Další uvolnění měnové politiky, zatímco fiskální strana zaostává (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Tento týden bude pokračovat snaha čelních představitelů hospodářské politiky odvrátit paniku z pandemie koronaviru. Americká centrální banka nevydržela do řádného středečního jednání, když v neděli opět mimořádně rozhodla snížit úrokové sazby jen lehce nad nulu. V Evropě se po krocích ECB v minulém týdnu začíná upínat pozornost k fiskální politice. Předpokládáme, že v nejbližších dnech oznámí další kroky jednotlivé vlády v Evropské unii. Bank of Japan pravděpodobně představí další nástroje na podporu likvidity trhu. Všechna tato opatření by měla pomoci zlepšit sentiment trhu, jak již naznačil závěr minulého týdne. Na druhou stranu očekáváme další sadu dat z Německa nebo Číny, která potvrdí negativní dopad na reálnou ekonomiku. Pokud trhy uvěří v sílu nových opatření, mohla by se koruna dočkat korigování předchozích ztrát.

Americký Fed snižuje sazby na nulu

Americký Fed o víkendu překvapivě rozhodl snížit své úrokové sazby na 0,00 – 0,25bb ve snaze odvrátit paniku z šíření koronaviru a potenciálního dopadu na ekonomiku. Stalo se tak již podruhé v řadě, kdy centrální banka rozhodla snížit své sazby mimo řádné zasedání. Zároveň také oznámila nákup cenných papírů v objemu 700 mld. USD, snížení povinných minimálních rezerv a rozšíření úvěrů pro banky. Nabídla také dalším centrálním bankám swapové linky pro zajištění dolarové likvidity po celém světě. Takový krok jsme mohli vidět naposled v roce 2008. Americký Fed tak v podstatě použil všechny dosud zažité nástroje, aby podpořil ekonomiku a zmírnil paniku na trhu. Dalším krokem tak může být snížení sazeb do záporného teritoria, k čemuž tamní centrální banka nikdy v historii nepřistoupila nebo další rozšíření nákupů cenných papírů. Začátek dnešního obchodování tak bude ve znamení Fedu a vyhodnocení překvapivého rozhodnutí.

Poté co v minulém týdnu ECB podle očekávání doručila balíček opatření na podporu úvěrových podmínek, očekáváme, že se pozornost v eurozóně přesune k fiskální politice. Dnes budou jednat lídři eurozóny o koordinované podpoře ekonomiky. Nepředpokládáme, že by měly být oznámeny konkrétní kroky, spíše odhodlání dále jednat a hledat společná řešení. Již v pátek Evropská komise schválila uvolnění fiskálních pravidel v rámci systému ESM a investice v objemu 37 mld. EUR. Další předstihové ukazatele za březen potvrdí obavy trhů z dopadů na reálnou ekonomiku. Podle nás však bude jejích propad výraznější, než očekává trh. S tím by se mohla na trhy vrátit volatilita z předchozích týdnů.

Čínská data z reálné ekonomiky ukáží další dopad koronaviru. Zároveň očekáváme další uvolnění tamní měnové politiky. Přidá se k ní japonská centrální banka s podporou úvěrové aktivity. O snížení sazeb rozhodne tento týden i tchajwanská či brazilská centrální banka.

Koruna vůči euru dnes otevírá na nejslabších hodnotách od poloviny roku 2017. Další její vývoj se bude i nadále odvíjet od pohybu korunových úrokových sazeb, které však jsou v posledních týdnech plně pod vlivem zahraničních faktorů. Oslabení koruny v úplném závěru minulého týdne však podle našeho názoru šlo nad rámec pohybu úrokových sazeb, což by mohlo signalizovat dnešní mírné posílení koruny, pokud nedojde k opětovnému poklesu úrokových sazeb. Další vývoj tak závisí na tom, jak moc uvěří trhy v sílu bezpečnostních a fiskálních opatření vlád napříč světem.

ECB podpořila úvěrovou aktivitu

Závěr minulého týdne se nesl vesměs na pozitivní vlně po bouřlivých předchozích dnech. Koruna a polský zlotý korigovaly své předchozí ztráty, když si během pátku přilepšily shodně o tři desetiny procenta. V závěru amerického obchodování se však trend opět otočil a region zůstal ve ztrátě. Český statistický úřad zveřejnil statistiku maloobchodních tržeb za leden, která však v současném kontextu zůstala bez povšimnutí. Více k tomuto tématu na http://bit.ly/3cSiT2t. Hlavní pozornost trhů se i nadále upínala na reakci hospodářských politik napříč světem. Podle Evropské komise je unie připravena aktivovat krizovou klauzuli, která dovolí fiskální podporu ekonomice. Německá vláda je ochotna poskytnout až 600 mld. EUR na boj s koronavirem a uklidnění situace. Prostředky by měly jít zejména na pomoc postiženým firmám ve snaze zamezit hromadnému propouštění. Americký prezident Donald Trump vyhlásil stav nouze, aby urychlil reakci vlády na šíření viru v USA. To mu dovoluje rychlejší čerpání peněz z federálního rozpočtu na zdravotní a bezpečnostní potřeby.

Oldřich Dědek, člen bankovní rady ČNB, v pátečním rozhovoru řekl, že je připraven hlasovat na březnovém jednání pro snížení úrokových sazeb. Jeho finální rozhodnutí ale bude záviset na analýzách měnové sekce. Koruna totiž podle jeho slov již doručila významné uvolnění měnových podmínek svým oslabením v posledních dnech. K Aleši Michlovi se tak přidal druhý člen bankovní rady, který veřejně deklaroval ochotu snížit úrokové sazby. Tuto možnost připustil v dalším rozhovoru i Vojtěch Benda. Připomněl ale, že ČNB je v jiné situaci, než jiné centrální banky ve světě. Tuzemské banky nepotřebují dodávat likviditu, zároveň spotřebitelská inflace je na vzestupu a koruna již měnové podmínky uvolňuje. Nastavení sazeb tak vyhodnotí až na konci března, kdy zasedání bankovní rada. Ještě do čtvrtka se mohou členové rady vyjadřovat k aktuální situaci. Je tak pravděpodobné, že v nejbližších dnech uvidíme další prohlášení centrálních bankéřů. Samotné jednání je pak naplánováno na čtvrtek 26. března.