Učitel přesunul výuku do videí: Studenti jsou na naše obličeje zvyklí, my si zvykáme

Ze dne na den přešli z kontaktní výuky na online formu s využitím spousty užitečných technologických nástrojů. „Myslím, že i kdyby to někdo přímo nařídil, nepůjde nám využívání technologií tak dobře jako teď,“ říká Šaur, který učí na Filozofické fakultě MU a jenž zprostředkovává svým studentům informace prostřednictvím videopřednášek, jež začal točit doslova ze dne na den.

„Milé kolegyně, milí kolegové, dobrý den, já vás vítám u další z přednášek,“ uvozuje Šaur další hodinu v předmětu Současné Rusko. Nedělá to ale živě, v žádné učebně, ale prostřednictvím více než hodinového videa, které dokončil teprve před pár hodinami. Když se na něj studenti dívají, vidí přes většinu plochy počítače jednotlivé slidy powerpointové prezentace a k tomu v menším výřezu také přednášejícího učitele, který občas na slidech něco živě podtrhne nebo doupraví, aby to bylo pro posluchače ještě jasnější.

„O videopřednáškách jsem uvažoval už dřív, lákalo mě to mimo jiné proto, že jsme o nich hodně mluvili i na kurzu Centra rozvoje pedagogických kompetencí MU (CERPEK). Ale v každodenním provozu na takové věci není čas a funguje i psychologická bariéra. Člověk se cítí divně, když natáčí sám sebe,“ přiznává Šaur, jenž se tak do videopřednášek pustil až kvůli mimořádné situaci.

„Rektorské volno bylo vyhlášeno v úterý a já jsem první video začal dělat ve čtvrtek. Musím přitom pochválit kolegy z ISu i fakultního centra informačních technologií. Jejich reakce byla skvělá, první nabídky pomoci i nové nástroje vznikaly během velice krátkého času,“ podotýká Šaur.

Nejdřív měl v úmyslu dělat jen videa, kde se střídají jednotlivé stránky prezentace. Když ale viděl výsledek, přišlo mu to málo, v čemž ho doma utvrdila také manželka. „Shodli jsme se, že když na videu budu i já, bude to kontaktnější a lidštější, a tak jsem nakonec psychickou bariéru překonal. Koneckonců, jak jsme se bavili také s kolegy na kurzu: Studenti jsou na naše obličeje i hlasy zvyklí, problém je jen v tom, že si na sebe musíme zvyknout my sami,“ směje se Šaur.

i

Videa zatím tvoří ke třem z předmětů, které učí tento semestr. K tomu má připravené drobné testování a do výuky zařadil také videozáznamy přednášek jednoho ruského kolegy dostupné na YouTube. Studenti tak mají příležitost porovnat si odlišné styly výuky a být i v kontaktu s autentickým ruským prostředím.

Svoji snahu shrnuje pedagog Filozofické fakulty MU pod slovo balancování: Aby studenty nepřetěžoval, protože sám neví, jestli nebojují se složitou rodinnou nebo zdravotní situací, ale aby zároveň neměli pocit, že je univerzita nechala v těžké době ve vzdělávání samotné. „Asi bychom mohli studentům dát seznam knih, které si mají přečíst, protože například e-prezenčka funguje, a pak je jen vyzkoušet. Ale to už bychom si přece nemohli říkat univerzita. Právě toto je doba, kdy se studenti mají dozvědět, že jsme s nimi a jsme tady pro ně,“ má jasno Šaur.

V pár slovech shrnuje celou svoji učitelskou filozofii, která se projevuje i v jeho současné každodenní práci. Nerad by totiž, aby při červnovém zkoušení zjistil, že se změna formy výuky a mimořádné okolnosti projevily na výkonech studentů a na tom, co se naučili.

„Když to vypadalo, že se neuvidíme dva týdny, říkal jsem si, že to nemusí vadit. Takto už je to ale něco jiného, jako učitelé musíme zajistit, abychom studentům umožnili rozvíjení jeho znalostí a schopnost porozumět. Ne to, aby se jen zvládli nabiflovat fakta,“ poukazuje Šaur na to, proč mu přijde důležité, aby ve videech sám vystupoval. Studenti tak lépe vidí, na co pedagog klade důraz a lépe si dávají věci do souvislostí.

Ačkoliv dnes ještě není jasné, kdy se kontaktní výuka vrátí, Šaur už počítá s tím, že nahrávky vzniklé za koronavirové éry využije i později. Studentům je vloží do sylabu jako pomůcku a na hodinách bude moct jít ještě víc do hloubky konkrétních problémů.