Schůzka představitelů ČNB a vlády skončila podle očekávání

Jednání guvernéra ČNB s premiérem a ministrem financí nepřineslo žádnou novou informaci, která by měla okamžitý vliv na kurz koruny. Snad jedinou výjimkou je závazek vlády, že stát v příštím roce nevydá žádné dluhopisy v zahraničí. ČNB a vláda potvrdily, že dohoda o sterilizaci devizových příjmů nadále platí. Guvernér zopakoval, že centrální banka považuje kurz koruny za relativně nadhodnocený a že česká ekonomika není schopna tak rychlé tempo posilování absorbovat. Koruna za poslední rok posílila o více než 11% (při dnešním kurzu 30,36 CZK/EUR). ČNB očekává, že příliv zahraničních investic nebude nadále výrazně převyšovat deficity na běžném účtu. Ze strany vlády zazněly kromě výše uvedeného závazku pouze obecné proklamace a zopakování, že uvažovaná půjčka od Evropské investiční banky bude poskytnuta v korunách.

Zveřejnění výsledků zasedání nemělo na kurz koruny žádný vliv a koruna stagnovala na úrovni 30,30 CZK/EUR. Z krátkodobého pohledu má na kurz větší vliv čtvrteční zasedání bankovní rady ČNB, které však podle našeho názoru nepřinese žádný impuls. Úrokové sazby zůstanou nezměněny a centrální banka nebude otevřeně intervenovat vůči koruně. Lze předpokládat spíše opatrnost investorů a neochotu k větším pohybům kurzu.

Větší vliv by teoreticky měly mít výsledky zasedání na dluhopisový trh, protože závazek vlády znamená, že stát bude financovat plánovaný schodek státního rozpočtu 157 (až 165) mld. Kč emisí dluhopisů. Objem emisí státních dluhopisů může být snížen privatizačními příjmy, ale s výjimkou prodeje 51% podílu v českém Telecomu nelze předpokládat v příštím roce žádné významné prodeje státního majetku. Dluhopisový trh však zatím negativní výhled vývoje veřejných financí pro období 2003-2006 ignoruje. Jedním z důvodů je přebytek volných finančních prostředků na straně institucionálních investorů a nedostatek alternativních investičních příležitostí.

K významnějšímu oslabení koruny nad úroveň 31,00 CZK/EUR může podle našeho názoru dojít při: (i) zhoršení ekonomických ukazatelů, (ii) přehodnocení očekávání trhu nebo (iii) politické nestabilitě. Při diskusi o kurzu je nutno mít stále na vědomí, že při plovoucím kurzu koruny nemá centrální banka ani vláda žádný prostředek, jak úspěšně ovlivňovat kurz měny. Ten je výsledkem nabídky a poptávky.

Ad i) Pokud se posílení koruny negativně neprojeví ve výsledcích zahraničního obchodu a obchodní bilanci, pak vliv silné koruny nebude tak negativní, jak předpokládá ČNB. Výsledky zahraničního obchodu tomu zatím nenasvědčují, protože schodek je snižován slabým dolarem a cenami ropy (hlavně v prvním pololetí). Pokles exportu je investory interpretován v prvé řadě jako důsledek slabé zahraniční poptávky, ne silné koruny.

Ad ii) Investoři nadále očekávají pokračování silného přílivu zahraničních investic (jak ve formě FDI tak privatizace). Toto očekávání je podle našeho názoru mylné, protože minimálně ignoruje fakt, že privatizace byla s výjimkou dokončení prodeje Českého Telecomu fakticky zastavena. Kromě toho konverze příjmů z prodeje plynárenství (4,1 mld. EUR) prokázalo, že dohoda ČNB a vlády je funkční. Ke změně očekávání a tedy pohybu kurzu však opět dojde až v okamžiku, kdy statistické údaje potvrdí (nebo vyvrátí) zpomalování přílivu zahraničních investic.

Ad iii) Vývoj kurzu koruny v minulém týdnu potvrdil, že politická nestabilita je faktorem, který může oslabit kurz koruny. Vzhledem k dohodě koaličních stran je však opakovaní politické nejistoty méně pravděpodobné. Zároveň za předpokladu úspěšného a rychlého řešení by se kurz koruny vrátil na původní úroveň.

Autor: Jan Schiesser