Musk vypustil další internetové satelity Starlink, k vidění opět i nad Českem

Vize Elona Muska pokrýt internetem Severní Ameriku a později celý svět z vesmíru je zase o krok k naplnění. Dnes časně ráno našeho času odstartovala z Floridy z Mysu Canaveral raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Prostřednictvím internetu tak opět bylo následně k vidění úspěšné přistání prvního stupně zmiňované rakety na autonomní plošinu umístěnou v Atlantickém oceánu. Po necelých 2 měsících se každopádně úspěšně zopakovala mise, při níž bylo vypuštěno 60 satelitů, které mají v budoucnu zajistit pokrytí planety internetem.

Po loňské květnové první várce tak již nad našimi hlavami krouží celkem 180 satelitů. Stále však vlastně zlomek zamýšleného počtu. Muskova vize tzv. satelitní konstelace má totiž dle původních plánů celkově čítat téměř 12 000 družic! Podrobnosti o jejich rozmístění v různých výškách jsme již popisovali v článku Satelitní „vláček“ od SpaceX proletí viditelně i nad ČR. Doplnit nyní lze, že ani zmiňovaný počet nemusí být nakonec konečný. V prosinci totiž SpaceX požádala příslušné orgány o povolení provozu dalších 30 tisíc družic. Firma nicméně označila svou žádost spíše jako předběžnou, když stále není finalizován počet konstelace.

SpaceX dříve uvedla, že komerční internetový provoz může být spuštěn pro oblast severní části Spojených států a Kanady již po šesti misích. Starty rakety Falcon 9 jsou pro tento rok naplánovány na každý měsíc, ke konci roku by měly probíhat dokonce již dvakrát v měsíci. Dané mise Falconu 9 sice také zajistí další komerční využití nákladního prostoru rakety, a rovněž plánovaný první let s lidskou posádkou, nicméně vidina spuštění internetu v Severní Americe již v tomto roce není nereálná. Výroba satelitů nabrala na obrátkách, denně jich má nyní SpaceX produkovat již 7.   

Současná třetí várka satelitů byla vypuštěna ve výšce 290 km. Po testech mají zamířit na svou trvalou dráhu do výšky 550 km, kde již jejich viditelnost má být velmi omezená. Přesto po kritice astronomů stěžujících si na vzniklý „satelitní světelný smog“ se nyní na jednom za satelitů bude testovat nátěr, který má tlumit odrazivost světla a tedy jeho viditelnost ze Země.

On-line data o rozmístění nové várky satelitů by měla začít být brzy zveřejňována. K dispozici jsou každopádně údaje o pohybu prvních 120 satelitů, které jak naznačuje níže grafika jednoho z posledních přeletů, začínají být částečně již „rozházené“. Poměrně pravidelně se pohybují také nad Českem a to také v příhodné době své viditelnosti. Pro pozorování musí být tma a satelity zároveň ještě (či už) musí být osvětleny sluníčkem. Díky odrazu světla od jejich solárních panelů se pro nás stávají viditelné. Na obloze lze tak stále ještě spatřit pohybující se „satelitní vláček“.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

^{Zdroj: heavens-above}

Na rozdíl od Mezinárodní vesmírné stanice ISS (více také zde) je však vzhledem k velikosti solárních panelů viditelnost jednotlivých satelitů podstatně nižší. V porovnání mají menší magnitudu (zjednodušeně řečeno svítivost). Pro jejich spatření je nutné zvolit místo s omezeným „světelným smogem“. Musí být také dostatečně jasno, což u nás v inkriminované večerní časy poslední dobou bohužel nebylo.

Časy viditelných přeletů satelitů Starlink

Pokud vyjde počasí, tak také dnes s příchodem tmy půjde u nás na obloze zahlédnout satelity Starlink. První větší konstelace by měla být k vidění od zhruba 16:55 hod. nad obzorem ze západoseverozápadu. Proletět by měla následně téměř přímo nad hlavou (v 80 stupních), když většina bude mířit na východojihovýchod. Jak je patrné také z výše uvedené grafiky, část satelitů je ještě ve „vláčku“, některé se pohybují vzdáleněji samostatně. Viditelné průlety tak třeba dnes celkově budou trvat zhruba 3 hodiny, a jak naznačuje tabulka s výběrem časů, také i pod jiným azimutem. Poslední Starlink dnes půjde spatřit po 20 hodině. Vzhledem k možnosti pozorování také v následujících dnech uvádíme vzhledem k množství údajů v tabulce jen vybrané přelety hlavních skupin satelitů.

^{Zdroj dat: heavens-above} 

Princip pozorování ISS (obdobně platí pro Starlink)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

^{Zdroj: NASA}

Jak je uvedeno výše, údaje zatím nezahrnují data o poslední misi Falconu 9. Do pozorování se tak mohou „přimíchat“ již nově vypuštěné satelity Starlink. Pravděpodobnost spatření „satelitního vláčku“ se tedy zvýšila.