ČSÚ (ČSÚ)

Z regionů | 12.12.2019 00:00:00

Pohyb obyvatelstva za 1. až 3. čtvrtletí 2019 v Ústeckém kraji

Počet obyvatel Ústeckého kraje během prvních třech čtvrtletí roku 2019 poklesl vlivem přirozeného úbytku obyvatel o 22 osob. V porovnání se stejným obdobím minulého roku bylo uzavřeno méně sňatků, mírně vzrostl počet rozvodů. Poklesl počet narozených dětí, ale vzrostl podíl narozených mimo manželství. Počet zemřelých byl nižší než ve stejném období loňského roku. Nárůst jsme zaznamenali u počtu přistěhovalých i vystěhovalých osob. Saldo vnitrostátní migrace bylo záporné, zatímco zahraniční kladné.

Ke konci září 2019 žilo podle předběžné bilance v Ústeckém kraji celkem 820 767 obyvatel, v tom 407 662 mužů a 413 105 žen. Od počátku roku do konce září se počet obyvatel v kraji snížil celkem o 22 osob, a to výhradně vlivem poklesu počtu žen o 289, počet mužů o 267 vzrostl.

Ústecký kraj je dlouhodobě pátým nejlidnatějším krajem ČR, na celkovém počtu obyvatel České republiky se k 30. září letošního roku podílel 7,7 %. V uplynulém období se kromě Ústeckého kraje snížil počet obyvatel v dalších čtyřech krajích republiky.

Celkový pokles počtu obyvatel v kraji byl ovlivněn výhradně přirozeným úbytkem obyvatel, když počet zemřelých převýšil počet narozených o 855 osob. Třetí rok za sebou bylo kladné saldo migrace (před tím naposledy v roce 2008). Do kraje se od ledna do konce září přistěhovalo 6 884 obyvatel a vystěhovalo 6 051 obyvatel, tj. o 833 více přistěhovalých než vystěhovalých. Zatímco vnitrostátní migrace Ústeckého kraje byla záporná (-719 osob) - do kraje se z jiných oblastí ČR přistěhovalo 4 250 osob a vystěhovalo 4 969 osob, saldo zahraniční migrace kraje bylo kladné +1 552 osob (z ciziny se do kraje přistěhovalo 2 634 osob a do zahraničí se vystěhovalo 1 082 osob). V obou směrech zahraničního stěhování převládali muži – u přistěhovalých z 65,3 %, u vystěhovalých z 64,4 %, zatímco u vnitrostátní migrace převažovaly ženy.

Za tři čtvrtletí roku 2019 se počet obyvatel regionu zvýšil ve třech okresech – v Chomutově, v Lounech a v Teplicích. Ve všech okresech to bylo výhradně zásluhou kladné migrace, počet přistěhovalých osob do okresu převyšoval počet osob, které z okresu odešly. Meziroční pokles obyvatel v okresech Děčín a Most byl způsobený jak přirozeným úbytkem obyvatel, tak zápornou migrací. V okresech Litoměřice a Ústí nad Labem byl příčinou poklesu obyvatel přirozený úbytek obyvatel.

Během devíti měsíců letošního roku se v Ústeckém kraji živě narodilo 6 108 dětí, což je o 41 novorozenců (o 0,7 %) méně než ve stejném období roku 2018. Podíl živě narozených dětí mimo manželství se proti stejnému období loňského roku zvýšil o 0,6 procentního bodu (p. b.) na 64,0 %. Podíl mimomanželských dětí měl Ústecký kraj nejvyšší v republice. Republikový průměr představoval 48,2 % a byl o 15,8 p. b. nižší než v Ústeckém kraji. Nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství byl v Praze, kde se mimo manželství živě narodilo 40,4 % dětí. Meziročně se podíl dětí narozených mimo manželství zvýšil celkem v 6 krajích republiky – v Kraji Vysočina, Zlínském, Královéhradeckém, Moravskoslezském, Ústeckém a Středočeském. Nejvyšší pokles (-3,3 p. b.) zaznamenali v Plzeňském kraji.

Na 1 000 obyvatel Ústeckého kraje se živě narodilo 10 dětí, proti stejnému období minulého roku se tento ukazatel snížil o 0,1 p. b. V mezikrajovém srovnání zaujímala porodnost kraje v pomyslném žebříčku hodnot druhou nejnižší pozici. Proti průměru České republiky (10,7 ‰) byla nižší o 0,7 bodů promile. Jedenáct a více dětí na 1 tisíc obyvatel se narodilo celkem v pěti krajích – v Jihomoravském, v Praze, v Kraji Vysočina, v Pardubickém a ve Středočeském. Méně než 10 dětí na 1 tisíc obyvatel se narodilo pouze v Karlovarském kraji.

Za prvních devět měsíců letošního roku zemřelo v Ústeckém kraji celkem 6 963 osob a tento počet byl pátý nejvyšší od vzniku kraje v roce 2000. Proti stejnému období roku 2018 se počet zemřelých v kraji snížil o 119 osob (o 1,7 %). V přepočtu na tisíc obyvatel kraje zemřelo letos 11,3 osob, což znamená pokles proti třem čtvrtletím minulého roku o 0,2 bodů promile. Úmrtnost v kraji představovala třetí nejvyšší hodnotu v mezikrajovém srovnání po Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Průměr ČR (10,5 ‰) byl v kraji překročen o 0,8 promilových bodů.

Mezi okresy Ústeckého kraje byla ke konci třetího čtvrtletí roku 2019 dosažena nejvyšší porodnost v Chomutovském okrese, zároveň zde byla nejnižší úmrtnost v kraji. Naproti tomu nejnižší počet živě narozených dětí na tisíc obyvatel a druhou nejvyšší úmrtnost evidovali v okrese Most. Nejvíce osob na tisíc obyvatel regionu zemřelo v okrese Litoměřice. Nejvíce dětí narozených svobodným matkám je dlouhodobě vykazován v okrese Most (69,9 %). Naproti tomu nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství (54,8 %) se nachází v Litoměřickém okrese.

Meziroční pokles podílu zemřelých osob v Ústeckém kraji za prvních devět měsíců letošního roku jsme zaznamenali u věkových skupin 0–14, 15–39, 40–59 a 60–69letých, o ostatních věkových skupin došlo k meziročnímu nárůstu.

Od počátku roku 2019 uzavřelo v Ústeckém kraji manželství 3 592 párů snoubenců, tj. o 214 (o 5,6 %) méně než za devět měsíců roku 2018. Počet sňatků na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 5,9 ‰. Meziročně se sňatečnost Ústeckého kraje snížila o 0,3 bodů promile. V mezikrajovém srovnání byla čtvrtá nejnižší.

Počet rozvodů i rozvodovost v Ústeckém kraji byla za tři čtvrtletí roku 2019 na zhruba stejné úrovni jako ve stejném období loňského roku. Od ledna do konce září letošního roku bylo rozvedeno 1 523 manželství, což je o 2 (o 0,1 %) více než za stejné období roku 2018. Počet rozvodů od počátku letošního roku byl v kraji druhý nejnižší od roku 2000 (po roce 2018). Počet rozvodů na tisíc obyvatel dosáhl v kraji 2,5 ‰ (stejně jako vloni). Rozvodovost v Ústeckém kraji za první až třetí čtvrtletí letošního roku byla po Libereckém kraji druhá nejvyšší mezi kraji. Celorepublikový průměr byl o 0,3 bodů promile nižší než v Ústeckém kraji.

Za prvních devět měsíců roku 2019 bylo na tisíc obyvatel uzavřeno nejvíce sňatků v okrese Litoměřice. Nejnižší sňatečnost jsme zaznamenali v Teplickém okrese. Nejvyšší rozvodovost v rámci kraje vykázal od počátku roku okres Chomutov, nejnižší okres Louny.

Kontakt:

Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@czso.cz
tel.: 605 452 027

Přílohy

Více informací naleznete v publikaci
Pohyb obyvatelstva - 1. až 3. čtvrtletí 2019 Odkaz [nové okno]
Pohyb obyvatelstva za 1. až 3. čtvrtletí 2019 v Ústeckém kraji (předběžné výsledky) - aktualita v pdf
Tab_1.xlsx
Tab_2.xlsx
Tab_3.xlsx
Tab_4.xlsx
Tab_5.xlsx
Stručná informace - Pohyb obyvatelstva v 1. až 3. čtvrtletí 2019

12. prosinec 2019

Pohyb obyvatelstva za 1. až 3. čtvrtletí 2019 v Ústeckém kraji (předběžné výsledky)

Počet obyvatel Ústeckého kraje během prvních třech čtvrtletí roku 2019 poklesl vlivem přirozeného úbytku obyvatel o 22 osob. V porovnání se stejným obdobím minulého roku bylo uzavřeno méně sňatků, mírně vzrostl počet rozvodů. Poklesl počet narozených dětí, ale vzrostl podíl narozených mimo manželství. Počet zemřelých byl nižší než ve stejném období loňského roku. Nárůst jsme zaznamenali u počtu přistěhovalých i vystěhovalých osob. Saldo vnitrostátní migrace bylo záporné, zatímco zahraniční kladné.

Ke konci září 2019 žilo podle předběžné bilance v Ústeckém kraji celkem 820 767 obyvatel, v tom 407 662 mužů a 413 105 žen. Od počátku roku do konce září se počet obyvatel v kraji snížil celkem o 22 osob, a to výhradně vlivem poklesu počtu žen o 289, počet mužů o 267 vzrostl.

Ústecký kraj je dlouhodobě pátým nejlidnatějším krajem ČR, na celkovém počtu obyvatel České republiky se k 30. září letošního roku podílel 7,7 %. V uplynulém období se kromě Ústeckého kraje snížil počet obyvatel v dalších čtyřech krajích republiky.

Celkový pokles počtu obyvatel v kraji byl ovlivněn výhradně přirozeným úbytkem obyvatel, když počet zemřelých převýšil počet narozených o 855 osob. Třetí rok za sebou bylo kladné saldo migrace (před tím naposledy v roce 2008). Do kraje se od ledna do konce září přistěhovalo 6 884 obyvatel a vystěhovalo 6 051 obyvatel, tj. o 833 více přistěhovalých než vystěhovalých. Zatímco vnitrostátní migrace Ústeckého kraje byla záporná (-719 osob) -

do kraje se z jiných oblastí ČR přistěhovalo 4 250 osob a vystěhovalo 4 969 osob, saldo zahraniční migrace kraje bylo kladné +1 552 osob (z ciziny se do kraje přistěhovalo 2 634 osob a do zahraničí se vystěhovalo 1 082 osob). V obou směrech zahraničního stěhování převládali muži – u přistěhovalých z 65,3 %, u vystěhovalých z 64,4 %, zatímco u vnitrostátní migrace převažovaly ženy.

Za tři čtvrtletí roku 2019 se počet obyvatel regionu zvýšil ve třech okresech – v Chomutově, v Lounech a v Teplicích. Ve všech okresech to bylo výhradně zásluhou kladné migrace, počet přistěhovalých osob do okresu převyšoval počet osob, které z okresu odešly. Meziroční pokles obyvatel v okresech Děčín a Most byl způsobený jak přirozeným úbytkem obyvatel, tak zápornou migrací. V okresech Litoměřice a Ústí nad Labem byl příčinou poklesu obyvatel přirozený úbytek obyvatel.

Pohyb obyvatelstva v okresech Ústeckého kraje v 1. až 3. čtvrtletí 2019

celkový přírůstek (úbytek)

přirozený přírůstek (úbytek)

přírůstek (úbytek) stěhováním

Během devíti měsíců letošního roku se v Ústeckém kraji živě narodilo 6 108 dětí, což je o 41 novorozenců (o 0,7 %) méně než ve stejném období roku 2018. Podíl živě narozených dětí mimo manželství se proti stejnému období loňského roku zvýšil o 0,6 procentního bodu (p. b.) na 64,0 %. Podíl mimomanželských dětí měl Ústecký kraj nejvyšší v republice. Republikový průměr představoval 48,2 % a byl o 15,8 p. b. nižší než v Ústeckém kraji. Nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství byl v Praze, kde se mimo manželství živě narodilo 40,4 % dětí. Meziročně se podíl dětí narozených mimo manželství zvýšil celkem v 6 krajích republiky – v Kraji Vysočina, Zlínském, Královéhradeckém, Moravskoslezském, Ústeckém a Středočeském. Nejvyšší pokles (-3,3 p. b.) zaznamenali v Plzeňském kraji.

Na 1 000 obyvatel Ústeckého kraje se živě narodilo 10 dětí, proti stejnému období minulého roku se tento ukazatel snížil o 0,1 p. b. V mezikrajovém srovnání zaujímala porodnost kraje v pomyslném žebříčku hodnot druhou nejnižší pozici. Proti průměru České republiky (10,7 ‰) byla nižší o 0,7 bodů promile. Jedenáct a více dětí na 1 tisíc obyvatel se narodilo celkem v pěti krajích – v Jihomoravském, v Praze, v Kraji Vysočina, v Pardubickém a ve Středočeském. Méně než 10 dětí na 1 tisíc obyvatel se narodilo pouze v Karlovarském kraji.

Porodnost, úmrtnost a podíl živě narozených dětí mimo manželství

podle krajů v 1. až 3. čtvrtletí 2019

Za prvních devět měsíců letošního roku zemřelo v Ústeckém kraji celkem 6 963 osob a tento počet byl pátý nejvyšší od vzniku kraje v roce 2000. Proti stejnému období roku 2018 se počet zemřelých v kraji snížil o 119 osob (o 1,7 %). V přepočtu na tisíc obyvatel kraje zemřelo letos 11,3 osob, což znamená pokles proti třem čtvrtletím minulého roku o 0,2 bodů promile. Úmrtnost v kraji představovala třetí nejvyšší hodnotu v mezikrajovém srovnání po Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Průměr ČR (10,5 ‰) byl v kraji překročen o 0,8 promilových bodů.

Porodnost, úmrtnost a podíl živě narozených dětí mimo manželství v okresech Ústeckého kraje v 1. až 3. čtvrtletí 2019

Mezi okresy Ústeckého kraje byla ke konci třetího čtvrtletí roku 2019 dosažena nejvyšší porodnost v Chomutovském okrese, zároveň zde byla nejnižší úmrtnost v kraji. Naproti tomu nejnižší počet živě narozených dětí na tisíc obyvatel a druhou nejvyšší úmrtnost evidovali v okrese Most. Nejvíce osob na tisíc obyvatel regionu zemřelo v okrese Litoměřice. Nejvíce dětí narozených svobodným matkám je dlouhodobě vykazován v okrese Most (69,9 %). Naproti tomu nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství (54,8 %) se nachází v Litoměřickém okrese.

Meziroční pokles podílu zemřelých osob v Ústeckém kraji za prvních devět měsíců letošního roku jsme zaznamenali u věkových skupin 0–14, 15–39, 40–59 a 60–69letých, o ostatních věkových skupin došlo k meziročnímu nárůstu.

Zemřelí podle věkových skupin v Ústeckém kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2019

Od počátku roku 2019 uzavřelo v Ústeckém kraji manželství 3 592 párů snoubenců, tj. o 214

(o 5,6 %) méně než za devět měsíců roku 2018. Počet sňatků na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 5,9 ‰. Meziročně se sňatečnost Ústeckého kraje snížila o 0,3 bodů promile. V mezikrajovém srovnání byla čtvrtá nejnižší.

Sňatečnost a rozvodovost podle krajů v 1. až 3. čtvrtletí 2019

sňatky

rozvody

Počet rozvodů i rozvodovost v Ústeckém kraji byla za tři čtvrtletí roku 2019 na zhruba stejné úrovni jako ve stejném období loňského roku. Od ledna do konce září letošního roku bylo rozvedeno 1 523 manželství, což je o 2 (o 0,1 %) více než za stejné období roku 2018. Počet rozvodů od počátku letošního roku byl v kraji druhý nejnižší od roku 2000 (po roce 2018). Počet rozvodů na tisíc obyvatel dosáhl v kraji 2,5 ‰ (stejně jako vloni). Rozvodovost v Ústeckém kraji za první až třetí čtvrtletí letošního roku byla po Libereckém kraji druhá nejvyšší mezi kraji. Celorepublikový průměr byl o 0,3 bodů promile nižší než v Ústeckém kraji.

Sňatečnost a rozvodovost v okresech Ústeckého kraje

v 1. až 3. čtvrtletí 2019

sňatky

rozvody

Za prvních devět měsíců roku 2019 bylo na tisíc obyvatel uzavřeno nejvíce sňatků v okrese Litoměřice. Nejnižší sňatečnost jsme zaznamenali v Teplickém okrese. Nejvyšší rozvodovost v rámci kraje vykázal od počátku roku okres Chomutov, nejnižší okres Louny.