Lednový splín není mýtus

Konec roku se ve firmách obvykle nese v duchu velkého těšení na vánoční svátky, zaměstnanci se potěší pěkným vánočním mejdanem, následně si užijí poměrně dlouhé volno a v lednu osvěženi skočí rovnýma nohama do práce, namotivováni novoročními předsevzetími o tom, jak zapracují na své kariéře, skoncují s prokrastinací, naučí se nové pracovní dovednosti a tak dále… Tedy alespoň tak nějak si to může naivní šéf či manažer představovat. Realita ovšem bývá zcela odlišná a místo odpočatých a motivovaných pracovníků se v lednu zaměstnavatelé většinou potýkají s demotivovanými, nesoustředěnými a špatně naladěnými zaměstnanci. Například podle průzkumu britské agentury Opinium z roku 2015 se celých 54 procent lidí na povánoční návrat do pracovního procesu vůbec netěší. Téměř třetina se jej dokonce vysloveně děsí. Mezi důvody této nechuti lidé nejčastěji citují nutnost brzkého vstávání (ve 46 procentech případů), úbytek volného času (41 procent) a stesk po rodině (24 procent). Pro tento rozšířený lednový stav zaměstnanců se dokonce v anglofonním prostředí ujal speciální název „January blues“ – lednový splín.

Mnoho lidí v lednu přemýšlí o výpovědi

Pochvalte je za uplynulý rok a nadchněte je pro budoucí projekty

Jak konkrétně lze demotivovaným a rozladěným zaměstnancům pomoci? V prvé řadě je potřeba namotivovat je pro nadcházející období a také dbát o pozitivní atmosféru na pracovišti. Leadeři mohou například pozvat lidi ze svého týmu na společnou snídani či oběd, uvítat je po svátcích zpět v práci a nastínit plány a nové výzvy pro nadcházející rok. Zároveň může být vhodné ohlédnout se za rokem uplynulým, vyzdvihnout, co se v něm firmě nebo konkrétně danému týmu podařilo, pochválit pracovníky individuálně za jejich výkony a poděkovat jim za úspěšné projekty. „Prostá pochvala a uznání má na motivovanost a spokojenost zaměstnanců obrovský vliv. Stejně tak je důležité udržovat lidi informované o plánech a budoucím dění, jednak je tak lze nadchnout pro plánované projekty, jednak jim to poskytuje možnost dopředu se na ně připravit. V neposlední řadě je otevřená komunikace vždy vnímána jako plus. Lidé cítí větší zapojení a připomenou si například i cíle, misi a vizi firmy,“ radí Jiří Jemelka. Leden je s ohledem na povánoční splín také dobrým obdobím pro rozdání různých finančních odměn za uplynulé období či například pro uvedení nového zaměstnaneckého benefitu. V menších firmách lze pracovníky nabudit též různými týmovými soutěžemi nebo výzvami, například spojenými s běžnými novoročními předsevzetími.

K lednovému splínu přispívá i sezónní afektivní porucha

 Vrátíme-li se ještě k příčinám lednového splínu, je nutno podotknout že ne vždy za demotivovaností a špatnou náladou zaměstnanců stojí jen změna režimu ze svátečního zpět na pracovní. Notnou měrou přispívají i vlivy samotného zimního období, které obvykle v lednu vrcholí. Kvůli chladným a tmavým dnům se nemálo lidí během zimních měsíců potýká s takzvanou sezónní afektivní poruchou (SAD), kdy jsou více než kdy jindy náchylní k depresím a úzkostem. Lidé trpící SAD jsou během zimy neustále unavení, podráždění, straní se fyzického kontaktu, jsou apatičtí či trpí pocity méněcennosti. I přesto, že se jich přímo SAD týkat nemusí, většina zaměstnanců dle průzkumů opravdu přiznává, že v zimě jejich nálada, výkonnost i motivovanost celkově klesá. Dle studie společnosti Peldon Rose polovina pracujících lidí uvádí, že v zimě mají horší náladu, 42 procent pak přímo říká, že zimní měsíce negativně ovlivňují jejich psychickou pohodu a 34 procent přiznává v zimě menší produktivitu. Krom toho mají na jejich náladu vliv i přímo podmínky na pracovišti: 54 procent přičítá své obtíže i chladné kanceláři a 39 procent nevhodnému osvětlení. Zaměstnavatelé by tak v zimě pro pohodu svých pracovníků měli dbát i na dobré vytápění a měli by lidem dát možnost užít si co nejvíce přirozeného světla.