MF odmítá nadsazené odhady dopadů stravenkového paušálu do rozpočtu

Ministerstvo financí odmítá závěry i metodiku studie společnosti Grant Thornton, podle níž by mělo zavedení stravenkového paušálu způsobit státnímu rozpočtu každoroční výpadek přes 21 miliard korun. Jak Ministerstvo financí od počátku konzistentně deklaruje, skutečný záporný dopad reformy do státního rozpočtu bude přibližně 2 miliardy korun ročně. Je nutné si uvědomit, že principem stravenkového paušálu je nikoliv zavedení nového daňového zvýhodnění, ale pouze jednodušší a efektivnější způsob, jak čerpat stávající zvýhodnění na stravování, na které dnes kvůli vysokým provizím stravenkových společností a administrativě nedosáhne 1 milion zaměstnanců. Prostředky, které dnes představují marže vydavatelů stravenek, by zůstaly v peněženkách zaměstnanců a firem. Považujeme za přirozené a očekávatelné, že podobných studií, které budou usilovat o diskreditaci tohoto záměru, bude přibývat.

Výsledný dopad na státní příjmy bude mnohem nižší a bude mít příčinu v rozšíření využívání stávající daňové výhody. Nově by zaměstnavatel kromě závodního stravování a stravenek, jejichž daňové výhody zůstanou v plné míře zachovány, mohl uvedený příspěvek poskytnout také přímo ve formě peněžních prostředků. Stále by se jednalo o příspěvek na stravování, přičemž proces jeho administrace by byl mnohem jednodušší a odpadly by i související poplatky a provize, jimiž je zatížen stravenkový systém.

Jestliže v současnosti není tento benefit milionem zaměstnanců využíván, pak u nich nemůžeme mluvit o žádných fiskálních dopadech. To samé ale bude platit i v případě, že zaměstnavatelé budou nově těmto zaměstnancům poskytovat příspěvky na stravování ve formě stravenkového paušálu. Tyto peníze budou osvobozené od daní a odvodů, takže na daních a odvodech zaměstnanců stát nově nic nezíská, ale ani neztratí oproti dnešnímu stavu.

Současný stravenkový systém má negativní daňový dopad ve výši přibližně 3 mld. Kč. Tyto prostředky však současně slouží jako zdroj příjmů stravenkových společností, které ale své zisky v drtivé většině odvádějí do zahraničí. Pokud by návrh Ministerstva financí vstoupil v platnost, pak by se výpadek daňových příjmů sice navýšil, avšak pouze přibližně o 2 mld. Kč na cca 5 mld. Kč, které by navíc z velké části nově mohly zůstat českým firmám a živnostníkům.

Studie v podstatě předpokládá to, co Ministerstvo financí tvrdí již déle – že jídlo je základní lidská potřeba. A prostředky, které lidé za jídlo utratí, zůstanou díky stravenkovému paušálu v české ekonomice, což se projeví i pozitivně v daňových příjmech státu. Ani tento efekt přitom dnes zveřejněná studie vůbec neuvažuje.