25. února 2020

Sklizeň zemědělských plodin v Ústeckém kraji v roce 2019

Průběh počasí loňského hospodářského roku byl pro většinu plodin příznivější než rok předchozí. Meziročně vyšší výnosy jsme v kraji zaznamenali u většiny plodin s výjimkou řepky a na vinicích. 

Celková produkce jednotlivých plodin je ovlivňována jednak vývojem vegetačních podmínek, které se promítají do výše dosaženého průměrného hektarového výnosu a jednak je závislá na oseté, respektive sklizňové ploše. Plochy u vybraných zemědělských plodin se v Ústeckém kraji proti roku 2018 zvýšily u obilovin, luskovin, brambor, pícnin na orné půdě a u vinic. Za celou ČR došlo k nárůstu pouze u obilovin, pícnin na orné půdě a vinic.

Stěžejní plodinou ve struktuře pěstovaných plodin jak v České republice, tak ve všech krajích, jsou obiloviny. V mezikrajovém srovnání zaujímala v roce 2019 plocha obilovin v Ústeckém kraji druhý nejvyšší podíl na celkové osevní ploše kraje (62 %) po Jihomoravském kraji (62,3 %). Podíl v Ústeckém kraji byl o 1,4 procentního bodu (p. b.) vyšší než v roce 2018. Proti průměru republiky (54,9 %) byl podíl v kraji vyšší o 7 p. b. Nejnižší procento osevních ploch zaujímaly obiloviny v Kraji Vysočina (47,9 %). Podíl obilovin meziročně vzrostl ve většině krajů. Nejvyšší meziroční navýšení zaznamenali v Královéhradeckém kraji (o 2 p. b.), v Praze a ve Zlínském kraji (shodně o 1,8 p. b.), nárůst v Ústeckém kraji byl čtvrtý nejvyšší. Naproti tomu nejvíce podíl obilovin poklesl v Karlovarském kraji (o 3,3 p. b.).

V roce 2019 bylo v Ústeckém kraji sklizeno celkem 523 423 tun obilovin (včetně kukuřice na zrno a ostatních obilovin). V porovnání s předchozím rokem to znamenalo nárůst o 10,9 % (o

51 251 tun zrna). Na meziročním růstu se podílely jak vyšší plochy (o 2,2 %), tak vyšší

hektarové výnosy (o 8,4 %). Z jednoho hektaru bylo v kraji sklizeno 5,74 tuny zrna, tj. o 0,45 tuny více než v roce 2018. Vyšší výnosy než v předchozím roce byly zaznamenány ve všech krajích republiky. 

Nejrozšířenější obilovinou všeobecně je pšenice, v Ústeckém kraji představoval její podíl (74,3 %) na celkové ploše obilovin nejvyšší hodnotu mezi kraji. Ve struktuře ploch pšenice zaujímaly 96,6 % ozimé odrůdy. Celkový objem sklizené pšenice (393 902 tun) v roce 2019 představoval 75,3 % podíl na celkové sklizni obilovin v kraji a byl nejvyšší mezi kraji. Druhou nejrozšířenější obilovinou v kraji byl ječmen (reprezentovaný ze 71,7 % jarními odrůdami).

Na sklizni obilovin se sklizní 100 627 tun podílel ječmen celkem 19,2 %, ječmen jarní 13 %. 

Meziročně vyšší sklizeň v kraji jsme zaznamenali u většiny obilovin – u pšenice o 10,6 %, u žita o 14,2 %, u ječmene o 11,6 %, u triticale o 32 % a u kukuřice na zrno o 13 %. Nižší úrodu jsme zaznamenali pouze u ovsa (o 11,5 %), propad byl zapříčiněn zejména meziročně nižším výnosem (o 11,8 %) při téměř stagnaci ploch. 

Proti úrovni předchozího roku byla v roce 2019 v Ústeckém kraji o 17 % vyšší produkce luskovin, což bylo ovlivněno jak nárůstem ploch, tak i vyšším výnosem. V loňském roce bylo v kraji na výměře 2 114 hektarů (nárůst o 287 ha, o 15,7 %) vypěstováno celkem 4 843 tun luskovin (o 705 tun více než v roce 2018). Z jednoho hektaru bylo sklizeno 2,29 tuny zrna (meziroční nárůst o 0,03 t/ha, tj. o 1,2 %).

Produkce brambor ostatních (kromě raných a sadbových), reprezentovaná v kraji převážně drobnými pěstiteli, byla v roce 2019 vyšší proti předchozímu roku, zásluhu na tom mělo rozšíření pěstebních ploch o více než pětinu (o 92 ha, tj. o 20,8 %) na 533 hektarů. Vyšší byl i výnos hlíz, a to o 1,17 t/ha (o 4,9 %), z jednoho hektaru tak bylo sklizeno 25,22 tuny. Celková úroda dosáhla 13 430 tun a byla meziročně nižší o 2 830 tun (o 26,7 %).

Cukrovka technická se v roce 2019 v kraji pěstovala na 4 161 hektarech (pokles o 28 ha, tj.

o 0,7 % proti roku 2018). Z jednoho hektaru bylo sklizeno 61,82 tuny bulev, tj. o 8,5 % (o

4,85 t/ha) více než v předešlém roce. Celková sklizeň 257 210 tun byla meziročně o 18 597 tun (o 7,8 %) vyšší proti roku 2018.

Na rozloze 22 367 hektarů byla v roce 2019 v Ústeckém kraji pěstovaná řepka, meziročně se její plochy snížily o 4 126 hektarů, tj. o 15,6 %. Celková sklizeň ve výši 67 382 tun byla proti roku 2018 nižší o 21 462 tun (o 24,2 %). Na propadu úrody se podílela jak zmíněná nižší sklizňová plocha, tak nižší výnos řepkového semene. Z jednoho hektaru byly sklizeny v průměru 3,01 tuny, což představovalo pokles o 0,34 tuny na hektar (o 10,2 %).

Sklizňová plocha pícnin na orné půdě se v Ústeckém kraji v roce 2019 rozšířila o 10,4 % (o 1 715 ha) a dosáhla 18 144 hektarů. Celkem bylo sklizeno 168 374 tun sena. Úroda loňského roku byla o 34 993 tuny (o 26,2 %) vyšší než v předchozím roce, což bylo ovlivněno kromě nárůstu ploch i vyšším výnosem. Z jednoho hektaru bylo sklizeno 9,28 tuny, tj. o 1,16 tuny (o 14,3 %) více než v roce 2018.

Plocha trvalých travních porostů vč. pastvin, uváděná ve skutečném rozsahu provedené sklizně a zahrnující sklízené i spásané plochy, ve výši 61 356 hektarů zaznamenala mírný meziroční pokles o 193 ha, tj. o 0,3 %. Příznivější klimatické podmínky se projevily vyšším dosaženým výnosem 2,91 t/ha, který oproti předchozímu roku znamenal nárůst o 18,8 %, tj. o 0,46 t/ha. Celkem bylo ve všech sečích sklizeno 178 829 tun sena, což bylo o 18,4 %, tj. o 27,8 tis. tun hmoty (přepočtené na suchou píci) více než v roce 2018.

Na území Ústeckého kraje se nachází více než polovina ploch (56,7 %) plodících chmelnic České republiky. Do roku 2013 (včetně) se v kraji i v celé ČR plocha plodících chmelnic meziročně snižovala, v dalších pěti letech došlo jak v kraji, tak republikově k jejímu rozšiřování. V roce 2019 plocha opět mírně poklesla – v kraji o 14 ha a za celou ČR o 17 ha, v kraji o 0,5 %, v ČR o 0,3 %. Produkce „zeleného zlata“ v kraji byla v roce 2019 vlivem meziročně výrazně vyššího výnosu nad úrovní předchozího roku. Dosažený výnos 1,50 tuny z jednoho hektaru v Ústeckém kraji byl o 0,47 t/ha (o 45,3 %) vyšší než v roce 2018. Celkem bylo v kraji sklizeno 4 253 tuny chmele, což překonalo dosud rekordní krajskou sklizeň z roku 2016 o 12 tun (o 0,3 %).

Pro poslední uváděnou kulturu - vinice, jejíž plodící plocha v kraji zaujímala z republikového pohledu pouze necelá 2 %, byl rok 2019 méně příznivý než rok předchozí. Vlivem nižšího výnosu o 26,8 % (o 1,74 t/ha) bylo z plochy o výměře 305 hektarů sklizeno 1 450 tun hroznů, tj. o 442 tun (o 23,3 %) méně než v roce 2018.

Spotřeba hnojiv přepočtená na čisté živiny (N, P₂O₅, K₂O) je uváděna za hospodářský rok 2018/2019 (tzn. od 1. 7. 2018 do 30. 6. 2019). V celkovém objemu není zahrnuta spotřeba hnojiv za malá hospodářství samostatně hospodařících rolníků, kteří nepředkládají výkazy. 

Spotřeba jednotlivých druhů hnojiv v Ústeckém kraji představovala v mezikrajovém srovnání jednu z nejnižších v republice. V meziročním srovnání se ve většině krajů, včetně Ústeckého, snížila spotřeba minerálních hnojiv. Pokles v Ústeckém kraji o 2,5 % byl třetí nejnižší. K poklesu v kraji došlo u fosforečných a draselných hnojiv, a to o 9,7 resp. 22,3 %. Naproti tomu navýšení jsme zaznamenali u dusíkatých hnojiv o 1,3 %. Spotřeba vápenatých hnojiv vzrostla v devíti krajích republiky vč. Ústeckého. Meziroční nárůst v Ústeckém kraji byl dvojnásobný a byl mezi kraji nejvyšší. Spotřeba organických hnojiv, kam patří např. i kompost, meziročně vzrostla v osmi krajích, vč. Ústeckého kraje. V porovnání s rokem 2019 vzrostl v osmi ze čtrnácti krajů objem spotřeby statkových hnojiv, v Ústeckém kraji představovalo navýšení 0,1 % a bylo nejnižší. Nárůst jsme zaznamenali u kejdy (o 9,6 %) a u močůvky (o 10,4 %). Meziročně se v kraji snížilo využívání hnoje (o 5,5 %) a mírně i ostatních složek statkových hnojiv, které zahrnují další vedlejší produkty vzniklé chovem hospodářských zvířat, jako např. výkaly zvířat na pastvě.

Kontakt: 

Ing. Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem e-mail: ruzena.funkova@czso.cz tel.: 605 452