Právo na bezemisní dopravu a nová válka proudů

Tesly je nyní z evidentních důvodů všude plno. I tak si dovolím jí zde opět zmínit v souvislosti s jedním širším tématem. Jak jsem psal minulý týden, známý analytik Adam Jonas vyjádřil obdiv k šéfovi Tesly tím, že prý je, jako by spolu měli „Thomas Edison a Henry Ford dítě“. Nabízí se otázka, proč by si v tomto případě pan Ford nevybral spíše Nikolu Teslu. A touto otázkou se můžeme dostat k pozoruhodnému příběhu, který začal před více než sto lety, a ač se zdálo, že je již definitivně ukončen, nyní se podle všeho otevírá jeho další významná kapitola.

Takzvaná „válka proudů“ vypukla podle serveru eletrina.cz na konci osmdesátých let 19. století. T. Edison tehdy budoval elektrárny s elektrickým vedením využívajícím stejnosměrný proud. Jenže pak „každá domácnost musela být spojena vlastním drátem přímo s elektrárnou a stejnosměrný proud také selhával při přenosu na delší vzdálenosti“. Úkolem vyřešit tyto nedostatky byl pověřen Nikola Tesla. Když ale přišel s návrhem střídaného proudu, „Edison se mu vysmál, protože se nechtěl vzdát renty z vlastních patentů, které spoléhaly na stejnosměrný proud“.

Tesla tak odešel, začal spolupracovat s průmyslníkem Georgem Westinghousem a začali se střídavým proudem penetrovat méně zabydlené oblasti. Edison záhy „přešel do útoku“ a zahájil propagandu namířenou proti „nebezpečnému až smrtelnému“ střídavému proudu. Před reportéry například „navedl psa z ulice, aby se napil z plechovky, do které byl veden střídavý proud“ a „podobné divadlo pro média předvedli Edisonem pověření lidé ještě několikrát“, a to ještě mnohem horším způsobem.

Jak tato válka proudů skončila, víme. Jenže jak jsem naznačil v úvodu, ona vlastně neskončila, protože stejnosměrný proud je používán třeba v solárních článcích či v elektromobilech. Všimněme si tedy toho, že Tesla paradoxně oživuje technologii, kterou ten, po kterém je pojmenována, zadupal do země. Co máme, doufejme, již definitivně za sebou, jsou praktiky a podnikatelské prostředí, ve kterém se pan Tesla a Edison snažili prosadit svou technologii.

Vozy s nulovými emisemi a bezplatné zdravotnictví

V souvislosti s výše uvedeným bych rád poukázal na další věc. Jak jsme se mohli dočíst v Perlách týdne, Hyundai u nás chce vyrábět vůz Kona Electric a její mluvčí v této souvislosti uvedl, že „Hyundai se může stát největším dodavatelem vozidel s nulovými emisemi v Evropě, když bude mít v roce 2020 možnost nabídnout více než 80 000 kusů vozů tří modelových řad“.

Na ten výraz „bezemisní“ bychom si ale možná měli dávat trochu více pozor - hodně podobně, jako třeba na výraz bezplatné zdravotnictví a právo na něj. „Právo“ na bezemisní elektromobily totiž nemají ani ty nejzelenější evropské země – viz následující graf s podílem obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektrické energie. To neznamená, že řada zemí již nepřekročila hranici toho, kdy má elektromobil za celý svůj životní cyklus nižší emise než spalovací motory. Ale to je již jemnější rozlišení než „bezemisní“ provoz. U oné války proudů tak dnes nezáleží ani tak na AC/DC, jako na původu proudu.

Mohu se mýlit, ale zdá se mi, že případné „právo“ na silniční dopravní prostředek s nulovými emisemi vypadá již po staletí stále stejně:



Zdroj: Pixabay