onemocnění pro zemi nepředstavuje žádný problém, činnost vlády značí spíše opak. Hranice s Čínou byly zavřeny a oficiálně zveřejněné fotografie z Kimovy účasti na posledních událostech i fotografie z oslav Kim Ir-sena ukazují účastníky v ochranných maskách. Je však nepravděpodobné, že by se Kim vystavil riziku nakažení na vojenských základnách a jiných dřívějších setkáních a zároveň se nezúčastnil nejvýznamnější oslavy režimu. Pokud je důvodem jeho absence covid-19, je pravděpodobnější Kimova nákaza než strach z ní.

Státní převrat je nejméně pravděpodobným vysvětlením. Zatímco Kimovo dosavadní chování značí, že pro něj možný puč představuje skutečnou hrozbu, ať už jde o odstranění a popravu strýce, vraždu vlastního bratra nebo čistku mezi diplomaty po nepovedeném setkáním s Trumpem, žádné signály nenaznačují, že by v Severní Koreji mělo k nějakému převratu dojít. Z mnoha možností se tak zdá být nejpravděpodobnějším důvodem Kimovy absence zdravotní komplikace – kardiovaskulární onemocnění nebo infekce covid-19.

Je přitom nutné brát v úvahu značnou nestabilitu režimu, především z pohledu nástupnictví. Kim je velmi mladý a nemá zatím dospělého následníka, který by v dynastii Kimů pokračoval. Jediným rodinným příslušníkem se zkušeností a veřejnou image je Kimova sestra Kim Jo-čong. A právě ona byla osobou s prominentním postavením během zimních olympijských her v Pchjongčchangu v roce 2018 a později se dokonce zúčastnila summitu Kima a Trumpa. Nicméně tato možnost následnictví je značně problematická. 

Přestože je Kim Jo-čong v nezbytné pokrevní linii, jako mladá žena úzce spjata se svým bratrem by nemusela mít pevný souhlas s nástupem do vedení. Severní Korea je konzervativní patriarchální společnost a násilí páchané na ženách je v zemi zcela běžné. Představa, že by se vedoucí představitelé této společnosti sjednotili a podpořili mladou ženu, je tak velmi nepravděpodobná. Stejně jako tomu bylo v případě jejího bratra, problémem by mohl být také její věk. Ačkoli byl Kim na převzetí moci připraven a jeho nástupnictví bylo předem posvěceno otcem, musel čelit obavám kvůli věku a nedostatku zkušeností. A Kim Jo-čong je také nemá. Dalším rizikem je podobnost se situaci, ve které se nacházel po nástupu k moci její bratr. Kim Čong-un se zapletl do krvavých sporů s vysokými severokorejskými představiteli – částečně proto, aby se zbavil vyzývatelů a projevil svou moc, ale také proto, aby změnil směřování země. 

Vrcholní představitelé moci, což jsou především starší muži, by mohli využít nástup Kim Jo-čong k moci jako začátek podobného období a mohli by situaci využít k rozpoutání vnitřního boje. Otevřená válka sil v totalitním státě vybaveným nukleárními zbraněmi rozhodně není žádoucí ani pro region, ani pro celý svět. V takovém případě by skutečně mohlo dojít k zapojení regionálních nebo dokonce světových mocností a nezbývalo by než doufat, že se velmoci rozhodnou podporovat stejné strany.

George Hays II

Anglo-American University v Praze